Leopold Goëss
Leopold Petr hrabě Goëss (Leopold Peter Graf von Goëss, Freiherr zu Karlsberg, Moosburg und Ebenthal) (28. října 1848, Štýrský Hradec – 22. června 1922, Ebenthal) byl rakousko-uherský politik, státní úředník a velkostatkář. Od mládí působil ve státních službách, svou kariéru završil jako místodržitel v Terstu (1897–1904). Vlastnil několik velkostatků v Korutansku a od roku 1905 byl dědičným členem rakouské Panské sněmovny.
Leopold hrabě Goëss | |
---|---|
Místodržitel v Terstu (Přímoří) | |
Ve funkci: 1897 – 1904 | |
Předchůdce | Teodoro Rinaldini |
Nástupce | Konrád Hohenlohe |
Zemský prezident v Bukovině | |
Ve funkci: 1897 – 1894 | |
Předchůdce | Franz Krauss |
Nástupce | Friedrich Bourgoignon |
Narození | 28. října 1848 Štýrský Hradec |
Úmrtí | 22. července 1922 (ve věku 73 let) Ebenthal in Kärnten |
Choť | Marianne Gräfin von Thurn und Valsássina-Como-Vercelli (od 1889) |
Rodiče | Maria von Goëß |
Děti | Johann Anton Douglas Reichsgraf von Goëss Anna Reichsgräfin von Goëss |
Příbuzní | Zeno Vinzenz von Goëss (sourozenec) Maria Anna Reichsgräfin von Goëss[1], Franziska Reichsgräfin von Goëss[1], Zeno Reichsgraf von Goëss[1], Ulrich Reichsgraf von Goëss[1], Eleonore Reichsgräfin von Goëss[1], Franz-Anton Reichsgraf von Goëss[1], Ernst Friedrich Reichsgraf von Goëss[1], Hemma Reichsgräfin von Goëss[1], Georg Reichsgraf von Goëss[1] a Andreas Reichsgraf von Goëss[1] (vnoučata) |
Profese | politik |
Commons | Goëss (Adelsgeschlecht) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Pocházel ze starého šlechtického rodu španělského původu (říšský hraběcí titul v rodině od roku 1693). Narodil se jako syn c.k. komořího a guberniálního rady hraběte Jana Petra Goësse (1807–1852), matka Marie Eleonora, rozená hraběnka z Welsersheimbu (1824–1896), byla nejvyšší hofmistryní císařovny Alžběty.[2] Leopold studoval na jezuitské koleji v Kalksburgu a poté práva na vídeňské univerzitě, v roce 1870 vstoupil do státních služeb. Jako úředník působil na různých pozicích ve Štýrsku a Salcburku, krátce také na ministerstvu vnitra a od roku 1878 byl místodržitelským sekretářem v Terstu. V letech 1881–1884 byl okresním hejtmanem v Pule, poté působil deset let na místodržitelství v Korutansku. V letech 1894–1897 byl zemským prezidentem v Bukovině[3] a nakonec v letech 1897–1904 místodržitelem v Terstu.[4] V roce 1905 byl jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny, byl také c.k. tajným radou a komořím. Během svého působení v Terstu získal čestné občanství v několika italských městech.
Rodinné a majetkové poměry
Po svém starším bezdětném bratru Zeno Vincencovi (1846–1911) zdědil rodové statky Gradisch a Gradenegg v Korutanech, již předtím v roce 1891 zdědil po vzdáleném bratranci Janu Antonínovi primogeniturní fideikomis taktéž v Korutanech a spojil tak majetek obou rodových větví. Kromě několika zámků (Ebenthal, Karlsberg, Moosburg) vlastnila rodina také paláce v Klagenfurtu a Štýrském Hradci. Do roku 1918 užíval Leopold také čestnou hodnost dědičného nejvyššího stolníka v Korutanech.
V roce 1889 se na zámku Bleiburg oženil s hraběnkou Marianou Thurn-Valsássinovou (1869–1904), c.k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a sestrou rakousko-uherského velvyslance v Rusku Duglase Thurn-Valsássiny (1864–1939). Měli spolu pět dětí.[5] Z dalších generací vynikl vnuk Leopold Goëss (1916–2005), který se angažoval ve veřejném životě v Korutanech a byl dlouholetým poslancem rakouské Spolkové rady.
Leopoldův strýc hrabě Zeno Welser z Welsesheimbu (1835–1921) byl dlouholetým rakouským ministrem zeměbrany.
Odkazy
Reference
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für 1882, Vídeň, 1882; s. 42 dostupné online
- Přehled představitelů státní správy v Bukovině na webu worldstatesmen dostupné online
- Personální obsazení úřadu místodržitele v Terstu na webu worldstatesmen dostupné online
- Rodina Leopolda Goësse in: Gothaisches genealogisches Taschenburg der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 359–360 dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold von Goëss na Wikimedia Commons
- Leopold Goëss na webu rakouského parlamentu
- Leopold Goëss in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950