Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police

Římskokatolická; farnost – arciděkanství; Horní Police
	Arciděkanský kostel Navštívení Panny Marie; v Horní Polici
Základní údaje
Vikariát	českolipský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	P. ThLic. Ing. Stanislav Přibyl, Th.D., CSsR
Lokalizace farnosti
	Římskokatolická farnost; – arciděkanství; Horní Police
Území farnosti
	Horní Police • Bělá • Dolní Police • Novosedlo • Podlesí • Rabštejn • Radeč u Horní Police • Stoupno
Kontakt
Adresa sídla	Křižíkova 49, Horní Police, 471 06, Česko
Souřadnice	50°42′13,62″ s. š., 14°24′3,98″ v. d.
Telefon	+420 487 860 294
Webové stránky	marianskapolice.cz
E-mail	farnost.horni.police@dltm.cz
IČO	48282553
Rejstřík evidovaných právnických osob
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 8/2021
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police (lat. Policium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Horní Police a jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Poutní místo

Budova arciděkanství

Poutní areál

Centrem farnosti je arciděkanský kostel Navštívení Panny Marie obklopený poutním areálem. Hornopolický kostel je diecézním poutním místem s tradicí sahající do roku 1523, kdy řeka Ploučnice vyvrhla na břeh 75 centimetrovou dřevěnou sošku Panny Marie, kterou pak místní obyvatelé odnesli do kostela.[2] I na počátku 21. století se hlavní pouť v Horní Polici konala první neděli v červenci (svátek Navštívení Panny Marie podle kalendáře z období před II. vatikánským koncilem připadá na 2. července). Kromě toho se pravidelně konaly tzv. „malé poutě“ vždy první sobotu každého měsíce.

Historie farnosti

Kostel v Horní Polici je prvně zmiňován v roce 1291 a patronát nad ním měli premonstráti z Doksan. Dnešní podoba kostela a přilehlých budov vznikla postupně v letech 1689–1725 pod patronátem sasko-lauenburského vévody Julia Františka a následně jeho dcery, toskánské velkovévodkyně Anny Marie Františky.

V roce 1723 byla farnost povýšena na arciděkanství a v roce 1736 bylo hornopolickým arciděkanům papežem Klementem XII. uděleno právo nosit pontifikálie "ad instar Abbatum".

Ve 2. polovině 20. století začaly být z Horní Police administrovány farnosti Jezvé a Žandov. Díky úsilí 15. arciděkana Josefa Stejskala byl i v období komunistické totality hornopolický poutní areál průběžně opravován. V lednu 2013 byla sloužena mše litoměřickým biskupem Janem Baxantem a slavnostní akce byla pojata jako dárek k 91. narozeninám Msgre. Josefa Stejskala.[3]

Na konci roku 2015 byl poutní areál pro veřejnost uzavřen a začala obnova poutního areálu z operačního programu IROP pro programové období 2015-2020.[4]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

1291 doksanští premonstráti (první zmínka o kostele je v listině z 23. června 1291)
?– 1358 Heřman (Herrmannus)
1359 Jakub (Jacobus)
1369 Matyáš (Mathias)
Nicolaus
1424-1426 Jan z Děčína (Joannes z Děčína), zřejmě vypuzen nebo usmrcen husity
1573 Kryštof Kribitsch (Christophorus Kreibich)
Michaël Leibhardt
1600 Ambrož Zigelius (Ambrosius Zigelius), † 13. 12. 1603
1603-1623 nebyl katolický duchovní
1623 Matěj (Matheus) Laetus (Frigkucg)
1625 Václav Augustin Hibelius (Wenceslaus August. Hibelius)
1638 Moysig
1641 Vilém Zwingmann (Guilelm. Zwingmann), O.Cist.
1642 Štefan Zubeo (Stephanus Zubeo)
1644 bez faráře
1650 Magistr Marti Fortunát Bohme (Martinus Fortunatus Böhme) SJ
1653 Maxmilián (Maxmilianus) Fogge
1655 Marzisius Titzinius ze Štětí
1659 Laureus Jessko, TJ
1670 Filisius (Filizius) Flickeschuch (Flickschuh)
1679 Václav Strohbach (Wencesl. Strobach)
1682 Michael Gabriel Jantsch (Michaël Gabriaël Jansch), n. 1655, † 19. 10. 1719 (pochován v hornopolickém kostele v prostoru pod velkým lustrem[5])
1719 Václav Kretschmer (Wenceslaus Kretschmer)
1723 Jan Jindřich Karl Möltzer (Ioannes Henricus Möltzer), n. Leipa – 1. infulovaný arciděkan)
1747 Augustin Václav Möltzer (Augustinus Wenceslaus Möltzner), n. Leipa – 2. infulovaný arciděkan
1757 Jan František Bautsch (Ioannes Franciscus Bautsch) – 3. infulovaný arciděkan
1764 Antonín Jan hrabě Deym ze Stříteže (Antonius Joannes comes Deym) – 4. infulovaný arciděkan
1775 Jan Kryštof Pitsch (Joannes Christophorus Pietsch) – 5. infulovaný arciděkan
1779 Wenzel Hocke (Wences. Hocke) n. 8. 1. 1732 Neostad, o. 1756, † 1. 3. 1808 – 6. infulovaný arciděkan
- 1807-1817 Anton Renner, kaplan
1808 Ignác Jaksch (Ignat. Jacksch), n. 31. 1. 1754 Wartenberg. o. 20. 9. 1777, † 16. 4. 1824 – 7. infulovaný arciděkan
1825 František Hantschel (Franc. Hantschel), n. 19. 11. 1752 Dobern, o. 29. 9. 1776, † 18. 3. 1846 – 8. infulovaný arciděkan
1847 Ignác Meisner (Ign. Meissner), n. 30. 12. 1785 Zwickau, o. 24. 5. 1808, † 17. 9. 1864 – 9. infulovaný arciděkan
1865 archidec. vacat, admin. int. Christoph. Kachler
1865 František Josef Görner, n. 1. 1. 1809 Bleiswedel, o. 28. 9. 1832, † 24. 10. 1883 – 10. infulovaný arciděkan
1884 Kryštof Kachler (Christophorus Kachler), n. 6. 7. 1826 Plan., o. 25. 7. 1851, † 1. 4. 1897 – 11. infulovaný arciděkan
1897 Josef Maria Liebich, n. 15. 5 .1839 Reichstadt, o. 29. 7. 1863, † 22. 2. 1908 – 12. infulovaný arciděkan
1908 Václav Frind, n. 30. 7. 1868 Hainspach, o. 24. 5. 1891 – 13. infulovaný arciděkan
1. 6. 1933 Ludvík Gala, n. 5. 6. 1876 St. Crucis St. O. 8. 12. 1903, † 8. 5. 1957 – 14. infulovaný arciděkan
12. 8. 1953 archidec. vacat, admin. exc. František Polášek
22. 1. 1954 Josef Stejskal, † 26. 1. 2014 – 1954–1991 jako administrátor, od r. 1991 – 15. infulovaný arciděkan
27. 1. 2014 archidec. vacat, admin. exc. Stanislav Přibyl, CSsR z Litoměřic, od 1. října 2016 z Prahy[6]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Kněží rodáci

Anton Renner (1782–1838)

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:[7]

Horní Police (něm. Politz)
Bělá (Biele)
Dolní Police (Niederpolitz)
Novosedlo (Neugrund)
Podlesí (Waldek)
Rabštejn (Rabenstein)
Radeč u Horní Police (Schossendorf)
Stoupno (Staupen)

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostel
1.	Kostel Navštívení Panny Marie	Horní Police	bližší informace o bohoslužbách	50°42′14″ s. š., 14°24′4″ v. d.	farní kostel[8] poutní místo[9]	14207/5-2975 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zaniklé sakrální stavby
2.	Kaple Stětí sv. Jana Křtitele	Radeč	nelze sloužit	50°43′8″ s. š., 14°26′6″ v. d.	zbořená kaple	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky. Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Farní obvod

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z farnosti – arciděkanství Horní Police. Do této kolatury patří farnosti:

Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.

Odkazy

Poznámky

Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference

MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412.
SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Mariánské poutní místo Horní Police, s. 125.
POLÁK, Michael. Za kultovním farářem do Horní Police míří biskup Jan Baxant. Českolipský deník [online]. 2013-01-18 [cit. 2013-01-18]. Dostupné online.
Obnova areálu poutního kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
Historie Horní Police v datech [online]. 2012-09-26 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online.
Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.
Macek, S. 65.
Katalog biskupství litoměřického, farní kostel Navštívení Panny Marie, Horní Police [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 243.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[latina-5] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[1] MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412.

[Smejkal-2] SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Mariánské poutní místo Horní Police, s. 125.

[3] POLÁK, Michael. Za kultovním farářem do Horní Police míří biskup Jan Baxant. Českolipský deník [online]. 2013-01-18 [cit. 2013-01-18]. Dostupné online.

[4] Obnova areálu poutního kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.

[6] Historie Horní Police v datech [online]. 2012-09-26 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online.

[7] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.

[8] Macek, S. 65.

[9] Katalog biskupství litoměřického, farní kostel Navštívení Panny Marie, Horní Police [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.

[10] MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 243.