Zuzana Justmanová

Zuzana Justmanová roz. Picková (* 20. června 1931 Praha, Československo) je československo-americká dokumentaristka, překladatelka a přeživší holocaust.

Zuzana Justmanová
Rodné jménoZuzana Pick
Narození20. června 1931 (90 let)
Praha
Alma materKolumbijská univerzita
Vassar College
Povoláníspisovatelka a filmová režisérka
PříbuzníJiří Robert Pick (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Zuzana Picková byla druhým dítětem manželů Viktora a Marie Pickových. Měla staršího bratra Jiřího Roberta Picka (1925–1983), který byl spisovatelem. V roce 1943 byla rodina vězněna v terezínském ghettu, odkud byl otec deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl zavražděn.

Zuzana, její bratr a matka Terezín přežili. Po osvobození se nejprve vrátili do Prahy, kde se bratr pokusil prosadil jako spisovatel, zatímco Zuzana a její matka emigrovaly po komunistickém puči v roce 1948 do Argentiny a v roce 1950 zBuenos Aires odcestovala do Spojených států kůvli studiu na Vassar College a na Columbia University v New Yorku, kde v roce 1981 získala doktorát ze slovanských jazyků. [1]

Byla vdaná se za spisovatele Davida Boroffa (1917–1965), se kterým měla dvě děti. Po manželově smrti se provdala za psychiatra Daniela Justmana. Pracovala jako překladatelka. V roce 1986 začala produkovat dokumentární filmy na téma nedávné evropské historie.

V roce 1987 vedla rozhovor s autorkou terezínského deníku Helgou Pollak-Kinskou pro svůj film Terezínský deník (Terezín Diary). V roce 1993 napsala a produkovala dokument Czech Women: Now We Are Free. Ve snímku Voices of the Children (1998) vyprávěla příběh tří přeživších holocaust z Terezína, jednou z nichž byla Pollak-Kinská. Film získal cenu Emmy v roce 1999 a ceny na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu, v Chicagské mezinárodní televizní soutěži a na Filmovém festivalu New Haven. [2]

Ve filmu A Trial in Prague (2000) Justmanová zpracovala téma procesu se Slánským v roce 1952 v komunistickém Československu, pro které se jí podařilo získat mimo jiné rozhovor s Hedou Margolius-Kovályovou, vdovou po Rudolfu Margoliovi a historikem Eduardem Goldstückerem. [3]

Hra jejího bratra Smolař ve žluté čepici z roku 1982 byla uvedena na New York International Fringe Festival v roce 2006 pod názvem The Unlucky Man in the Yellow Cap . [4]

Filmografie
  • s Danem Weissmanem: Terezín Diary. 1990
  • Czech Women: Now We Are Free. 1993
  • Voices of the Children. 1998
  • A Trial in Prague. 2000

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuzana Justman na německé Wikipedii.

  1. Changes in the word order and the case system of fifteen Czech speakers in the United States, Dissertation, Columbia University, 1981
  2. Vincent Canby: Review/Film; Remembering the Horrors of the Nazis' 'Model Camp' , New York Times, 16. August 1991
  3. A. O. Scott: Loyalty to Communism Rewarded by Execution, NYT, 14. September 2001
  4. The Unlucky Man in the Yellow Cap, website

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.