Zeno Vinzenz von Goëss

Pocházel z rodu Goëssů, studoval práva na univerzitě ve Vídni a původně sloužil jako voják rakouské armády. Měl titul tajného rady a komořího. Později byl aktivní zejména v politice.[1]

Působil jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1880 za kurii velkostatkářskou v Korutanech. Slib složil 18. prosince 1880. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885. Rezignaci oznámil dopisem 2. června 1888.[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako hrabě Zeno von Goëss, c. k. komoří a statkář, bytem Gradisch.[5]

Patřil mezi ústavověrné poslance. V listopadu 1881 usedl do nově utvořeného poslaneckého klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných politických proudů.[6] Jako člen Klubu sjednocené levice se uvádí i po volbách v roce 1885.[7]

Zasedal rovněž coby poslanec Korutanského zemského sněmu a od roku 1897 do roku 1909 zastával post zemského hejtmana (předsedy sněmu a zemské samosprávy) v Korutanech. Jako hejtman podpořil výstavbu zemské nemocnice a domu umění v Klagenfurtu. Četné korutanské obce mu udělily čestné občanství.[1] Po odchodu z hejtmanského postu se stáhl z veřejného a politického dění.[3]

Neoženil se.[3] Zemřel v květnu 1911.[2][3]

Jeho bratrem byl vysoký státní úředník (mj. místodržící v Terstu) Leopold Goëss.[3]