Seznam mytických postav české historie

• Praotec Čech, Bohemus, vůdce, který údajně přivedl Slovany do oblasti Hercynského lesa. Jeho bratry byli Lech a Rus.
• Krok I., Crocco,
• Libuše, Lubossa/Libyssa, manželka prvního přemyslovského knížete Přemysla Oráče. Jejími sestrami byly Kazi (Cassi) a Teta. S Přemyslem měli tři syny. Podle Hájkovy kroniky 711 nechala založit Staré Město.
• Přemysl Oráč, zakladatel dynastie Přemyslovců.
• Nezamysl
• Mnata
• Vojen, podle Hájkovy kroniky nechal roku 823 obehnat Staré Město hradbami
• Vnislav, Unislav, podle některých pramenů měl bratra Vlastislava, zakladatele luckého knížectví.
• Křesomysl, podle pověsti dal uvěznit Horymíra. Legenda o Šemíkovi.
• Neklan, mírumilovný vládce.
• Hostivít, syn Neklanův a otec prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje (Goriwei). Podle některých pozdních pramenů měl bratra Děpolta.

• Lech, Čechův bratr. Zakladatel linie polských knížat.
• Rus, Čechův bratr. Zakladatel linie ruských knížat.
• Tyr, u Dalimila Štyr, u Jiráska jméno Čestmír (podle Rukopisů). Neklanův vojevůdce ve válce s Lučany.
• Vlastislav, kníže Lučanů, který zaútočil na Neklana a ve válce s ním zahynul.
• Durynk, vychovatel Vlastislavova dědice, Neklanem odsouzen k sebevraždě za jeho vraždu.
• Teta, Libušina sestra, pohanská kněžka, zakladatelka hradu Tetína.
• Kazi, Libušina sestra, podle některých pověstí manželka Bivoje.
• Vlasta, vůdkyně žen v dívčí válce.
• Šárka, bojovnice v dívčí válce.
• Ctirad, bojovník, zahuben lstí v dívčí válce.
• Horymír, vladyka, proslavil se záchranou odvážným skokem z hradeb Vyšehradu, na svém koni Šemíkovi (objevil se až u Hájka).
• Bivoj, silák, který holýma rukama zajal divokou svini (objevil se až u Hájka).
• Straba, lucký bojovník.
• Zbyslav, syn knížete Vlastislava.

Český historik Vladimír Karbusický předložil jiné vysvětlení seznamu bájných českých knížat. Podle něj se nejedná o seznam skutečných osob, ale o koruptelu (zkomolení textu přepisováním v důsledku nepochopení nebo neznalosti původního znění) staročeského textu.

Ze zápisu v kronikách:

Crocco kazi thetka lubossa premizl
nezamysl mnata voyn unizla(v)
crezomysl neclan(am?) gostivit

můžeme z nesporných, nezvratných hlásek, vyskytujících se v různých variantách opisů, vytvořit textový fragment:

Krok’ kazi (Tetha, Thetka atd.), lubo… pŕemyśl…
nezamyśl…m… na ta voj’n… ni zla,
kr’z… my s… neklan…(am)…, gosti vít… [1]

Což ve volném překladu znamená:

„Zastav svůj krok, cizinče (Němče, Theute), a raději přemýšlej;
nezamýšlíme (na tebe) ani vojny ani zla,
kříži my se neklaníme, hosty vítáme…“.

Nebo ve volné interpretaci blízké původnímu textu:

Krok kazi, Teuthe, lubo si přemyšlaj;
nezamyšlame na tě vojny ni zla,
křesu my se neklaname, hosti vítáme.

Podle Karbusického, jak vyplývá z jeho rozboru, nejde o sled osobních jmen, ale o porušený text s konkrétním významem. Nejspíše je to varování Němcům (Theutonům, příp. přímo Thakulfovi) před válkou a zároveň nabídka míru, v souvislosti s významnou událostí z roku 849, tzv. bitvou u záseků (porážka východofranckých vojsk Čechy, popsaná ve Fuldských letopisech, kde je zmíněna i mírová nabídka Čechů před vojnou). Rekonstruovaný text je pak pravděpodobně úryvkem nějakého neznámého epického zpěvu o válce s Němci, tradovaném v dvorském prostředí, a později i zapsaném (minimálně byl zaznamenán tento dějově významný úryvek - nabídka mírového ujednání).[2]

Většina historiků tuto teorii, po jejím zveřejnění v r. 1964,[3] ovšem nepřijala.