Římskokatolická církev v Chorvatsku
Římskokatolická církev v Chorvatsku je nejpočetnější náboženská organizace v zemi. Patronem země je od roku 1687 svatý Josef.
| Římskokatolická církev v Chorvatsku | |
|---|---|
 | |
| Registrace v ČR | |
| Datum | (pouze v Chorvatsku) |
| Statutární orgán | |
| Název | Chorvatská biskupská konference |
| Sídlo | Záhřeb |
| Člen | kardinál Josip Bozanić OP (arcibiskup záhřebský, od ) |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Rejstřík církví a náboženských společností Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 2011 se k ní přihlásilo 3 697 143 obyvatel Chorvatska, což je více než 86 % populace. Tato konfesní příslušnost se stala identifikačním prvkem Chorvatů ve válkách v bývalé Jugoslávii.
K římskokatolické církvi se zde přihlásilo i 8 521 Čechů, kteří po Italech a Maďarech tvoří největší katolickou komunitu národnostních menšin v zemi.
17. května 1997 zahájilo celostátní vysílání Chorvatské katolické rádio (Hrvatski katolički radio). V záhřebské arcidiecézi je vydáván týdeník Hlas Koncilu (Glas Koncila).
V letech 1994, 1997 a 2003 Chorvatsko navštívil papež Jan Pavel II. a v roce 2011 také papež Benedikt XVI.
V Chorvatsku působí také Chorvatská řeckokatolická církev a Srbská pravoslavná církev.
Struktura
Nejvyšším představitelem římskokatolické církve v zemi je od roku 1997 arcibiskup a kardinál Josip Bozanić (* 1949), který sídlí v Záhřebu. Významnou postavou církve byl biskup a teolog Josip Juraj Strossmayer (1815–1905), který udržoval kontakty s Františkem Palackým. V roce 1925 po něm bylo pojmenováno náměstí v pražských Holešovicích.
Chorvatsko se člení na tři církevní provincie složené celkem z třinácti diecézí. Organizačně mimo provincie stojí arcidiecéze zadarská, podřízená přímo Svatému stolci, a vojenský ordinariát.
- arcidiecéze záhřebská (zal. 1093, arcid. 1852) se sufragánní diecézí:
- diecéze Varaždin (zal. 1997)
- arcidiecéze đakovsko-osijecká (vznikla 1773 sjednocením dvou diecézí z 4. a 11. stol., arcidiecézí od roku 2008) – sídlo Đakovo – se sufragánními diecézemi:
- diecéze Požega (zal. 1997)
- diecéze Srem (zal. 2008) – sídlo Sremska Mitrovica[1]; biskup není členem chorvatské, nýbrž srbsko-černohorsko-makedonské biskupské konference
- arcidiecéze Split-Makarska (vzn. 1828 sjednocením arcid. Split z 3./5. stol. a diec. Makarska z 6. stol., arcid. 1969) – sídlo Split – se sufragánními diecézemi:
- arcidiecéze Rijeka (zal. 1925, arcid. 1969) se sufragánními diecézemi:
- arcidiecéze zadarská (staršího původu, arcid. 1054)
- Vojenský ordinariát Chorvatska
Fotogalerie
Katedrála sv. Petra v Đakovu
Požežská katedrála sv. Terezie z Ávily
Stará katedrála sv. Marka v Makarské
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Dubrovníku
Katedrála sv. Tryfona v Kotoru
Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku
Katedrála v Hvaru.jpg.webp)
Krk s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie
Katedrála sv. Eufrasia v Poreči
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Pule
Odkazy
Reference
- Archivovaná kopie. mojportal.hr [online]. [cit. 2009-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-29.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Římskokatolická církev v Chorvatsku na Wikimedia Commons
- Hlas Koncilu – týdeník záhřebské arcidiecéze
- Chorvatské katolické rádio
- Stránky Chorvatské biskupské konference
- Stránky diecéze Krk
- ŠIŠKA, Jakub. Zbožní a bezbožní – Náboženská mapa Chorvatska. Český Rozhlas 6 [online]. 2011-05-29 [cit. 2015-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-05. (česky) – Zvukový záznam z archivu Českého Rozhlasu
- Informace na www.catholic-hierachy.org