Zdeněk Stránský (herec)
Zdeněk Stránský (15. ledna 1921 – 7. května 1945, Praha) byl český herec.
Zdeněk Stránský | |
---|---|
Narození | 15. ledna 1921 |
Úmrtí | 7. května 1945 (ve věku 24 let) Praha |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Byl synem zástupce ředitele Národního divadla v Praze Dr. Rudolfa Stránského [1]. V roce 1940 absolvoval dejvické gymnázium. Jako oktaván začal režírovat, byl spoluautorem divadelních her pro ochotníky ze Sokola Dejvice, se kterými také hrál. Později psal i divadelní kritiky [2].
Patřil k mladé herecké generaci a za války hrál na malých pražských scénách, hlásících se k odkazu avantgardního meziválečného divadla. Působil od roku 1940 v Honzlově Divadélku pro 99 (v Topičově salónu na Národní třídě), později v Divadélku ve Smetanově muzeu (podzim 1941 – konec roku 1943[3]) založeném a vedeném režisérem Antonínem Dvořákem a nakonec v divadle Větrník Josefa Šmídy, kde působila např. i Stella Zázvorková, Vlastimil Brodský, Zdeněk Řehoř, Václav Lohniský a Zdeněk Dítě. Ve Větrníku kromě hraní byl jednu dobu spolu se Zdeňkem Řehořem i administrativním vedoucím souboru.[4] Režiséra Šmídu seznámil v roce 1943 s Jiřím Brdečkou.
Spolu s Antonínem Dvořákem a dalšími divadelníky pracoval za války v levicovém ilegálním hnutí.
Byl zastřelen nacisty na balkóně Národního divadla v Praze v době květnové revoluce[5], kdy držel hlídku společně s dalšími pracovníky a členy Národního divadla. Německý ostřelovač jej zasáhl zřejmě ze Žofína. Spolu s ním byl těžce raněn také člen orchestru ND Ladislav Kabeš [6]; [7].
Po válce připravil Jindřich Honzl ve svém Studiu Národního divadla na památku Z. Stránského jevištní pásmo „Ty, který tu zpíváš nyní...“, uvedené 7. května 1946. K představení byla jako zvláštní tisk vydána knížečka Památník padlého herce se studií Josefa Trägera o Z. Stránském a vzpomínkou jeho přítele Stanislava Pošusty.
Byl pochován na hřbitově u Sv.Matěje v Šárce v Praze. Pamětní deska Z. Stránskému byla odhalena dne 30. září 1945 [8]. Nachází se na I. balkóně (na západní straně budovy) Národního divadla v Praze (Národní třída 223/2). Jedná se o kopii umístěnou zde po rekonstrukci divadla v letech 1977–1983. Originál desky je uložen v Archivu Národního divadla.
Citát
„ | Z mladičkých herců těchto divadélek připomenu aspoň Antonii Hegerlíkovou,...a zejména Zdeňka Stránského, toho mimořádně nadaného umělce, znamenitého, obětavého organizátora a skvělého člověka, který padl 7. května 1945 v Pražském povstání na balkóně Národního divadla, kde měl právě hlídku. | “ |
— Ladislav Boháč [9] |
Divadelní role, výběr
- 1940 J. Honzl: Román lásky a cti, Vypravěč, D pro 99, režie Jindřich Honzl
- 1941 J. Honzl: České písně kramářské, Zpěvák/Sedlák, D pro 99, režie Jindřich Honzl
- 1942 V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů, Želmír, Divadélko ve Smetanově muzeu, režie Antonín Dvořák
- 1942 J. N. Nestroy: Enšpígl, titul. role, Divadélko ve Smetanově muzeu, režie Antonín Dvořák
- 1943 J. W. Goethe: Urfaust, Mefisto, Divadélko ve Smetanově muzeu, režie Antonín Dvořák
- 1944 Jiří Brdečka: Limonádový Joe, falešný hráč, divadlo Větrník, režie Josef Šmída
- 1944 František Němec, J.Šmída: II. sentimentální romance, Rudýnek Čuc, Větrník, režie Josef Šmída
Filmografie, výběr
- 1944 Tři sestry, režie Walter Sent
Odkazy
Reference
- J. M. Kvapil: Jaro Národního divadla 1945, vyd. Sirotčí, vdovský a podpůrný spolek členů Národního divadla v Praze, Praha, 1946, str. 260
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 120
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 120, 121
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 24
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 156, 360
- Marie Hradecká, Archiv Národního divadla
- http://www.rozhlas.cz/dvojka/narodnidivadlo/_zprava/eduard-haken-na-konci-valky-branil-narodni-divadlo-se-zbrani-v-ruce-jeho-mladsi-kolega-to-zaplatil-zivotem--1731540
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 134
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 193–4
Literatura
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 194
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 256
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 106–7, 135, 156, 360, 410, 414 foto 35, 72
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 24, 29, 111, 120–3, 125, 127, 129, 130, 132–5
- J. M. Kvapil: Jaro Národního divadla 1945, vyd. Sirotčí, vdovský a podpůrný spolek členů Národního divadla v Praze, Praha, 1946, str. 260, 264, foto str. 260, 261
- Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 222
- Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 75, 86, 223, 249, 253, 259, foto č. 21, 23
- Josef Šmída: Setkání se Zdeňkem Stránským a Václavem Mulačem, In: Divadelní zápisník, ročník I, 1945–1946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 331–2, 333 (foto)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Stránský na Wikimedia Commons
- Ministerstvo obrany ČR – Evidence válečných hrobů : http://www.evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0001-20534&pfil=True&fnin=Zden%c4%9bk&srn=Str%c3%a1nsk%c3%bd&st=1&
- Český Rozhlas-Dvojka: http://www.rozhlas.cz/dvojka/narodnidivadlo/_zprava/eduard-haken-na-konci-valky-branil-narodni-divadlo-se-zbrani-v-ruce-jeho-mladsi-kolega-to-zaplatil-zivotem--1731540