Zartnerův hostinec

Současný interiér

Hostinec stojí na místě, kde již v 17. století bývala hospoda. Dokladem jsou dochované části sklepení i části přízemí domu. V průběhu staletí sloužil dům vždy jako pohostinství. Do současné podoby byl přestavěn v druhé polovině osmnáctého století, nejspíše roku 1767.[2][3] Jako správce domu a hostinský je uváděn Lorenz Lippert, kterému roku 1773 hospodu daroval za věrné služby Julius Erdmann Antonín z Groppau, tehdejší majitel panství Kostelní Bříza. Dědici po Lorenzi Lippertovi hostinec neprovozovali sami, ale částečně pronajímali, což dokladují zápisy ve farních knihách. Nakonec z Lippertových dědiců získal hostinec Karl Josef Schimmer. V roce 1866 se stal jediným vlastníkem Ignaz Hopf.[4]

Název Zartnerův hostinec dostalo pohostinství po roce 1919 od nových majitelů, rodiny Zartnerů, potomků místního lidového muzikanta Antona Zartnera.[3][2]

Po konci druhé světové války, došlo k odsunu německého obyvatelstva a Kostelní Bříza byla zahrnuta do vojenského výcvikového prostoru Prameny. Hostinec byl konfiskován a používaly jej k ubytování Vojenské statky. Po zrušení vojenského újezdu byl hostinec vyňat ze zemědělského záboru a obnoven, pohostinství převzalo lidové spotřební družstvo Jednota. Stavba však byla v neupokojivém stavu. Neprováděla údržba stavby a ta postupně chátrala. Stav se začal zlepšovat po roce 2008. Nový soukromý majitel provedl v letech 2008 až 2010 rekonstrukci hostince a 4. 2. 2011 obnovil provoz stylové restaurace s názvem U Bílého koníka.[4][5]

Objekt je samostatně stojící patrová budova obdélného půdorysu. Má zděné přízemí a hrázděné patro, členěné hustým rastrem šikmých vzpěr. Tektonika (ztvárnění nosných a výplňových částí stavby) není zcela totožná s hrázděnými domy chebského typu, na průčelí pod okny jsou však použité typické chebské vzorce šikmé šachovnice. Stavba je krytá mansardovou střechou. V první polovině 20. století byl k budově hostince přistavěn taneční sál a objekt kuželníku. Stavba patří k nejhodnotnějším dochovaným hrázděným stavbám venkovské architektury na území Slavkovského lesa.[2]

Sokolovsko nepatří mezi zajímavé lokality, která si filmové štáby vybírají pro natáčení filmů. Mezi výjimky patří Zartnerův hostinec, který si „zahrál“ ve třech českých filmech. První film natáčený zčásti v Zartnerovo hostinci byl v roce 1974 z vojenského prostředí režiséra Vladimíra Čecha. Ve filmu s názvem Příliš zelené jaro si zahrál například Martin Růžek. Ve stejném roce zde stejný režisér natáčel detektivní film Sedmého dne večer podle románu Rudolfa Kalčíka. V hlavních rolí se představili např. Karel Höger, Eduard Cupák, Luděk Munzar a Jan Přeučil. V průběhu natáčení filmu bylo Karlovy Högerovi u příležitosti jeho 65. narozenin uděleno čestné občanství obce Kostelní Bříza. Potřetí se v roce 2007 využil hostinec k natočení filmu s názvem Boží duha režiséra Jiřího Svobody. V hlavních rolích se objevili Milan Kňažko a Markéta Hrubešová. Zajímavostí je, že za odvysílání filmu od 20 hodin dostala Česká televize pokutu ve výši 50 tisíc Kč, pro brutální scény ve filmu, natáčené v Zartnerovo hostinci, resp. restauraci U Bíléko koníka.[6]