Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police

Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police (lat. Policium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Horní Police a jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Římskokatolická
farnost – arciděkanství
Horní Police
Základní údaje
Vikariátčeskolipský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoP. ThLic. Ing. Stanislav Přibyl, Th.D., CSsR
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
– arciděkanství
Horní Police
Území farnosti
Horní Police • Bělá Dolní Police Novosedlo Podlesí • Rabštejn Radeč u Horní Police • Stoupno
Kontakt
Adresa sídlaKřižíkova 49, Horní Police, 471 06, Česko
Souřadnice50°42′13,62″ s. š., 14°24′3,98″ v. d.
Telefon+420 487 860 294
Webové stránkymarianskapolice.cz
E-mailfarnost.horni.police@dltm.cz
IČO48282553
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní místo

Budova arciděkanství
Poutní areál

Centrem farnosti je arciděkanský kostel Navštívení Panny Marie obklopený poutním areálem. Hornopolický kostel je diecézním poutním místem s tradicí sahající do roku 1523, kdy řeka Ploučnice vyvrhla na břeh 75 centimetrovou dřevěnou sošku Panny Marie, kterou pak místní obyvatelé odnesli do kostela.[2] I na počátku 21. století se hlavní pouť v Horní Polici konala první neděli v červenci (svátek Navštívení Panny Marie podle kalendáře z období před II. vatikánským koncilem připadá na 2. července). Kromě toho se pravidelně konaly tzv. „malé poutě“ vždy první sobotu každého měsíce.

Historie farnosti

Kostel v Horní Polici je prvně zmiňován v roce 1291 a patronát nad ním měli premonstráti z Doksan. Dnešní podoba kostela a přilehlých budov vznikla postupně v letech 1689–1725 pod patronátem sasko-lauenburského vévody Julia Františka a následně jeho dcery, toskánské velkovévodkyně Anny Marie Františky.

V roce 1723 byla farnost povýšena na arciděkanství a v roce 1736 bylo hornopolickým arciděkanům papežem Klementem XII. uděleno právo nosit pontifikálie "ad instar Abbatum".

Ve 2. polovině 20. století začaly být z Horní Police administrovány farnosti Jezvé a Žandov. Díky úsilí 15. arciděkana Josefa Stejskala byl i v období komunistické totality hornopolický poutní areál průběžně opravován. V lednu 2013 byla sloužena mše litoměřickým biskupem Janem Baxantem a slavnostní akce byla pojata jako dárek k 91. narozeninám Msgre. Josefa Stejskala.[3]

Na konci roku 2015 byl poutní areál pro veřejnost uzavřen a začala obnova poutního areálu z operačního programu IROP pro programové období 2015-2020.[4]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Související informace naleznete také v článku Seznam hornopolických arciděkanů.

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1291 doksanští premonstráti (první zmínka o kostele je v listině z 23. června 1291)
  •  ?– 1358 Heřman (Herrmannus)
  • 1359 Jakub (Jacobus)
  • 1369 Matyáš (Mathias)
  • Nicolaus
  • 1424-1426 Jan z Děčína (Joannes z Děčína), zřejmě vypuzen nebo usmrcen husity
  • 1573 Kryštof Kribitsch (Christophorus Kreibich)
  • Michaël Leibhardt
  • 1600 Ambrož Zigelius (Ambrosius Zigelius), † 13. 12. 1603
  • 1603-1623 nebyl katolický duchovní
  • 1623 Matěj (Matheus) Laetus (Frigkucg)
  • 1625 Václav Augustin Hibelius (Wenceslaus August. Hibelius)
  • 1638 Moysig
  • 1641 Vilém Zwingmann (Guilelm. Zwingmann), O.Cist.
  • 1642 Štefan Zubeo (Stephanus Zubeo)
  • 1644 bez faráře
  • 1650 Magistr Marti Fortunát Bohme (Martinus Fortunatus Böhme) SJ
  • 1653 Maxmilián (Maxmilianus) Fogge
  • 1655 Marzisius Titzinius ze Štětí
  • 1659 Laureus Jessko, TJ
  • 1670 Filisius (Filizius) Flickeschuch (Flickschuh)
  • 1679 Václav Strohbach (Wencesl. Strobach)
  • 1682 Michael Gabriel Jantsch (Michaël Gabriaël Jansch), n. 1655, † 19. 10. 1719 (pochován v hornopolickém kostele v prostoru pod velkým lustrem[5])
  • 1719 Václav Kretschmer (Wenceslaus Kretschmer)
  • 1723 Jan Jindřich Karl Möltzer (Ioannes Henricus Möltzer), n. Leipa – 1. infulovaný arciděkan)
  • 1747 Augustin Václav Möltzer (Augustinus Wenceslaus Möltzner), n. Leipa – 2. infulovaný arciděkan
  • 1757 Jan František Bautsch (Ioannes Franciscus Bautsch) – 3. infulovaný arciděkan
  • 1764 Antonín Jan hrabě Deym ze Stříteže (Antonius Joannes comes Deym) – 4. infulovaný arciděkan
  • 1775 Jan Kryštof Pitsch (Joannes Christophorus Pietsch) – 5. infulovaný arciděkan
  • 1779 Wenzel Hocke (Wences. Hocke) n. 8. 1. 1732 Neostad, o. 1756, † 1. 3. 1808 – 6. infulovaný arciděkan
  • 1808 Ignác Jaksch (Ignat. Jacksch), n. 31. 1. 1754 Wartenberg. o. 20. 9. 1777, † 16. 4. 1824 – 7. infulovaný arciděkan
  • 1825 František Hantschel (Franc. Hantschel), n. 19. 11. 1752 Dobern, o. 29. 9. 1776, † 18. 3. 1846 – 8. infulovaný arciděkan
  • 1847 Ignác Meisner (Ign. Meissner), n. 30. 12. 1785 Zwickau, o. 24. 5. 1808, † 17. 9. 1864 – 9. infulovaný arciděkan
  • 1865 archidec. vacat, admin. int. Christoph. Kachler
  • 1865 František Josef Görner, n. 1. 1. 1809 Bleiswedel, o. 28. 9. 1832, † 24. 10. 1883 – 10. infulovaný arciděkan
  • 1884 Kryštof Kachler (Christophorus Kachler), n. 6. 7. 1826 Plan., o. 25. 7. 1851, † 1. 4. 1897 – 11. infulovaný arciděkan
  • 1897 Josef Maria Liebich, n. 15. 5 .1839 Reichstadt, o. 29. 7. 1863, † 22. 2. 1908 – 12. infulovaný arciděkan
  • 1908 Václav Frind, n. 30. 7. 1868 Hainspach, o. 24. 5. 1891 – 13. infulovaný arciděkan
  • 1. 6. 1933 Ludvík Gala, n. 5. 6. 1876 St. Crucis St. O. 8. 12. 1903, † 8. 5. 1957 – 14. infulovaný arciděkan
  • 12. 8. 1953 archidec. vacat, admin. exc. František Polášek
  • 22. 1. 1954 Josef Stejskal, † 26. 1. 2014 – 19541991 jako administrátor, od r. 1991 – 15. infulovaný arciděkan
  • 27. 1. 2014 archidec. vacat, admin. exc. Stanislav Přibyl, CSsR z Litoměřic, od 1. října 2016 z Prahy[6]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Kněží rodáci

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:[7]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostel
1. Kostel Navštívení Panny Marie Horní Police bližší informace o bohoslužbách 50°42′14″ s. š., 14°24′4″ v. d. farní kostel[8]
poutní místo[9]
14207/5-2975 (PkMISSezObrWD)
Zaniklé sakrální stavby
2. Kaple Stětí sv. Jana Křtitele Radeč nelze sloužit 50°43′8″ s. š., 14°26′6″ v. d. zbořená kaple
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky.

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Farní obvod

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z farnosti – arciděkanství Horní Police. Do této kolatury patří farnosti:

  1. Jezvé
  2. Žandov

Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.

Odkazy

Poznámky

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412.
  2. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Mariánské poutní místo Horní Police, s. 125.
  3. POLÁK, Michael. Za kultovním farářem do Horní Police míří biskup Jan Baxant. Českolipský deník [online]. 2013-01-18 [cit. 2013-01-18]. Dostupné online.
  4. Obnova areálu poutního kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
  5. Historie Horní Police v datech [online]. 2012-09-26 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online.
  6. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.
  7. Macek, S. 65.
  8. Katalog biskupství litoměřického, farní kostel Navštívení Panny Marie, Horní Police [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
  9. MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 243.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.