Zdeněk Pštross

Zdeněk Pštross byl absolventem fakulty architektury na ČVUT v Praze. (V letech 1903 až 1908/1909[2] byl žákem významného českého architekta, pedagoga, designéra a restaurátora Josefa Schulze.[3]) Po skončení ČVUT se vydal na studijní cesty po Itálii (1909–1910)[3], Německu, Francii, Řecku, Turecku a Malé Asii. Docentem antické architektury na ČVUT v Praze byl od roku 1915. [p 1] Přesto, že ani Zdeněk Pštross ani jeho manželka Františka Pštrossová nebyli židovského původu jejich stopa končí po roce 1939 – během válečných let, kdy odcestovali do Kanady.^[zdroj?]

• Realizace veřejných a obytných budov[4]
• Navrhoval rodinné domy, kancelářské, občanské a dopravní stavby.[3]
• Interiérová tvorba[4]
• Nositel řady ocenění v architektonických soutěžích (na regulaci měst Berouna a Kladna, na budovu gymnázia v Ústí nad Labem, obchodní akademie v Berouně a v Třebíči)[4]
• Antické architektuře se věnoval teoreticky.[3]
• Je autorem odborné studie z oboru architektury (viz níže)[4]

• 1918 – Waldesovo muzeum (spolu s Josefem Fantou), Moskevská čp. 262, Praha – Vršovice [p 2]
• 1920–1922 – Obchodní akademie, Beroun[6]
• 1924 – Ředitelská vila, Beroun
• 1926 – České státní reálné gymnázium, České mládeže čp. 360, Ústí nad Labem – Klíše[6][7] [p 3]
• 1928–1932 – Základní škola (Okresní úřad), Blatná (dnes 2015 Základní škola T.G.Masaryka)
• 1929–1931 – Nádraží, Rokycany
• 1934 – Velitelská vila, Strašice [p 4]
• 1936 – Hotel Tlustý, Strašice [p 5]
• 1938–1939 – Kancelářský dům, Nádražní ul. č.p. 274/XVI., Praha – Smíchov
• 1939 – Rodinný dům Františky Pštrossové, Valtrova č.p. 33, 391 65 Bechyně [p 6] [p 7]

• Některé stavby Z. Pštrosse
• 
  Waldesovo muzeum
• 
  Obchodní akademie, Beroun
• 
  Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem – Klíše
• 
  Nádraží v Rokycanech
• 
  Velitelská vila ve Strašicích
• 
  Rodinný dům Valtrova č.p. 33 Bechyně
• 
  Původní vstupní dveře (Valtrova č.p. 33 Bechyně)

• 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)[11]
• 1950 – TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Díl II. Praha: Tvar, 1950, s. 327.[4]
• 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž)[11]
• 2003 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2003. Vyd. 1. XII. díl (Por–Rj). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2003, s. 183.[4][11]
• 2004 – VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, s. 533.[4]