Robert Matula

Robert Matula (16. ledna 1918 Radvanice12. června 2012 Victoria, Kanada) byl československý voják a příslušník výsadku Wolfram.

Robert Matula
Narození16. ledna 1918 nebo 19. prosince 1919
Radvanice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. června 2012
Victoria
Kanada Kanada
NárodnostČeši
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mládí

Narodil se 16. ledna 1918 v Radvanicích v okrese Frýdek. Po absolvování základní školy a tří tříd měšťanské školy v Ostravě se začal učit krejčím. Z učení odešel a vyučil se vulkanizérem. Od roku 1937 pracoval jako horník v Radvanicích.

V exilu

Po okupaci Čech a Moravy opustil v červnu 1939 protektorát a odešel do Polska. Po prezentaci v Krakově byl odeslán do sběrného tábora v Malých Bronovicích. Zde podepsal závazek k Cizinecké legii. Přes Francii byl dopraven do Alžíru a poté k 1. pěšímu pluku Cizinecké legie v Sidi-bel-Abbes. Po zahájení války byl v legii zproštěn závazku. Ve francouzském Agde byl poté prezentován do československé zahraniční armády. Jako příslušník 1. pěšího pluku se zúčastnil bojů o Francii.

Po pádu Francie byl 27. června 1940, již v hodnosti svobodníka, evakuován do Anglie. Zařazen byl k 2. pěšímu praporu. Do října 1941 byl postupně povýšen na četaře. Absolvoval kurzy zaměřené na ovládání bojové techniky a poté byl převelen k 2. tankovému praporu jako řidič tanku. V dubnu 1944 se oženil, z manželství se později narodili dvě dcery a syn. V červnu 1944 byl kpt. Otiskem získán do programu výsadků do protektorátu a zařazen do operace Wolfram. Od 15. května do poloviny června 1944 absolvoval v rámci výcviku kurz útočného boje, sabotáže, dále paravýcvik a konspirační kurz. 28. června 1944 byl spolu s ostatními příslušníky desantu přepraven na základnu v Lauretu v Itálii.

Nasazení

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Wolfram.

Po půlnoci 13. září 1944 byl společně s ostatními příslušníky desantu vysazen poblíž Nytrové v Beskydech. Při seskoku došlo k rozptylu a celá skupina se sešla až po deseti dnech s výjimkou Svobody, který padl do rukou gestapa. Skupina navázala styk s partyzány, ale později byla nucena se stáhnout před protipartyzánskými akcemi gestapa do Kunčic pod Ondřejníkem a posléze do Líšně u Brna. V boji proti německé armádě pokračovali až do příchodu Rudé armády.

Po válce

Při kontaktu s Rudou armádou byl společně s ostatními příslušníky desantu zadržen NKVD. Po propuštění byl přidělen k MNO, kde pracoval na prověřování reaktivovaných důstojníků armády (podílel se i na zatčení zrádce Gerika). V červenci 1945 povýšen do hodnosti podporučíka pěchoty. V té době za ním z Anglie přijela jeho manželka s dcerou. Od srpna byl zařazen jako učitel vojenské zdatnosti na vojenské akademii v Hranicích na Moravě. V červnu 1946 v hodnosti nadporučíka odešel z armády.

Po únoru 1948 byl zatčen a souzen vojenským soudem pro pobuřování a kritiku komunistů v armádě. Pro nedostatek důkazů byl osvobozen. Využil propuštění a v březnu 1948, poté, co manželka a dcera jako britské občanky odjely legálně, překročil ilegálně hranice. Po čtyřměsíčním pobytu v Německu odcestoval za rodinou do Anglie. V následujících letech pracoval jako úředník u Správy řeky Temže a v továrně na výrobu karoserií Jaguar. V roce 1958 se s celou rodinou vystěhoval do Kanady. Až do odchodu do důchodu pracoval v různých, převážně dělnických povoláních.

16. října 1990 byl povýšen na plukovníka pěchoty, v roce 2009 potom na brigádního generála ve výslužbě.

Vyznamenání

Literatura

  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
  • ZIKOVÁ, Renáta. Konfident brněnského gestapa Stanislav Kotačka. Vedoucí práce PhDr. Libor Vykoupil, PhD.. [s.l.]: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Historický ústav, 2011. 86 s. Dostupné online. Kapitola 7. Operace Wolfram, s. 33.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.