Čirůvka tygrovaná

Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum (Pers.) Quél.) je vzácná jedovatá stopkovýtrusá houba z čeledi čirůvkovitých (Tricholomataceae), vyznačující se šedočerným, šupinatým kloboukem; fruktifikuje od srpna do listopadu. Jde o kriticky ohrožený druh vápnitých půd.

Čirůvka tygrovaná
Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďčirůvkovité (Tricholomataceae)
Rodčirůvka (Tricholoma)
Binomické jméno
Tricholoma pardinum
(Pers.) Quél. 1873
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Synonyma
  • Tricholoma pardalotum Her. et Kotl.
  • Tricholoma tigrinum Schaeff. ex Fr.) Kumm
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis
Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum). Pohled na hymenofor – lupeny a třeň
Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum)

Makroskopický

Plodnice je kloboukatá, dosti masitá.

Její klobouk je okrouhlý, v průměru dosahující 5–12 cm[1], vzhůru oble vypouklý, v mládí až polokulovitý. Svrchu je povrch klobouku špinavě až ocelově šedý až šedočerný, kruhovitě rozpraskaný v nepravidelné šupiny, mezi nimiž je podklad bílý.

Spodní stranu klobouku porůstá hymenofor, jenž je tvořen bělavými lupeny.

Třeň měří 4–10 cm[2], je silný, na bázi často ztlustlý a otlačením nahnědlý, jinak zbarvený bělavě.

Dužnina je bílá, masitá, moučné vůně i chuti.

Mikroskopický

Výtrusy, nesené na bazidiích, jsou eliptické, velké 8–10 × 6–7 μm.[1]

Výskyt

Čirůvka tygrovaná roste velice vzácně v listnatých či jehličnatých lesích, zejména pod bukem nebo jedlí, majíc těchto dřevin za mykorhizní symbionty, a to v teplých[zdroj?] vápencových oblastech. Je zařazena jako kriticky ohrožený druh (CR) do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky.[3]

Toxicita

Čirůvka tygrovaná je prudce jedovatá houba, působící po požití silné zvracení a další potíže zažívacího ústrojí. Otrava může výjimečně skončit i smrtí postiženého.[4]

Podobné druhy
  • Řada jedlých i jedovatých druhů čirůvek se rovněž vyznačuje šedým či černým, šupinkatým kloboukem, jsou však zpravidla celkově drobnějšího vzrůstu a jejich šupinky jsou menší. Náleží mezi ně např. čirůvka vláknitá (Tricholoma filamentosum), čirůvka zemní (Tricholoma terreum), čirůvka mýdlová (Tricholoma saponaceum), čirůvka myší (Tricholoma myomyces), čirůvka šupinkatá (Tricholoma squarrulosum), čirůvka růžovolupenná (Tricholoma orirubens) aj.

Odkazy

Reference
  1. VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. 424 s.
  2. HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. [s.l.]: Ottovo nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7451-407-4.
  3. HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.
  4. KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. 248 s.

Literatura
  • VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. 424 s.
  • BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2.
  • PILÁT, Albert. Naše houby II. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1959.
  • HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. [s.l.]: Ottovo nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7451-407-4.
  • GERHARDT, Ewald. Houby. Praha: Rebo Productions CZ, 2005. ISBN 80-7234-293-2.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.