Milan Kňažko
Milan Kňažko (* 28. srpna 1945 Horné Plachtince) je slovenský herec, od počátku 90. let politik, spoluzakladatel VPN a HZDS, za které působil jako ministr zahraničních věcí Slovenska a místopředseda slovenské vlády, pak politik odštěpeneckých stran ADS, DEÚS a DÚ, od roku 1998 politik SDK (později SDKÚ) a ministr kultury Slovenska, později ředitel televize JOJ.
Milan Kňažko | |
---|---|
Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1990 – 1992 | |
Poslanec Národní rady SR[1] | |
Ve funkci: 1992 – 2002 | |
Ministr bez portfeje ve vládě SR (v rámci federace) | |
Ve funkci: červen 1990 – září 1990 | |
Ministr mezinár. vztahů SR (v rámci federace) | |
Ve funkci: září 1990 – duben 1991 | |
Nástupce | Ján Čarnogurský |
Ministr zahr. věcí SR (do prosince 1992 v rámci federace) | |
Ve funkci: červen 1992 – březen 1993 | |
Předchůdce | Pavol Demeš |
Nástupce | Jozef Moravčík |
Místopředseda 2. vlády V. Mečiara | |
Ve funkci: červen 1992 – březen 1993 | |
Ministr kultury SR | |
Ve funkci: říjen 1998 – říjen 2002 | |
Předchůdce | Ivan Hudec |
Nástupce | Rudolf Chmel |
Stranická příslušnost | |
Členství | SSO (1967–1989) VPN (1990–1991) HZDS (1991–1993) ADS (1993–1994) DEÚS (1994–1995) DÚ (1995–1998) SDK (1998–2000) SDKÚ (2000–) |
Narození | 28. srpna 1945 (76 let) Horné Plachtince Československo |
Alma mater | VŠMU |
Profese | politik a herec |
Ocenění | štátna cena Jozefa Miloslava Hurbana (2020) rytíř Řádu umění a literatury rytíř Řádu čestné legie |
Commons | Milan Kňažko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Studium a profesní činnost
Po skončení průmyslové školy stavební studoval herectví na VŠMU v Bratislavě. V letech 1968 – 1970 byl na stipendiu na Mezinárodní divadelní akademii v Nancy (Francie). V letech 1970 – 1971 byl členem Činoherního souboru Divadelního studia (Divadlo na Korze). Od roku 1971 byl členem Nové scény a od roku 1985 do roku 1989 členem činoherního souboru SND. Stal se zasloužilým umělcem. Od ledna do června 1990 byl děkanem Divadelní fakulty VŠMU. V listopadu 2002 se stal prezidentem Mezinárodního filmového festivalu Bratislava. Od ledna 2003 do února 2007 byl generálním ředitelem TV JOJ. Je třikrát ženatý a má tři děti.
Politická činnost
V říjnu 1989, po podpisu petice Několik vět, jako první a jediný umělec v bývalé ČSSR vrátil titul zasloužilý umělec jako výraz nesouhlasu s politikou tehdejšího režimu.[2][3][4] V listopadu 1989 byl spoluorganizátorem a moderátorem listopadových mítinků v Bratislavě. Vstoupil do politického dění jako představitel hnutí Verejnosť proti násiliu a stal se poradcem prezidenta ČSFR Václava Havla v Praze.[5]
29. listopadu 1989 se účastnil společné porady VPN a českého Občanského fóra, kde se formálně rozhodlo o tom, že VPN je výlučným představitelem občanského hnutí na Slovensku a že obě republiková hnutí budou úzce spolupracovat, přičemž cílem je demokratická československá federace.[6]
Ve volbách roku 1990 byl zvolen za VPN do Sněmovny lidu (volební obvod Středoslovenský kraj). Zastával tehdy vládní funkci. V první vládě V. Mečiara byl od června do září 1990 nejprve ministrem bez portfeje, pak od září 1990 do dubna 1991 byl ministrem mezinárodních vztahů SR v rámci federace. Šlo o nově zřízený rezort, který neměl svůj protějšek v české vládě. Historik Jan Rychlík považuje vznik tohoto ministerstva za projev snahy slovenské vlády postupnými kroky posilovat roli Slovenska jako subjektu mezinárodního práva.[7] Kňažkovo první ministerské angažmá skončilo na jaře 1991, kdy Vladimír Mečiar ztratil premiérský post a kdy se hnutí VPN rozložilo. V rámci rozkolu ve VPN přestoupil do HZDS Vladimíra Mečiara a za tuto formaci zasedal i po zbytek funkčního období ve federálním parlamentu. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[8]
Ve volbách v roce 1992 byl za HZDS zvolen do Slovenské národní rady, která se pak od roku 1993 transformovala v parlament samostatného Slovenska (Národní rada Slovenské republiky). Zároveň se spolu s návratem Vladimíra Mečiara do křesla předsedy slovenské vlády dostal opětovně i do vládních funkcí. V druhé vládě Vladimíra Mečiara byl od června 1992 do března 1993 ministrem zahraničních věcí Slovenska (do prosince 1992 coby ministr mezinárodních vztahů Slovenska v rámci ČSFR). V téže vládě byl zároveň jejím místopředsedou. Po dobu výkonu vládních postů neuplatňoval poslanecký mandát.[5]
Později se rozešel s HZDS. V březnu 1993 opustil vládu a založil formaci Aliancia demokratov Slovenska. Šlo o první výrazný rozkol v HZDS.[9] Aliancia demokratov Slovenska o rok později vplynula do strany Demokratická únia Slovenska, za níž byl Kňažko v parlamentních volbách na Slovensku roku 1994 zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky a v níž působil jako místopředseda. V průběhu funkčního období spolu s ní vplynul do strany DÚ, která se pak integrovala do Slovenské demokratické koalice, za níž byl zvolen v parlamentních volbách na Slovensku roku 1998.[5]
Po volbách v roce 1998 vznikla první vláda Mikuláše Dzurindy. V ní byl v letech 1998-2002 ministrem kultury SR za SDK. V roce 2000 přešel z SDK do nové strany Slovenská demokratická a křesťanská unie.[5]
Dne 29. listopadu 2013 oznámil svou oficiální kandidaturu do voleb na prezidenta Slovenské republiky.[10] Ve volbách roku 2014 získal 12,86 % hlasů a nepostoupil do druhého kola.[11]
Filmografie
- 1965 Šerif za mrežami (Ivan)
- 1968 Niet inej cesty (Jurát I.)
- 1971 Nevesta hôľ (lesník)
- 1972 Zajtra bude neskoro (kpt. Ján Nálepka)
- 1974 Deň, ktorý neumrie (kpt. Podhorec)
- 1975 Život na úteku (Kukorelli)
- 1975 Nevěsta s nejkrásnějšíma očima (Pišta)
- 1977 Rusalka (princ)
- 1979 Choď a nelúč sa (Kukorelli)
- 1980 Hodiny (Hever)
- 1980 Nevěsta k zulíbání (Karol Molnár)
- 1983 Zánik samoty Berhof (poručík)
- 1984 O sláve a tráve (Richter)
- 1984 Návrat Jána Petru (Ján Petro)
- 1985 …nebo být zabit (Ernest)
- 1986 Papilio (Hrabě)
- 1986 Kohút nezaspieva (učitel Tomko)
- 1987 Svět nic neví (Křemen)
- 1987 Devět kruhů pekla (Tomáš)
- 1988 Dobří holubi se vracejí (Miloš Lexa)
- 1989 Devět kruhů pekla
- 1990 Jen o rodinných záležitostech (major)
- 1990 Poslední motýl (Gruber)
- 1990 Svědek umírajícího času (kat Jan Mydlář)
- 2006 Ulice (Karel Stránský)
- 2007 Hostel II. (Saša)
- 2009 Normal (Peter Kürten)
- 2011 Hranaři (Vágner)
- 2013 Kriminálka Staré Město II (Nerbert Nociar)
- 2015 Jan Hus (film, 2015) (Otec)
Ocenění
- Dne 25. března 2017 obdržel Cenu Thálie 2016 za svůj činoherní výkon v roli Jona v monohře Shylock v Divadle Na Jezerce.[12][13]
Odkazy
Reference
- Do podzimu 1992 Slovenská národní rada, od ledna 1993 parlament samostatné Slovenské republiky
- Kňažko v říjnu '89 zaskočil komunisty, vrátil zasloužilého umělce. ČT24 [online]. 2014-10-20 [cit. 2020-02-21]. Dostupné online.
- Milan Kňažko (1945) [online]. Ústav paměti národa [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (slovensky)
- Milan Kňažko [online]. Aktuality.sk [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (slovensky)
- Milan Kňažko [online]. osobnosti.sk [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (slovensky)
- Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 568. (česky)
- Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 588. (česky)
- jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky)
- Na obzore Ľudová únia: Budú plniť tkáčovci v parlamente úlohu záložnej jednotky koalície? [online]. blisty.cz [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (slovensky)
- Milan Kňažko kandiduje na slovenského prezidenta. Novinky.cz [online]. 2013-11-29. Dostupné online. (česky)
- Výsledky 1. kola - Prezidentské voľby 2014. VýsledkyVolieb.sk [online]. Dostupné online. (slovensky)
- ČTK. Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře získala Vránová. České noviny.cz [online]. 2017-03-25, rev. 2017-03-25 [cit. 2017-03-25]. Dostupné online. Ve webovém archivu .
- Nominace 2016: Činohra [online]. Herecká asociace [cit. 2017-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-26. Ve webovém archivu .
Literatura
- Kňažko, Milan; Štrasser, Ján: nosím v sobě mnohé jizvy. Praha: XYZ, 2012. ISBN 978-80-7388-686-8. S. 247. (česky)
Externí odkazy
- Milan Kňažko na Kinoboxu.cz
- Milan Kňažko v Česko-Slovenské filmové databázi
- Milan Kňažko ve Filmové databázi
- Milan Kňažko v Internet Movie Database (anglicky)
- Obrázky k tématu Milan Kňažko na Obalkyknih.cz
- Osobnosti.sk – Milan Kňažko (slovensky)
- Milan Kňažko (rozhovor z cyklu České televize Na plovárně) – video on-line v archivu ČT
- Strany sa menia, on zostáva. Profil Milana Kňažka, sme.sk, 10. března 2014