Čedičová žíla Boč

Čedičová žíla Boč je přírodní památka mezi Stráží nad Ohří a Bočí v okrese Karlovy Vary. Spravuje ji Krajský úřad Karlovarského kraje.[1] Důvodem ochrany je ukázka sloupcovitého rozpadu čediče. Nacházejí se zde stopy po třetihorní vulkanické činnosti a unikátní suťové lesy a kamenné moře.

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Čedičová žíla Boč
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
PP Čedičová žíla Boč celkový pohled z jihu
Základní informace
Vyhlášení16. února 1960[1]
Nadm. výška340–434[1] m n. m.
Rozloha1,33 ha[2][3]
Poloha
StátČesko Česko
OkresKarlovy Vary
UmístěníStráž nad Ohří
Souřadnice50°20′58,92″ s. š., 13°4′0,74″ v. d.
Čedičová žíla Boč
Další informace
Kód2445
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Popis oblasti

Přírodní památka leží přibližně 1,5 km severovýchodně od obce Stráž nad Ohří nad levým břehem řeky Ohře a nad silnicí I/13. Chráněné území zasahuje do dvou katastrálních území, jimiž jsou k.ú. Boč a k.ú. Peklo. Lokalita se nachází v Přírodním parku Stráž nad Ohří.

Přírodní poměry

Geomorfologie a geologie

Nachází se v Podkrušnohorské oblasti v geomorfologickém celku Doupovské hory.[4] Území tvoří výraznou morfologickou dominantu údolí Ohře.

Celkový pohled ze silnice mezi Stráží nad Ohří a Korunní

Geologicky se jedná skalní výchozy původního třetihorního sopouchu v předpolí doupovského vulkanického centra. Čedičové magma zde prorazilo prvohorními granulity krušnohorského krystalinika. Později bylo čedičové těleso denudací vypreparováno nad úroveň okolního terénu. Vlastní skalní masív je tvořen čedičovou horninou, která je podle chemické klasifikace výlevných hornin popisována jako nefelinit. V lomové stěně se zachovala ukázkově vyvinuta sloupcovitá odlučnost s vějířovitým uspořádáním. Hlavní žíla má mocnost okolo 15 m, v jejím okolí se nachází různá pyroklastika, zejména tufy, tufity a vulkanické brekcie. V půdním pokryvu převažuje kambizem.[5][6] Čedičová žíla byla částečně odkryta při těžbě kamene při úpatí prudkých jihovýchodních svahů Pekelské skály (774 m).[7]

Flóra a fauna

Vegetaci chráněného území tvoří listnaté lesy. Na skalních výchozech a sutích se sporadicky nachází teplomilná skalní vegetace, zastoupena např. silenkou obecnou (Silene vulgaris) a nící (Silene nutans) a diviznou malokvětou (Verbascum thapsus). Na převážně holých a balvanitých sutích roste kakost smrdutý (Geranium robertianum) a konopice dvouklaná (Galeopsis bifidum). Skály v ochranném pásmu zarůstají teplomilnou doubravou s dubem zimním (Quercus petraea), bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem babykou (Acer campestre) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). Ze zvláště chráněných druhů rostlin zde rostou stovky exemplářů áronu plamatého (Arum maculatum), ojediněle tařice skalní (Aurinia saxatilis) a rmen barvířský (Anthemis tinctoria).[7]

Ze zvláště chráněných druhů živočichů sem při průzkumných letech zavítá výr velký (Bubo bubo) a sokol stěhovavý (Falco peregrinus).[7] V literatuře je uváděn na okraji území výskyt holuba doupňáka (Columba oenas), užovky stromové (Zamenis longissimus) a mloka skvrnitého (Salamandra salamandra).[6][8]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. PP Čedičová žíla Boč [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-03]. Dostupné online.
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  3. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  4. Prohlížení - Národní geoportál INSPIRE [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2017-12-12]. Dostupné online.
  5. Geologická mapa [online]. Česká geologická služba [cit. 2017-12-12]. Dostupné online.
  6. ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 196.
  7. PLOUČNICE, z.s. Plán péče o Přírodní památku Čedičová žíla Boč na období 2017 – 2026. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2016.
  8. JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Boč, s. 17.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.