Očihov

Obec Očihov se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 381[1] obyvatel.

Očihov
Kaplička
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0424 566527
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPodbořany
Okres (LAU 1)Louny (CZ0424)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°11′55″ s. š., 13°27′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel381 (2022)[1]
Rozloha12,45 km²
Nadmořská výška289 m n. m.
PSČ439 87
Počet domů145 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduOčihov 7
439 87 Očihov
[email protected]
StarostkaJana Kronďáková
Oficiální web: www.ocihov.cz
Očihov
Další údaje
Kód obce566527
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1289, kdy byl jejím majitelem Přibyslav z Očihova.[3] Roku 1307 ji vlastnil Slavata z Očihova, příbuzný Fremutů a Malíkovských, které v té době žil na Moravě. Z dalších držitelů jsou známi Ota z Chrástu (1359), Albert z Kolovrat (1365) a Aleš ze Žeberka na Blšanech (1403). Všichni tři vykonávali patronátní právo ke zdejšímu kostelu svatého Martina. Později měla v Očihově zapsané věno Kunhuta z Ronova, manželka Jana Calty z Kamenné Hory. Zemřela před rokem 1472 a někdy poté byl Očihov připojen k petrohradskému panství.[4]

Pravděpodobně v patnáctém století byla v Očihově postavena tvrz. První zmínka o ní pochází z roku 1544, kdy ji i s příslušenstvím prodal Jan mladší Krakovský z Kolovrat Jeronýmovi Hrobčickému z Hrobčic. Jeroným pustou tvrz obnovil, a když v roce 1571 zemřel, zdědil ji po něm syn Diviš Hrobčický z Hrobčic. Sídlil na ní až do smrti v roce 1596. Divišův syn Kryštof Hrobčický z Hrobčic se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Očihov poté koupil František Clary da Riva. Během třicetileté války tvrz zchátrala a už nikdy nebyla obnovena.[3] Ještě během války Očihov získali Štrasoldové a roku 1648 vesnici koupil Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který ji připojil k Podbořanům.[4]

Přírodní poměry

Ve vesnici se nachází dvě studny, ve kterých byla zjištěna minerální voda. Další podobná studna se nachází u hřbitova a padesátých letech dvacátého století byl u vesnice v nivě Blšanky vyhlouben vrt s vydatností tři litry za sekundu. Minerální voda zde obsahuje 3,1 g·l−1 rozpuštěných pevných látek a 2500–2700 mg·l−1 rozpuštěného oxidu uhličitého.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 659 obyvatel (z toho 321 mužů), z nichž bylo 57 Čechoslováků, 594 Němců a osm cizinců. Kromě pěti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 643 obyvatel: 119 Čechoslováků, 523 Němců a jeden cizinec. Většina byla římskými katolíky, ale žilo zde také dvanáct evangelíků, dva členové církve československé a deset lidí bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][9]
Obec Očihov
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 796881877915884866832347455431355308297338
Místní část Očihov
Obyvatelé 587650660682672659643263340329287266260279
Domy 81881011221291361331341218277100105103
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Očihovec.

Pamětihodnosti
  • Na východním okraji vesnice stojí původně románský kostel svatého Martina, jehož dochovaná podoba pochází z přestaveb z let 1790 a 1841.[10]
  • Pískovcové torza dvou křížů před hřbitovem

Galerie
  • Obecní úřad
  • Památník obětem první světové války
  • Kostel svatého Martina

Části obce

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Očihov – tvrz, s. 356.
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Podbořan a Jesenice, s. 353.
  5. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 29.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.
  10. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Očihov, s. 522.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.