Čanáb

Vzniká soutokem řek Čandra a Bhág, které vytékají z ledovců každá z jiné strany průsmyku Baralacha La (4883 m) v Paňdžábském Himálaji. Nakonec se u Tandipulu obě řeky spojí a vytvoří Čanáb, který je zpočátku (na území Himáčalpradéše) znám také pod názvem Čandrabhág. Teče hlubokou dolinou asi 200 km k severozápadu, přičemž odděluje pohoří Pír Pandžál na jihu od Velkého Himálaje na severu. Již na území Džammú a Kašmíru se v ostrém úhlu stáčí k jihu, protéká Kištvárem, pak znova upravuje směr na západní až jihozápadní a postupně si proráží cestu Pír Pandžálem do nížin Paňdžábu. V Pákistánu přibírá důležité přítoky Dželam a Ravi. Ústí do Satladže, od soutoku dále se řeka nazývá Pandžnad a směřuje k ústí do Indu.

Zdrojem vody je především tající sníh a ledovce, ale také monzunové deště, zvláště v létě. Vysoký vodní stav je od června do října a nízký v zimě. Průměrný průtok při odtoku z hor činí 890 m³/s, níže se pak zmenšuje, v důsledku odebírání vody do zavlažovacích kanálů.

Zavlažuje se přibližně 2 000 km². Dolina řeky je hustě osídlena. Leží zde města Vazirabád, Činiot, Multán. K důležitým sídlům podél řeky v Džammú patří Kištvár, Dóda a Rjásí. Indie je Pákistánem kritizována za to, že na Čanábu buduje četné přehrady a při jejich napouštění zadržuje vodu, kterou potřebují pákistánští zemědělci na zavlažování.[1]

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Чинаб“.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čanáb na Wikimedia Commons