Čejč

Původní podoba názvu vesnice byla Čaječ a byla odvozena od osobního jména Čajek, což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -čaj (Dobročaj, Bolečaj apod., jde o základ slovesa čajati – "čekat, očekávat"). Význam místního jména byl "Čajkův majetek". Z nepřímých pádů (Čajče, Čajči) vznikl nový tvar Čajč změněný pravidelnou hláskovou změnou ča > če na Čejč, který je už v nejstarších dokladech (ale podoba Čajč zapsána ještě 1368 a dochována do 20. století v místním nářečí).[3]

Hrob Friedricha von Clausewitze

První zmínka o obci z roku 1222, kdy patřila klášteru cisterciaček Porta Coeli u Tišnova. Během husitských válek ves pustne a roku 1459 se uvádí vyloženě jako pustá. V roce 1771 byla ves osídlena jednak Moravskými Slováky, jednak francouzskými kolonisty. Jejich třicet chalup roku 1782 vyhořelo, hned však byly obnoveny.

Během Prusko-rakouské války obsadila 15. července 1866 obec pruská armáda, která sem zavlekla epidemii cholery. Zemřelo 40 obyvatel a 3 pruští vojáci, mezi nimi i generálporučík Friedrich von Clausewitz, který zde byl pohřben. Armáda pak odešla 1. října.

V roce 1897 byla dána do provozu železniční trať Hodonín–Zaječí.

V letech 2002 až 2016 byla starostkou Marta Výmolová. Na zasedání zastupitelstva 3. února 2016 byla odvolána, novým starostou byl zvolen Ing. Jan Koutný (KDU-ČSL).[8]

Přírodní rezervace Špidláky

Socha sv. Kajetána

• Socha sv. Kajetána z roku 1722. Na přední straně podstavce je nápis: S. Caietane ora pro nobis crucifixum. Na zadní straně je údaj o zhotovitelce Marii Antonii Czoborové: Erexit Maria Antonie ta. Princeps de Lichtenstein 17.22 6. May. Hraběnku Czoborovou na tomto místě údajně vyhodil manžel z jedoucího kočáru a zázrakem se jí nic nestalo.
• Kostel sv. Vendelína z let 1729–1731. V roce 1937 prošel kostelík přestavbou. Ve věži je zavěšen zvon sv. Donáta z roku 1747 a sv. Cyrila a Metoděje z roku 1923. Oltářní obraz zobrazuje sv. Vendelína čtoucího Písmo a obklopeného domácími zvířaty. Nad horním okrajem je chronogram ukrývající letopočet 1731: O reX et pastor et abbas WenDeLIne tV peCora nostra DefenDe a LVe (v překladu: Ó králi a pastýři a opate Vendelíne, chraň náš dobytek před nákazou).
• Kaple sv. Rocha u vlakového nádraží připomíná cholerové epidemie z let 1836 (15 obětí), 1849 (7 obětí) nebo 1866 (44 obětí).
• Náhrobek pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz z období prusko-rakouské války v místním parku s textem: Zde odpočívá v Pánu Friedrich von Clausewitz, generálporučík, narozen v Burgu v Prusku 1807, zemřel na choleru v Čejči 31. července 1866.[9] V roce 2011 byl náhrobek opraven.[10] Byl synovcem pruského generála Carla von Clausewitz a také nejvyšším důstojníkem pruské armády, který byl pohřben na území dnešní České republiky.[11]
• Sousoší sv. Rodiny z roku 1920 v místním parku
• Kříž u č. p. 29. Původně byl umístěn asi 100 metrů severoseverovýchodně u křižovatky.
• Pamětní deska T. G. Masaryka na budově v bývalém velkostatku – kde se učil kovářem v roce 1865/66.
• Pamětní deska T. G. Masaryka na domě č. p. 93.
• Pamětní deska pilotům z 2. Světové války ve Velké Británii, František Masařík a František Vindiš.
• Špidláky, přírodní rezervace
• Výchoz, přírodní památka
• Kobylská skála, vyvýšenina 264 m n/m, asi 2,5 západně od obce, bývalý lom kamene i písku: navržena jako přírodní památka s ochranným pásmem.
• Znak Lichtenštejnů a Hrzánů nad vchodem do panské sýpky z 18. století. Již není.

• Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), československý prezident
• Antonín Drdácký učitel a kronikář (+ 3. 12. 1927)
• Fabián Slabý (1882–1954) filolog a literární historik
• Antonín Vojáček učitel hry na housle, primáš cimbálky (+ 26. 5. 1982)
• Bohumír Petrla (1887–1974), legionář, který 5. října 1917 unesl torpédový člun Tb 11 v Šibeniku[12]
• Ludvík Svoboda (1903–1977), filosof, profesor Univerzity Karlovy v Praze
• František Masařík (1918–1988), účastník bitvy o Británii
• František Vindiš (1918–1988), účastník bitvy o Británii
• Josef Válek primáš cimbálky Mládí
• Jaroslav Zaviačič (* 1939), expert v psaní na stroji, člen mezinárodní organizace Intersteno
• Jožka Černý (* 1942 na č. p. 5), zpěvák moravských a slováckých lidových písní
• Miroslav Bravenec (1945–2011), akademický malíř
• Zdeněk Grmolec (* 1947) středoškolský učitel a spisovatel