Vinařská oblast Tokaj

Vinařská oblast Tokaj na Slovensku je nyní pevně stanovena v rozloze 907 ha v katastrálních územích obcí Bara, Čerhov, Černochov, Malá Tŕňa, Slovenské Nové Mesto, Veľká Tŕňa a Viničky.

Tokajské vinařské plochy lze užívat jen jako vinice.

Pokud vlastník viniční trati v Tokaji neužívá viniční trať jako vinici, je povinen ji pro účely zachování ochrany vinic ve vinařské oblasti Tokaj zaměnit, pronajmout nebo ji zcela nebo zčásti prodat za přiměřenou cenu, kterou je obecná hodnota majetku podle zvláštního předpisu, tomu, kdo se smluvně výslovně zaváže nabytou viničnou trať vlastnit a užívat jako vinici.

Vinohrad v Malé Tŕni

Při zakládání vinic a nahrazování uhynulých keřů vinné révy ve vinařské oblasti Tokaj na kvalifikovaných honech lze vysadit jen révové sazenice tokajských odrůd registrovaných v listině registrovaných odrůd, tedy Furmint, Lipovina, Muškát žlutý a Zeta.

Vinaři ve vinařské oblasti Tokaj oznamují hrozny vypěstované na kvalifikovaných honech před jejich sběrem pro účely vydání osvědčení jejich původu, množství, cukernatosti a zdravotního stavu na kontrolnímu ústavu. Hrozny na výrobu tokajského vína musí být zdravé, nepoškozené, výhradně z odrůd stanovených zákonem a vypěstovaných jen na definovaných viničních tratích. Zaměstnanec kontrolního ústavu v den sběru provede posouzení hroznů pro účely výroby tokajských vín.

Na základě posouzení stavu kontrolní ústav vydá pěstitelům révy osvědčení o hroznech, které obsahuje

1. název vinařské obce, kvalifikovaného honu a registrační číslo vinice, v němž se hrozny vypěstovaly,
2. odrůdu révy,
3. množství, cukernatost a prohlášení o zdravotní nezávadnosti hroznů,
4. hmotnostní podíl cibéb.

Začátek sklizně hroznů vyhlašuje Tokajské sdružení po posouzení zralosti.

Výnos hroznů z jednoho hektaru vinice, ze kterého se má vyrobit tokajské víno, nesmí přesáhnout 9500 kg; tuto skutečnost zkontroluje zaměstnanec kontrolního ústavu při osvědčování hroznů. Pokud vinař překročí nejvyšší hektarový výnos, musí celé množství úrody z vinařského roku uvést na trh pouze pod označením stolní víno.

Slovenské tokajské víno

Ve vinařské oblasti Tokaj lze vyrábět

• víno bez zeměpisného označení,
• víno s chráněným zeměpisným označením,
• víno s chráněným označením původu.

Víno s chráněným označením původu lze označit jako tokajské, pouze pokud

1. se vyrábí výhradně z hroznů odrůd Furmint, Lipovina, Muškát žlutý a Zeta.
2. nejvyšší hektarový výnos nepřekročil {9500 kg/ ha nebo 14000 kg/ ha, pokud jde o víno označené jako Furmint, Lipovina a Muškát žlutý,
3. hroznům pro jeho výrobu bylo vydáno osvědčení kontrolním orgánem,
4. byla mu přiznána ochrana podle zvláštního předpisu
5. je pro něj vypracována specifikace a podmínky této specifikace splňuje.

Na označování tokajského vína s chráněným označením původu se uvádí název chráněného označení původu a lze uvádět název větší nebo menší zeměpisné jednotky, ze které víno s chráněným označením původu pochází. Název této jednotky lze uvést i jako přídavné jméno před výrazem víno. V označení vína s chráněným označením původu lze uvádět tradiční výraz "jakostní víno", "jakostní víno s přívlastkem", "sekt vinařské oblasti", "sekt VO" nebo "pěstební sekt", nebo výraz "Districtus Slovakia Controllatus" nebo zkratka "DSC", nebo jeho symbol, pokud víno bylo certifikováno. Tokajské víno vyrobené na území Slovenské republiky lze uvádět na trh pouze v k tomu určených lahvích. Povinnost plnění vína do lahví se nevztahuje na tokajské víno nabízené k přímé spotřebě ve sklepě výrobce.

Tradiční názvy tokajských vín:

• samorodné
  • suché
  • sladké
• výběr
• mášláš
• forditáš
• výběrová esence
• esence
• Furmint
• Lipovina
• Muškát žlutý

V roce 1965 advokátní poradna v Plzni projednávala protest firmy Monimpex v Budapešti proti používání názvu Tokajské víno při vývozu tokajského vína ze Slovenska do Rakouska. I přesto, že zástupcům firmy Monimpex (Danubia) byl vysvětlen historicko-právní nárok na označování vín jako tokajské, zástupce Monimpex odmítl všechny argumenty.

V roce 1967 uzavřeli MONIMPEX PZO Budapešť, Koospol PZO Praha a Vinařské závody, o.p. Bratislava (dále VZB op) smlouvu, podle níž slovenský subjekt nebude dodávat žádné víno do kapitalistických zemí s označením tokajské nebo připomínající tokajský původ. Koospol měl dbát na to, aby žádná jiná organizace tokajská vína ze Slovenska neexpedovala. Maďarská strana se zavázala, že ze Slovenska bude pravidelně ročně odebírat 1 000 hl tokajského vína za platby v tvrdé měně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, s možností zrušení.

Na žádost Vinařských závodů o.p. Bratislava požádala Polytechna PZO v roce 1967 Mezinárodní úřad pro ochranu duševního vlastnictví v Ženevě o mezinárodní zápis označení původu tokajského vína. Tento úřad registraci uskutečnil 22. 11. 1967 pod registračním číslem 45 a ochranu přiznaly všechny členské státy Lisabonské dohody, s výjimkou Maďarska.

Maďarsko mělo zaregistrovanou ochrannou známku označení původu u Mezinárodního úřadu pro ochranu duševního vlastnictví v Ženevě ve znění TOKAY, TOKAJ, TOKAYER později – 11. září 1970 – pod registračním číslem 527.

V roce 1970 se na úrovni zástupců Úřadu pro patenty a vynálezy z Prahy a Budapešti o označování původu tokajské víno dohodlo na alternativě společného zápisu obou zemí. Rada Lisabonské dohody, která zasedala koncem roku 1970 v Ženevě vydala stanovisko, že nic nebrání tomu, aby totéž označení původu bylo předmětem dvou samostatných přihlášek, podaných dvěma rozdílnými národními úřady, když označení původu doprovází údaj, umožňující rozlišení, z které země dotčený výrobek pochází.

Mezinárodní úřad pro ochranu duševního vlastnictví v Ženevě o rok na to zaregistroval změnu v mezinárodním zápisu označení původu tokajského vína doplněním delokalizační doložky "z československé tokajské oblasti". Maďarsko stanovisko Rady Lisabonské dohody neakceptovalo a doložku si nedalo zaregistrovat.

Maďarská strana, využitím zkušenosti z mnoha jednání o tokajské oblasti a tokajských víně, vydala (?) v roce 1977 nařízení ministra zemědělství a výživy jako doplněk Vládního nařízení č. 36 z roku 1970, ve kterém jsou uvedena místa produkce tokajských hroznů a tedy i výroby tokajského vína v Maďarsku. Nachází se v něm 27 míst vinohradnictví a výroby tokajského vína. Tedy o 4 méně než v roce 1908, což potvrdilo, že velikost tokajské oblasti v Maďarsku není stálá.

Jednání s maďarskou stranou pokračovala. V roce 1982 v Pezinku slovenská delegace znovu argumentovala historickými údaji a nezměněnými podmínkami pěstování hroznů a výroby tokajských vín. Maďarská strana, zaznamenávajíc rozdíly mezi ČSN 56 7742 z roku 1963 a maďarskými normami MSZ 1562 a 1563 prohlásila, že podmínky pro uzavření dvoustranné dohody není možno považovat za vyhovující. Návazně na to Úřad pro vynálezy a objevy oznámil, že MLR poslala všem státům RVHP dopis, v němž navrhuje, aby se ochrana ze záznamu vynechala a podepsala se dohoda.

Maďarská strana zastávala k ochraně našeho označení tokajské víno negativní stanovisko, hledajíc stále nějaké důvody. Další jednání mezi předsedy ÚVO obou zemí se uskutečnilo v roce 1987 v Praze a jeho obsahem byla kvalita tokajského vína, kontrola jeho jakosti a vymezení tokajské oblasti.

Platnost smlouvy o vývozu tokajských vín ze Slovenska do Maďarska byla ukončena 4. července 1990, kdy maďarská strana využila průtahy v jednáních a uzavřela dvoustranné dohody s několika zeměmi o prioritě maďarského tokajského vína při jeho vývozu do těchto zemí.

Slovensko mělo zájem řešit problém s uznáním teritoriálního označení vín podpořeno doporučením Evropské komise, aby se o celé věci dohodlo s Maďarskem, které však dostatečnou vůli neprojevilo. Problém způsobila Evropská unie tím, že v roce 1993 uznala exkluzivní maďarskou ochrannou známku původu.

Při jednáních v roce 1993 mezi EU a Slovensku o přípravě dohody o reciproční ochraně a kontrole názvů vín mezi EU a SR vznikl problém uznání a vývozu Slovenských vín v rámci unie, neboť Maďarsko a Unie takovou dohodu již podepsaly. V roce 1993 zahájena jednání mezi EU a Slovenskem o přípravě dohody o reciproční ochraně a kontrole názvů vín mezi EU a Slovenskou republikou (SR). Vznikl problém uznání a vývozu Slovenských vín v rámci EU, protože Maďarsko a EU takovou dohodu již podepsaly.

V rámci snahy řešit problém ochrany označování tokajských vín, se z iniciativy MP SR uskutečnilo v září 1997 v Bratislavě jednání mezi SR a Maďarskou republikou za přítomnosti zástupce EU p. Stadlera. K předloženým materiálům se zástupci MR nechtěli vyjádřit, s tím, že nejsou připraveni detailně jednat o jednotlivých bodech dohody. Znovu navrhli setkání odborníků pro posouzení výkladu dohody a požádali o zaslání písemného stanoviska. Upřesnili, že nezpochybňují existenci tokajské oblasti na Slovensku, ale dohoda mezi EU a MR prý neumožňuje vývoz tokajského vína, pocházejícího ze Slovenska.

Další jednání smíšené komise podvýboru pro denominaci tokajského vína z SR se konalo v říjnu 2001 v Budapešti. Maďarská strana znovu použila staré tvrzení se závěrem, že maďarská vína jsou jiná, než slovenská vína. Slovenská delegace argumentovala, že Slovensko má nárok historický, legislativu přehlednější, technologii přinejmenším tak dobrou jako maďarskou, přičemž rozvoj a úpravu tokajské vinařské oblasti nedělalo živelně. Navrhly se alternativy k přejmenování tokajského vína, pocházejícího ze SR, omezení území tokajské vinařské oblasti v SR na 172 ha (jako v roce 1908), stejná legislativa v SR jako MR, zavedení společného kontrolního systému pro slovenskou i maďarskou tokajskou oblast. Za splnění těchto podmínek, za spolupráce a záruk EU je možnost vytvoření společné dohody mezi SR a MR.

Z chronologického přehledu jednání o označování vín z tokajské vinařské oblasti je vidět, že ani po 35 letech jednání nedošlo k dohodě, přesto, že slovenská strana musela vypracovat množství připomínek, opatření, změn v legislativě. Vždy se našel důvod, aby k dohodě o označování slovenských vín z tokajské vinařské oblasti jako tokajské nedošlo.

Závěr, že dohody o označování vín označením Tokaj lze dosáhnout, nepřímo potvrdila samotná Maďarská republika, když v roce 1995 podepsala dohodu s EU o vzájemné ochraně a kontrole jmen tokajského vína s Itálií a Francií. Paradoxem bylo, že země, která měla historické právo a tradice (rozuměj Slovensko), neměla mít právo označovat tato vína jako tokajská.

Maďarská strana v minulosti jako silný argument uváděla, že ve vinicích ve slovenské tokajské vinařské oblasti není konstantní skladba klasických odrůd. Jaká je však pravda?

Již v roce 1959 v zákoně č. 4/59 o rozvoji tokajské vinařské oblasti v § 4 je uvedeno:

Základní tokajské odrůdy jsou Furmint, Lipovina a Muškát žlutý. Vinice tokajské oblasti při zřízení a obnově musí se vysazovat révou v tomto procentuálním zastoupení:

• Furmint 65 – 75%
• Lipovina 15 – 20%
• Muškát žlutý do 10%

Případně ostatní odrůdy ušlechtilého evropského révy, nejvýše 10% (byl to Ryzlink vlašský).

V zákoně z roku 1908 v XLVII. článku, v kapitole II. pojednávající o tokajských víně skladba odrůd pro výrobu tokajského vína se vůbec neuvádí (ani odrůdy). Nařízení ministra zemědělství a výživy MLR 25 z roku 1970 k provedení nařízení s mocí zákona č. 36/1970 o rozvoji vinařství, ovocnářství a vinařství v příloze č. 1 uvádí odrůdy povolené na vysazování v tokajské vinařské oblasti Tokaj hegyalja (tokajské Podvrší, ne tokajská oblast): Nemes Furmint, Kiraly Furmint, Furmint Lipovina a Muškát žlutý. V nařízení ministerstva zemědělství a potravinářství z roku 1977 k vládnímu nařízení č. 36/1970 jsou uvedeny odrůdy: Furmint, Lipovina, Muškát žlutý a Oremus, tedy ke klasické skladbě je přidána jedna odrůda.

V příloze č. 3 nařízení ministerstva zemědělství č. 7/1990 se uvádějí jako doporučené odrůdy pro oblast Tokaj hegyalja Furmint, Lipovina, Muškát žlutý a Vlašský ryzlink. Tedy poměrně podstatná změna, když Oremus byl nahrazen Vlašským ryzlinkem. Konečně v zákoně MR č. 106/1997 jsou uvedenya jako charakteristická vína pro Tokaj hegyalja Furmint, Lipovina, Muškát žlutý a Oremus.

Jak vidět, zatímco ve slovenské legislativě se prakticky od roku 1959 objevují pouze povolené odrůdy (Furmint, Lipovina a Muškát žlutý), a to dokonce v předepsaném procentuálním zastoupení, na maďarské straně se s každým nařízením se měnila odrůdová skladba. Přitom platí nepsaný zákon, že pro dobrou jakost speciálních vín, charakteristických pro danou oblast, je nejdůležitější konstantní skladba, co se týče odrůdovosti a to pro každé značkové víno.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vinohradnícka oblasť Tokaj na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vinařská oblast Tokaj na Wikimedia Commons
• Brusel odsúhlasil Tokajskú vinohradnícku oblasť na Slovensku - 29. duben 2008 (24hod.sk), slovensky
• Slovensko může používat název Vinařská oblast Tokaj