Československá obec legionářská Jednota Ostrava I

V letech 1921–1939 nebyla ČsOL pouze spolkem hájícím sociální zájmy legionářů, vdov a sirotků, ale díky své početné členské základně a husté síti jednot také významnou ideovou oporou Masarykovy republiky na území celého Československa. Příchod německých okupantů byl tak nutně následován zákazem a perzekucí představitelů i členů. Po vítězství nad nacismem v roce 1945 byla činnost ČsOL opět obnovena a její řady rozšířeny o bývalé příslušníky československé exilové armády na západě i východě. Nástup komunistů k moci v únoru 1948 ale rychle následovalo nedobrovolné začlenění do zpolitizovaného Svazu bojovníků za svobodu a posléze protiprávní zrušení. Legionáři byli v následujících dekádách opět pronásledováni, ponižováni a odsouzeni k zapomnění. ČsOL však díky svým členům v exilu přežila. Po pádu totality byla v Československu na sklonku roku 1991 obnovena a o deset let později se stala opět plně samostatnou organizací. Dnes ČsOL sdružuje účastníky protinacistického a protikomunistického odboje, novodobé válečné veterány, jejich potomky, pozůstalé a občany, kteří chtějí pomoci s naplněním jejího historického poslání.

Stráž praporu Jednoty Ostrava I ve stejnokrojích čs. legií v Rusku, Francii a Itálii během pietního aktu za zakladatele čs. legie v Itálii Jana Čapka u pomníku padlým za Těšínsko v Orlové.

ČsOL začala na Ostravsku působit již týden po ustavujícím pražském sjezdu. V květnu 1921 byla v moravsko-ostravském Národním domě založena Moravskoslezská župa ČsOL, jež měla zastřešovat jednotlivé místní jednoty, které se v následujících měsících postupně zformovaly v Moravské Ostravě, Hrabůvce, Kunčicích, Mariánských Horách, Přivoze, Staré Bělé, Svinově, Vítkovicích a Zábřehu. Legionářský spolkový život regionu v meziválečném období určovala především jednota v Moravské Ostravě, kterou vedl až do rozpuštění v roce 1939 ruský legionář, pedagog a osvětový pracovník Rudolf Tlapák (1884–1940). Neméně výraznou byla jednota v sousedních Vítkovicích, v jejímž čele stál až do své předčasné smrti rovněž ruský legionář – lékař a starosta místního Sokola Ludvík Klega (1888–1933), který stál např. za vznikem vítkovického biografu Rekord (dnes Divadlo Mír). Početně silnou byla také jednota v Přívoze, sdružující především zaměstnance Československých státních drah, jejichž zájmová skupina při ní působila.

První předseda Jednoty Ostrava I genmjr. Josef Řehulka (1915–2002), účastník bojů druhé světové války na Blízkém východě, v SSSR, Polsku a při osvobozování ČSR.

Zatímco po 2. světové válce se ještě nakrátko podařilo na Ostravsku obnovit struktury ČsOL v předválečné podobě, po pádu komunistického režimu vznikla roku 1992 na území statutárního města Ostravy pouze jediná jednota. Jejím předsedou se stal pozdější čestný občan města plk. Jan Pavlíček (1917–2010), účastník bitvy o Francii a obléhání přístavu Dunkerque. Na přelomu tisíciletí byl pak krátce předsedou Miloslav Krejza (1930–2012), oběť vykonstruovaných komunistických procesů 50. let. Jednota ČsOL v Ostravě se 28. března 2000 fakticky rozdělila na dvě územně nedefinované jednoty, od jara roku 2003 odlišené pořadovým číslem 1 a 2. V čele jednoty Ostrava I stanul bojovník od Tobruku i Dukly a oběť komunistické zvůle genmjr. Josef Řehulka (1915–2002), po jehož smrti funkci převzal bývalý příslušník 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR, mnohonásobně vyznamenaný veterán Ostravské operace a čestný občan města Ostravy genpor. Ing. Mikuláš Končický (1925–2015), který se významně zasloužil o zachování tradice každoročních oslav osvobození Ostravy. Předsedou se posléze stal bývalý policista a důstojník Aktivních záloh ozbrojených sil České republiky kpt. v. v. Jan Šimčík (*1954). Od března roku 2019 jednotu, sdružující téměř sedm desítek členů z Ostravy a širokého okolí, vede historik Mgr. Martin Lokaj (*1989).

Stánek Jednoty Ostrava I s výstavou stejnokrojů, výstroje a výzbroje I. a II. čs. zahraničního odboje na nádraží Ostrava-Svinov u příležitosti návštěvy Legiovlaku 2. října 2021.

Až do své smrti byla členy Jednoty Ostrava I řada přímých účastníků protinacistického odboje, vedle výše jmenovaných také např. členové výsadku Wolfram brig. gen. v. v. Robert Matula (1918–2012) a pplk. v. v. Vladimír Řezníček (1919–2001), účastník obléhání přístavu Dunkerque a vězeň komunistů genmjr. v. v. Robert Pavlík (1912–2002), veterán od Tobruku a posléze příslušník 311. čs. bombardovací perutě plk. v. v. Boleslav Ivánek (1917–2003), účastník sokolského protinacistického odboje na Ostravsku MUDr. Věroslav Dušek (1922–2020), nebo vězeň gulagu a bojovník od Sokolova Kurt Lanzer (1928–2016). Vedle válečných veteránů tvořili a stále tvoří významnou skupinu členů jejich pozůstalí, mezi než patřila až do své smrti např. Eva Janková, vdova po veliteli 1. čs. samostatné tankové brigády a čestném občanu města Ostravy genplk. Vladimíru Jankovi (1917–1968).[1]

Dne 6. listopadu 2021 oslavila Jednota Ostrava I 100 let působení ČsOL na Ostravsku, a to slavnostní členskou schůzí pod záštitou primátora Statutárního města Ostravy, jež se konala symbolicky v prostorách Divadla Jiřího Myrona, dříve moravsko-ostravského Národního domu, kde byla 29. května 1921, týden po ustavujícím pražském sněmu, založena legionáři ze Slezska a severní Moravy Moravskoslezská župa ČsOL a položeny základy celé řady místních jednot.[2]

• FILIP, Jiří. Stručné dějiny Československé obce legionářské. 2. rozšířené vydání. Praha: Československá obec legionářská, 2015. ISBN 978-80-87919-12-5.
• PRZYBYLOVÁ, Blažena. Českoslovenští legionáři - rodáci a občané Ostravy. Ostrava: Archiv města Ostravy, 2002. ISBN 80-86101-59-2.
• LOKAJ, Martin. Činnost Čs. obce legionářské na Ostravsku v meziválečném období. In: Bulletin Společnosti Edvarda Beneše 33/2020, s. 29–35. ISBN 978-80-86107-65-3.
• LOKAJ, Martin. Jednota ČsOL Ostrava 1. Legionářský směr. ČsOL, srpen 2021, čís. Výroční speciál, s. 94–97.

• Československá obec legionářská
• Československá obec legionářská Jednota Hradec Králové
• Československá obec legionářská Jednota Valašské Klobouky
• Projekt Legie 100
• Legiovlak
• Československé legie
• Československý odboj (1939–1945)

• Oficiální webové stránky Jednoty Ostrava I
• Oficiální facebooková stránka Jednoty Ostrava I
• Oficiální instagramový účet Jednoty Ostrava I
• Oficiální twitterový účet Jednoty Ostrava I
• Oficiální webové stránky Československé obce legionářské
• Webové stránky projektu Legie 100