Hercynská pohoří

Hercynská pohoří (též Hercynský les, Hercynia silva) jsou geomorfologickým subsystémem Hercynského systému pohoří a nížin, vymodelovaných hercynským (variským) vrásněním. Název dostala podle dnešního německého pohoří Harz (čti [harc]).

Hercynská pohoří
Inverze nad Frýdlantem
Nejvyšší bod	2 710 m n. m. (Monte Cinto)
Nadřazená jednotka	Hercynský systém
Sousední jednotky	Sierra Nevada, Pyreneje, Kaledonská pohoří, Epihercynské nížiny, Alpy, Karpaty
Podřazené jednotky	Iberský masiv, Tyrhénský masiv, Armorický masiv, Cornwall, Irsko, Penniny, Francouzské středohoří, Středoněmecká vysočina, Česká vysočina, Polské vysočiny
Světadíl	Evropa
Stát	Francie Francie Belgie Belgie Lucembursko Lucembursko Německo Německo Česko Česko Rakousko Rakousko Polsko Polsko
Povodí	Rhône, Rýn, Dunaj, Labe, Odra, Visla
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K hercynskému vrásnění došlo velmi dávno, zhruba před 350 až 250 miliony let, v období prvohor a druhohor, při srážce tehdejších kontinentů Eurameriky a Gondwany. Vznikl rozsáhlý řetězec hor, který si výškou nezadal s dnešními horami Alpsko-himálajského systému. Vedle Hercynských pohoří k němu patřily i Apalačské hory v dnešní Severní Americe (jejich severní část je ale staršího data, vznikla už při kaledonském vrásnění). O něco mladší jsou pohoří Ťan-šan a Altaj, která vznikla při srážce Kazachstánie se Sibiří před 300 miliony let v karbonu, a Ural, který vznikl při srážce Sibiře s Pangeou před 280 miliony let v permu. Většina těchto pohoří byla posléze ohlazena či úplně srovnána erozí, na mnoha místech však byla kernými výzdvihy znovu vyzvednuta nad okolní terén při alpinském vrásnění (které na jih od Hercynských pohoří vyvrásnilo i zcela nová a mnohem vyšší horstva).