Arcidiecéze záhřebská

Arcidiecéze záhřebská (chorvatsky nadbiskupija zagrebačka, latinsky Archidioecesis Zagrebiensis) je hlavní diecéze a metropolitanní sídlo římskokatolické církve v Chorvatsku. Hlavním představitelem je arcibiskup kardinál Josip Bozanić. Sídlo arcidiecéze se nachází v Záhřebu na adrese Kaptol 31, p.p. 553.

Arcidiecéze záhřebská
Archidioecesis Zagrebiensis
Zářebská katedrála a Arcibiskupský palác
Základní informace
SídloZáhřeb, Chorvatsko Chorvatsko
Patronsv. Josef
KatedrálaNanebevzetí Panny Marie a svatých Štěpána a Ladislava v Záhřebu
Zřízena1093
Arcibiskupkardinál Josip Bozanić (metropolitní arcibiskup)
Valentin Pozaić,
Ivan Šaško,
Mijo Gorski
Církevní provincieChorvatská církevní provincie
Statistické údaje
Počet děkanátůBjelovar-Križevci, Križevci (byzantská), Sisak, Varaždín
Počet vikariátů21
Počet farností205
Rozloha4 246 km²
Počet obyvatel1 211 298 (rok 2018)
z toho katolíků1 002 923 (83 %)
Další informace
Zeměpisné souřadnice45°48′52,2″ s. š., 15°58′47,64″ v. d.
Webwww.zg-nadbiskupija.hr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2017 k záhřebské diecézi patřilo 1 002 923 osob z 1 211 298 obyvatel.

Území

Arcidiecéze zahrnuje hlavní město Záhřeb, s metropolitní katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatých Štěpána a Ladislava.

Území diecéze je rozděleno do 205 farností, v rámci 21 děkanátů.

Historie

Záhřebská diecéze byla založena v roce 1093 na území starší diecéze sisacké (Siscia), založené ve 3. století a zrušené v 7. století. Jeden z pokusů o obnovu diecéze proběhl již v roce 925 na synodu ve Splitu. Prvním záhřebským biskupem byl roku 1093 jmenován Duch z Hahótu, zřejmě původem z Čech.[1] U vzniku diecéze stál uherský král Ladislav I., spojenec protipapeže Klementa III. Následná roztržka se Svatým stolcem byla vyřešena v roce 1227 za pontifikátu papeže Řehoře IX.

Původně byla diecéze záhřebská sufragánní k ostřihomské arcidiecézi a roku 1180 přešla pod sufraganát v Kaloči. V roce 1511 byl vytištěn Záhřebský misál (Missale Zagrabiense), odvozený od Ostřihomského misálu (Missale Strigoniense) z roku 1484, jenž se používal až do roku 1788, kdy se již Ostřihomský misál nepoužíval dobrých 150 let.[2]

Prvním záhřebským arcibiskupem se stal tehdejší záhřebský biskup, slovenský kardinál Juraj Haulík de Váralya (v letech 1853–1869).

Reference
  1. Vijeće češke nacionalne manjine Grada Zagreba/Rada české menšiny města Záhřebu Vlatka Banek: Nova knjiga o biskupu Duhu, Zagrebu, 2006.
  2. Ján Dubina, I riti peculiari del Triduo Pasquale in Slovacchia, Romae, 2012, s. 31, 34-35, 39-41

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.