Poděbrady (zámek)

Poděbradské náměstí se zámkem koncem 18. století

Letecký snímek zámku Poděbrady

Místo, kde stojí dnes zámek, bylo obýváno již v pravěku.

Původní stavba zde stála v roce 1108. Český panovník Přemysl Otakar II. zde nechal postavit královský vodní hrad, o jehož existenci jsou zprávy od roku 1268. V roce 1345 se dostává hrad jako léno pánům z Lichtemburka a Žleb, o šest let později jej získali páni z Kunštátu a tento rod zde zůstal až do roku 1495. Jeho příslušníci se psali jako páni z Kunštátu a Poděbrad. Během jejich panování byl hrad obléhán vojsky císaře Zikmunda a po něm se jej pokusili dobýt husité.

Byl poškozen i za třicetileté války, opraven byl po ní roku 1651.[1]

V období let 1495 až 1840 se panství i s hradem stalo královským a císařským majetkem. Hrad byl postupně přestavován do zámecké podoby (architekt Hans Tirol).

Dnešní podoba zámku pochází z barokních přestaveb provedených v letech 1723-1780, mj. i kvůli návštěvě císaře. Podíleli se na nich František Maxmilián Kaňka i Josef Hübner.[2] V období let 1840 až 1884 zámek měli ve svém vlastnictví baron Georg Simon von Sina a po nich, až do začátku první světové války Hohenlohové. Pak jej začala spravovat lázeňská akciová společnost.

V současnosti je v zámku muzeum a Ústav jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů Karlovy univerzity.[3]

• Hrad byl dlouho považován za rodiště českého krále Jiřího z Poděbrad (na den sv. Jiří roku 1420).
• V roce 1905 hledal jeden z hostů na zámku hrabě Büllov s pomocí proutku vodní pramen. Podařilo se mu to přímo na hradním nádvoří a zasloužil se tak o vznik poděbradských lázní.
• Zámek je zapsán v soupisu Národních kulturních památek České republiky