Jak vyrobit vodku

Pšeničná. Ve 40l velkém hrnci s poklicí zahřejte 25 litrů vody na zhruba 74°C. Přidejte asi 8 kg sušené pšenice (vloček) a promíchejte. Udržujte teplotu mezi 66°C a 68°C. Přidejte cca 4 kg drceného pšeničného sladu. Teplota by nyní měla být okolo 65°C. Přikryjte poklicí a za občasného míchání nechte 1,5 až 2 hodiny stát. Během této doby by se měly škroby rozložit na cukry a celá směs by měla ztratit viskózní charakter. Po uplynutí doby vychlaďte směs na 27°C-29°C. Pro urychlení použijte ponornou chladničku nebo nechte směs přes noc odstát. Nenechte však teplotu klesnout pod 27°C.

Bramborová. Omyjte 10 kg brambor. Neoloupané je vařte ve velkém hrnci asi hodinu, dokud nezgelovatí. Pak slijte vodu a důkladně brambory rozmačkejte na kaši. Ručně nebo kuchyňským robotem. Takto zpracované brambory zalijte v hrnci asi 20 litry vody z kohoutku. Dobře promíchejte a směs zahřejte na 66°C. Přidejte kilo drceného sladovaného ječmene nebo pšenice a opět důkladně promíchejte. Přiklopte a 2 hodiny v pravidelných intervalech míchejte. Potom směs nechte nechte vychladit na 27°C-29°C.

• Budete-li chladit delší dobu, umožníte tím enzymům v ječmenu působit déle na bramborový škrob.

Kukuřičná. Držte se receptu na pšeničnou kaši, ale nahraďte pšenici dopředu zgelovatělými vločkami kukuřice. Alternativou můžou být vámi vlastnoručně vypěstované výhonky kukuřice, z kterých vytvoříte kaši, aniž byste museli přidávat sladované obilí. Během třech dnů byste měli mít z každého zrna asi 5 cm vysoký výhonek. Takto vypěstovaná kukuřice obsahuje dostatečné množství přírodních enzymů, vzniklých procesem klíčení.

Umyjte důkladně veškeré potřebné nádobí a pracovní plochu. Kvašení, neboli fermentace, se provádí v čistých, dezinfikovaných nádobách. Ty jsou někdy otevřené, ale většinou spíše uzavřené před přístupem vzduchu, čímž se zabrání kontaminaci. Kvašení trvá obvykle 3-5 dní.

• Kvašení je možné provádět i v nedezinfikovaných nádobách. Tak sice vyprodukujeme pitelný nápoj, nicméně může při procesu vlivem různých bakterií získat nežádoucí pachuť a nadměrné množství alkoholu.
• K dostání jsou různá oxidační činidla, např. v obchodech specializujících se na potřeby pro domácí vaření piva.^[5]

20 litrů kaše může být fermentováno v 30 litrových potravinářských nádobách nebo 25 litrových demižonech. Vyberte vhodnou vzduchovou propust (přechodový prostor), tedy mechanismus, který dovolí oxidu uhličitému unikat ven, aniž by dovnitř pronikl kyslík. To vyřešíte jednoduše. Připevněte víka (v případě demižonů gumové zátky s dírou uprostřed). Nedovírejte je však těsně- potřebujete odvádět přebytečný oxid uhličitý, čímž se vyvarujete nebezpečí výbuchu.

• Pokud kvasíte v otevřených nádobách, připevněte přes ně tenkou, prodyšnou látku, která zabrání vniknutí hmyzu a dalších nechtěných elementů.

Naplňte fermentační nádoby. Vytvořila-li se vám kaše, přeceďte z ní do nádob tekutinu. Snažte se ji tam cedit nebo lít z výšky, dostanete do ní tak dostatek vzduchu. Kvasnice potřebují zpočátku dostatek kyslíku, aby mohly nastartovat kvalitní proces kvašení. Důvodem je funkce kvasinek, při které vytvářejí z kyslíku buněčnou strukturu ve formě lipidů. Po této prvotní fázi je přítomnost kyslíku naopak nežádoucí. Kvasinky vytváří alkohol v prostředí bez kyslíku.

• Jistou alernativou může být kvašení samotné kaše, aniž byste ji zcedili. I tu je třeba ale dobře provzdušnit. S tím vám může pomoct například vzduchová pumpa pro akvária. Kaše bude muset být později stejně zcezena. Chcete-li ji přesto použít, nalijte do nádoby pouze menší množství. Kvasící kaše by mohla bez dozoru vystoupat a z nádoby vytéct.
• Používáte-li jako základní surovinu cukr, použijte některý z volně dostupných receptů. Provzdušněte nalíváním z výšky.
• Pro šťávu platí to samé, do kvasných nádob ji nalívejte skrze cedník z výšky.

Do scezené tekutiny přidejte kvasinky. Navlhčete přiměřené množství sušených kvasnic (nebo jiných, záleží na vaší libovůli) a vlijte je do nádoby. Zamíchejte čistou, vydezinfikovanou lžící, aby se kvasnice rovnoměrně rozptýlily. Směs bude v průběhu kvašení probublávat. Toto bublání se ke konci fermentace dramaticky sníží nebo úplně vymizí. Pro udržení kvalitní fermentace udržujte nádoby v místnosti s teplotou 27°C-29°C.

• Kvasinky určené k destilaci vyprodukují velké množství alkoholu (ethanol) a relativně malé množství nežádoucích složek (jiné druhy alkoholu). Množství použitého množství kvasinek závisí na typu a značce.
• Balíček kvasnic může být někdy obohacen o živiny. Ty jsou potřebné v případě, fermentujete-li suroviny, které jsou na živiny poměrně chudé (cukry). Můžou ale pomoci i při kvašení obilovin, tedy surovin na živiny bohatých.

Sesbírejte zkvašenou tekutinu. Přečerpejte (vysajte) zkvašenou tekutinu do čisté, vydezinfikované nádoby nebo destilačního zařízení. Kvasný sediment ponechte v původní nádobě, může se spálit později při destilaci. Sesbíraná tekutina může být před destilací dále filtrována nebo jinak upravována.

Pokud můžete, použijte sloupový (komínový, chcete-li) destilátor. Je sofistikovanější než destilační kotel, a to i přesto, že oba fungují na podobné bázi. Dá se koupit v různých cenových hladinách-záleží na velikosti, designu a materiálu.

• Chladicí kapalina nebo voda obvykle cirkuluje skrze zapečetěný kanál uvnitř sloupu a způsobuje kondenzaci alkoholu. Nutnou podmínkou je tedy připojení destilátoru k recirkulačnímu zařízení nebo mechanické pumpě, která bude pohánět vodu v chladícím systému.
• Nebude-li voda obíhat z centrální nádrže, bude potřeba k výrobě malého množství vodky obrovského množství vody (tisíce litrů). Pokud použijete recirkulaci, vystačíte si s cca 200 litry vody, ta se ovšem ovšem bude časem zahřívat a přestane být účinná. Proto je jí vhodnější mít větší zásobu.
• Níže v sekci „Zdroje a citace“ najdete erudované instrukce na výrobu domácí destilační aparatury a její použití.

Pokud se vám do stavby ani koupě takového zařízení nechce, zvolte destilační kotel. Jedná se o zařízení podobné tlakovým hrncům připojeným k potrubí. Takový kotel se dá sestrojit velmi snadno a levně. Narozdíl od sloupového destilátoru se zde dá využít různě ohnutých a stočených hadic nebo potrubí, které mohou být ponořené v nádobě s chladící kapalinou. Pumpy a velká množství chladné vody nejsou nezbytně nutné.

• Ve „Zdrojích a citacích“ naleznete návod i na tento druh destilačního zařízení.

Připravte se na destilaci. Destilátory zahřejí fermentovanou tekutinu s relativně nízkým obsahem ethanolu na teplotu vyšší než je bod varu alkoholu, ale nižší než bod varu vody. Tímto způsobem se alkohol vypařuje, zatímco většina vody zůstává. Odpařený alkohol (s trochou odpařené vody) putuje nahoru do sloupu, potrubí nebo hadice destilátoru. Externí chlazení způsobí kondenzaci odpařeného alkoholu, tedy jeho opětovné zkapalnění. Takto zkapalněnou alkoholickou tekutinu seberte a vodka je na světě!

Nejprve tedy zahřejte zkvašenou tekutinu v destilátoru. Podle typu k tomu použijete plynové hořáky, elektrické plotny nebo obyčejný dřevem rozdělaný oheň. Cílem je teplota okolo 78°C, Důležité je udržovat ji tak, aby nezačala vřít voda (pod 100°C). Alkohol se začne vypařovat a posouvat se do vodou chlazených částí destilačního zařízení.

První dávku vyhoďte. První dávka destilátu, zvaná „hlava“ bude plná nebezpečného methanolu a dalších nepitelných látek. Z 20 l dávky fermentované tekutiny vyhoďte nejméně 30 ml prvního destilátu.^[6]

Sesbírejte „tělo“. Po vyhození hlavy, sesbírejte destilát s požadovanými parametry, tedy správným poměrem alkoholu, vody a dalších složek. Tato část destilátu se nazývá „tělo“. Používáte-li sloupový destilátor, můžete využít tok chladící vody ke kontrole množství destilátu na výstupu a jeho čistoty. Cílem by mělo být dosažení 2-3 čajových lžiček destilátu za minutu. Rychlejší destilace bude na úkor čistoty.

Vyhoďte „ocas“. Ke konci destilace, kdy se zvyšují teploty na hranici 100°C a výše, se začínají vytvářet nežádoucí chemické látky. Nazýváme je „ocas“, přiboudlina nebo také fusl. Je to směs škodlivých vyšších alkoholů, které destilátu dodávají ošklivou pachuť a zápach. Proto bychom ocas měli odstranit..^[7]

Změřte obsah alkoholu a čistotu destilátu. Vychlaďte vzorek destilátu na 20°C a lihoměrem změřte obsah alkoholu. Destilát může být příliš zředěný, na to aby se dal podávat jako vodka (pod 40 procent alkoholu) nebo může být koncentrovaný naopak více než je žádoucí (50% a více). Vodka bývá obvykle ředěna až před plněním do lahví, což znamená, že samotný destilát může mít velmi vysoký obsah alkoholu. Destilát může mít také příliš výraznou chuť nebo vůni a může se proto buď vícekrát destilovat nebo filtrovat přes aktivní uhlí.

V případě potřeby znovu destilujte. Zvýšíte obsah alkoholu a vodku vyčistíte. Je zcela běžné vyrábět vysoce čistou vodku, která prochází destilací 3x i vícekrát.

Profiltrujte přes aktivní uhlí. To je volně dostupné v různých obchodech s potřebami pro domácí pálení. Odstraníte nežádoucí aromata a příchuti.

Nařeďte vodku podle zamýšlené síly. Přidejte přečištěnou vodu a změřte lihoměrem obsah alkoholu.