Červený rybník (přírodní památka)

Přírodní památka se nalézá v Libereckém kraji, v okrese Česká Lípa, v ORP Nový Bor na katastrálním území obce Pihel. Najdeme ji na severním břehu Červeného rybníka, který leží mezi Českou Lípou a Novým Borem, asi 300 metrů od hlavní silnice, která mezi městy vede. V nadmořské výšce 290–297 m. U jihovýchodního úpatí vrchu Lipovec. Z rybníka vytéká Pihelský potok, který se po 2 km vlévá do Dobranovského potoka, spadajícího do povodí Ploučnice.[3]

Jméno Červený rybník je odvozeno podle červenohnědého zbarvení vody, které má důvod v přilehlých rašeliništích. První zmínky jsou už ze 16. století. Od 18. století patřil novozámecké vrchnosti. Na konci 50. let 20. století byl vypuštěn a z jeho dna a okolí byla po dobu 8 let těžena rašelina pro zúrodňování půdy. Rybník se vytěžením rašeliny výrazně zvětšil a byl opětovně napuštěn. Od druhé poloviny 60. let 20. století byl postupně upravován a sloužil k rekreaci. V roce 2004 byl zařazen na seznam EVL (evropsky významné lokality) a 10. 10. 2013 byl vyhlášen přírodní památkou.[5][6]

Území leží při severním okraji české tabule, na podloží křídových pískovců. Přírodní památka je vymezena na severním břehu Červeného rybníka, který se nachází v těsném sousedství silnice I/9 mezi Českou Lípou a Novým Borem, přibližně 1,5 km jižně od Nového Boru. Území spadá do mírně teplé klimatické oblasti. Z hlediska geomorfologického členění náleží lokalita k celku Ralská pahorkatina, podcelek Zákupská pahorkatina, okrsku Cvikovská pahorkatina. Reliéf přírodní památky je rovinatý, jedná se o plochý břeh rybníka s rozpětím nadmořských výšek 250-255 m v ploché sníženině při jihovýchodním úpatí vrchu Lipovec. Geologický podklad tvoří sedimentární komplex svrchněkřídového březenského souvrství (stupeň coniak). Půdními typy jsou histické gleje na západě a oglejené kambizemě v severovýchodní části území. Z Fytogeografického hlediska se lokalita nachází v mezofytiku v okrese Českolipská kotlina.[3][4]

Předmětem ochrany je nevápnité slatiniště a podmáčené porosty náletových dřevin. Vyskytují se zde chráněné rostliny a živočichové (například vážka žlutoskvrnná - Orthetrum coerulescens), mokřadní plž vrkoč mnohozubý - Vertigo antivertigo, nebo některé vzácné druhy mandelinek). Ochrana je ale především zaměřena na populaci mechu srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus ), která svou rozlohou a vitalitou patří k nejvýznamnějším populacím tohoto druhu v Čechách.[8] Území přírodní památky je prakticky totožné s evropsky významnou lokalitou Červený rybník na katastru Chotovic u Nového Boru a Pihelu, vyhlášenou nařízením vlády č. 318/2013 Sb. ze dne 10. října 2013.[9] Při inventarizačním průzkumu evropsky významné lokality Červený rybník bylo zaznamenáno celkem 523 druhů ze sledovaných skupin (měkkýši, pavouci, vážky, motýli, brouci, obojživelníci, plazi, ptáci, cévnaté rostliny a mechorosty). Z tohoto počtu je 21 druhů zařazeno na Červené seznamy ohrožených druhů a 6 druhů je zvláště chráněných.[10]

Sukcesní plochy náletových dřevin by měly být ponechány spontánní sukcesi, ale jsou možné slabé probírky. Potřebné je ponechat všechny velké dřeviny na dožití a následné zetlení, přestárlé stromy totiž mohou sloužit jako doupné stromy a tlející dřevo pak jako biotop pro různé organismy, jako jsou houby, bezobratlí nebo mechorosty. Slatiniště by se mělo pravidelně kosit, nejlépe 1x za rok a minimálně 1x za 3 roky. Cílem je odstranění výmladků náletových dřevin a narušení travinobylinného patra. Část keřů by se měla na ploše ponechat kvůli zvýšení stanovištní diverzity. Odstraněná biomasa se musí odklízet buď za hranice přírodní památky nebo do sušších částí lokality bez výskytu významných druhů. V žádném případě se nesmí nechat ležet na místě a nesmí se pálit. Také je doporučeno nepoužívat těžkou techniku. Dalším bodem plánu péče je rozšířit bezlesí východním směrem o zhruba 20 m, z důvodu zasahování populace "H. vernicosus" do vrbových křovin, kde je druh ohrožen silným zastíněním. Lokalita však obsahuje kromě populace srpnatky fermežové ("H. vernicosus") několik poměrně hodnotných rašelinných/slatinných elementů. Nejvýznamnější je populace kapradiníku bažinného ("Thelypteris palustris") nacházející se v olšině přiléhající na centrální slatiniště. Který je naopak poměrně stínomilný druh a při případném rozšiřování slatiniště je třeba místo jeho výskytu z kácení dřevin vynechat, možno jen slabě prosvětlit. Také malá populace bradáčku vejčitého ("Listera ovata") není spontánní sukcesí příliš ohrožena, ale i zde lze však porost slabě prosvětlit. Populace zbylých druhů jako je například: mochna bahenní, vrbovka bahenní a prstnatec májový ("Potentilla palustris, Epilobium palustre a Dactylorhiza majalis") - jsou naopak zcela závislé na vhodném managementu území. Katastrofické následky by mohlo mít proniknutí eutrofní vody z Červeného rybníka do slatiniště, proto je potřeba pokusit se omezit intenzitu chovu ryb. Samotný rybník má kvůli mokřadnímu charakteru lokality své speciální hospodaření. Proto je možné provádět na rybníku jen extenzivní rybniční vícehorkové hospodaření s periodou výlovu 3 až 6 let. Dále by se měly vyloučit další doprovodné aktivity spojené s intenzivním chovem, jako je přikrmování ryb, hnojení a vápnění. Také by se měly vylovit nežádoucí druhy rybí obsádky zejména: karas stříbřitý, střevlička východní. A neměly by se vysazovat geograficky nepůvodní druhy např.: amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý a další. Dále pak je vyloučeno dlouhodobé vypouštění vody (letnění, zimování), protože by mohlo negativně ovlivnit vodní režim rašeliniště. Přípustná odchylka je stanovena manipulačním řádem na 10 cm s výjimkou krizových situací. Plán péče však umožňuje dočasné vypuštění z důvodu výlovu rybí obsádky. Nejen hospodaření může ovlivnit kvalitu vody v rybníce, ale také místní ČOV, která se nachází zhruba 100 metrů severozápadním směrem od přírodní památky. Kvůli tomu by měl být zaveden kontinuální monitoring čištěné vody opouštějící objekt ČOV. [3]

K rybníku nevede žádná značená turistická trasa. Necelých 200 metrů daleko vede jednak rušná silnice mezi Novým Borem a Českou Lípou, při jižní straně silnice spojující obě části obce Pihel. Nejbližší stanice vlaku je 2 km vzdušnou čarou na SZ vzdálená Skalice u České Lípy na trati 080.[11]

• 
  celkový pohled od horní části vsi Pihel
• 
  celkový pohled z vrchu Lipovec
• 
  pohled na rybník od hráze
• 
  pohled na rybník v zimním období
• 
  upuštěný rybník
• 
  bříza v chráněném území
• 
  rákosiny
• 
  rákosiny s hladinou rybníka
• 
  nevápenité slatiniště
• 
  nevápenité slatiniště (detail)
• 
  mech bařinatka
• 
  různé druhy mechů