Wuchanský institut virologie

Institut byl založen v roce 1956 pod názvem Wuchanská mikrobiologická laboratoř a spadal pod správu Čínské akademie věd. V roce 1961 byl jeho název změněn na Jihočínský mikrobiologický institut a v roce 1962 se přejmenoval na Mikrobiologický ústav Wu-chan. Když správu převzala Komise pro vědu a technologie provincie Chu-pej, ústav se v roce 1970 stal Mikrobiologickým ústavem provincie Chu-pej. V červnu 1978 se ústav vrátil pod vedení Čínské akademie věd a byl přejmenován na současný Wuchanský institut virologie.[3]

V roce 2015 zde byl ve spolupráci s francouzskými inženýry z Lyonu vybudován Národní ústav pro biologickou bezpečnost, první laboratoř na úrovni nejvyššího stupně biologického nebezpečí (BSL-4) na pevninské Číně.[4][5] Od původního konceptu z roku 2003 trvala výstavba laboratoře přes deset let a někteří vědci v oboru, jako je americký molekulární biolog Richard H. Ebright, vyjádřili obavy z nedostatečné otevřenosti čínského výzkumu a zmínili opakovaný únik viru SARS z čínských laboratoří v Pekingu[6]. Laboratoř je první z plánované sítě podobných laboratoří (Charbin, Peking a Kchun-ming), kde se plánují i pokusy na primátech, které západní země nepovolují. Další obavy plynou z faktu, že podobné laboratoře ze své podstaty mohou sloužit "dvojímu účelu", tedy vojenskému výzkumu.[4] Laboratoř má silné vazby na Galveston National Laboratory, na Texaské univerzitě.[7]

Ve Virologickém ústavu ve Wu-chanu se konalo 19. listopadu 2019 bezpečnostní školení, na kterém Hu Qian, zástupce ředitele Úřadu bezpečnosti Wuhanského institutu, shrnul řadu běžných problémů zjištěných během procesu kontroly bezpečnosti v uplynulém roce a poukázal na vážné důsledky, které mohou být způsobeny skrytými bezpečnostními riziky. Zdůraznil, že náprava skrytých rizik musí být důkladná. Konference se konala s ohledem na mnoho rozsáhlých případů bezpečnostních nehod doma i v zahraničí v posledních letech.[8]

V roce 2005 skupina zahrnující vědce z Wuchanského institutu pro virologii zveřejnila výzkum původu koronaviru SARS-CoV, přičemž zjistila, že netopýři z rodu vrápenců jsou přírodními nositeli koronavirů podobných SARS-CoV.[9] Vědci z ústavu pokračovali ve výzkumu několik let a odebrali vzorky tisíců vrápenců v lokalitách po celé Číně, přičemž izolovali od tohoto druhu netopýrů přes 300 sekvencí koronaviru.[10]

V roce 2015 publikoval patnáctičlenný tým amerických (převážně z University of North Carolina) a dvou čínských vědců z wuchanského institutu závěry výzkumu, který potvrdil možnost přenosu koronaviru SHC014-CoV z infikovaných netopýrů do buněk HeLa. Vědci vytvořili hybridní virus kombinující netopýří koronavirus s virem SARS-CoV, jenž byl schopen infikovat lidské buňky a úspěšně se v nich množit.[11] V roce 2016 publikoval stejný tým práci, ve které popsal pokusy s chimérickým SARS-like WIV1-CoV virem vytvořeným v laboratoři syntézou z viru SARS a plasmidu WIV 1 (Wuchan institute of Virology 1) obsahujícího informaci pro spike protein. Virus byl schopen replikace v kulturách lidských plicních buněk i v pokusech in vivo na za tímto účelem vytvořené myší linii. Materiál (virus a plasmid) k experimentům poskytl Wuchanský Institut Virologie.[12] Wuchanský institut virologie získával po pět let granty ve výši 600 000 dolarů ročně prostřednictvím americké neziskové organizace EcoHealth Alliance z prostředků NIH (National Institutes of Health, USA). NIH nakonec toto financování ukončil a podle Anthony Fauciho nebyly tyto prostředky primárně určeny na výzkum typu "gain of function", který slouží k takovým genetickým manipulacím viru, kterými se zvyšuje jeho infekčnost nebo patogenicita.[13]

Podle dokumentů zveřejněných americkou vládou, spolupracovala EcoHealth Alinace s Wuchanským institutem nadále na výzkumu typu gain-of-function[14] s virem MERS[15] a posílala mu vzorky netopýřích virů z Laosu. Jeden z těchto virů, označovaný BANAL-52, má vazebné místo pro ACE2 receptor téměř identické se SARS-CoV-2 a váže se na tento receptor se stejnou afinitou. Od vazebného místa SARS-CoV-2 se liší se pouze v 1-2 aminokyselinách. Epidemie covid-19 vypukla krátce poté, co Wuchanský institut obdržel vzorky netopýřích virů z Laosu.[16] Za zcela zásadní nepřímý důkaz pro původ epidemie v tomto institutu je považován fakt, že žádný z dosud zkoumaných zvířecích virů neobsahuje tzv. furin cleavage site[17] - tzn. vloženou sekvenci čtyř aminokyselin 682-RRAR-685 ve spike proteinu[18], která po štěpení tzv. furinovou proteázou přítomnou na buněčné membráně umožní viru vstup do buňky.[19]

V roce 2017 oznámil tým z Wuchanského institutu, že v sekvenovaných genomech 15 kmenů koronavirů, které byly nalezeny u netopýrů z rodu vrápenců žijících v jeskyni v provincii Jün-nan, jsou veškeré části genomu lidského viru SARS-CoV. Přestože žádný z kmenů netopýřích koronavirů neobsahoval kompletní genom SARS-CoV, dá se předpokládat, že přímý předek lidského viru vznikl v této jeskyni. Tým, jenž strávil pět let sbíráním vzorků netopýrů z této jeskyně, upozornil, že pouze kilometr od jeskyně se nachází vesnice, a varovali před „rizikem přenesení viru na lidi a výskytu viru podobného SARSu“. Záhadou zůstává, jak se virus z Jün-nanu dostal do 1 000 km vzdáleného Kuang-tungu, aniž by předtím nakazil místní obyvatelstvo.[20][21]

Videa a obrázky z přednášek ve Wuchanském institutu z roku 2018 dokládají, že zaměstnanci sbírali vzorky trusu netopýrů holýma rukama bez jakýchkoli ochranných pomůcek. Podle zprávy výboru pro bezpečnost byly ve Wuchanském virologickém institutu zjištěny nedostatky v dodržování bezpečnostních pravidel již před propuknutím pandemie. Jedna postgraduální studie, později stažená z internetu, uvedla že se našly protilátky proti koronaviru u tří horníků, kteří zemřeli roku 2012 na onemocnění podobné covidu. Vedoucí výzkumu Š´Čeng-li při šetření v roce 2012 původně uvedla, že horníci zemřeli na koronavirovou infekci, ovšem v březnu 2020 už tvrdila, že zemřeli na plicní plísňovou infekci.[22] Šlo o stejný měděný důl v Jün-nanu kde pracovníci Wuchanského institutu odebírali vzorky trusu netopýrů.[23]

Podle amerického deníku The Washington Post, vlastněného Jeffem Bezosem,[24][25] dva roky před vznikem pandemie covidu-19-, v lednu a březnu 2018, navštívili diplomaté Spojených států Wuchanský institut virologie. Americkou delegaci vedl generální konzul ve Wuchanu Jamison Fouss a poradce na velvyslanectví pro životní prostředí, vědu a technologie Rick Switzer.[26] Američtí diplomaté se při svých návštěvách setkali s vedením institutu, včetně Š’ Čeng-li, vedoucí týmu, který se zabýval koronaviry netopýrů. Poslali americké vládě do Washingtonu dvě oficiální varování o nedostatečném zabezpečení laboratoře, která jako první v Číně získala status nejvyšší bezpečnostní ochrany (Biosecurity level 4, BSL-4). V odeslaných zprávách do Washingtonu podle deníku The Washington Post vyjádřili znepokojení nad nedostatečným počtem kvalifikovaných vědců i dalšího personálu, upozornili na slabiny v zabezpečení i zacházení s nebezpečným materiálem a vyzvali vládu USA k poskytnutí podpory čínskému Institutu.[26]

V první zprávě se objevilo i varování, že tamní výzkum koronavirů netopýrů a jejich možného přenosu na lidi může být zárodkem příští pandemie.[27] S čínskými vědci spolupracovala Galveston National Laboratory at the University of Texas Medical Branch, ale žádost o další pomoc Trumpova administrativa ignorovala.[26] O těchto návštěvách vydal Wuchanský institut virologie tiskové prohlášení, které umístil na webové stránky institutu.[26] Podle něho Američané vyjádřili snahu najít vzájemnou shodu a dále spolupracovat v oblasti výzkumu a zdravotnictví.[28] Druhý dubnový týden v roce 2020 toto prohlášení Institut odstranil, to však zůstává dostupné v internetovém webovém archívu.[26][28]

Z webu Wuchanského institutu virologie v poslední době zmizela některá jména postgraduálních studentů, mimo jiné Chuang Jen-ling (která pracovala v institutu do roku 2015 a poté se přestěhovala mimo provincii Chu-nan) o které vznikly spekulace, že mohla být první nakaženou.[29] Podivné dění kolem laboratoře potvrdil i český sinolog Filip Jirouš, který zjistil, že „Z webu zmizela celá laboratoř“.[30] Stránka Center for Virus Pathology: Research Group of Molecular Immunology (Yanyi WANG) je nedostupná[31]

Obava, že výzkum čínských vědců znamená ohrožení veřejného zdraví se netýkala pouze Wuchanského institutu virologie, ale také centra pro kontrolu nakažlivých nemocí Wuhan Center for Disease Control (WHCDC), které pracuje s nižším stupněm zabezpečení (BSL-2) a je od tržnice vzdáleno pouhých 280 metrů. [32][26] V této laboratoři podle svědectví tamních výzkumníků zkoumali nemocná zvířata, kromě jiného i 600 netopýrů.[33]

Čínský bulvární deník Global Times řízený Komunistickou stranou Číny[34] důrazně varuje před konspirační teorii šířenou ze Spojených států, že jeden z výzkumníků Virologického institutu Chuang Jen-ling byla prvním nakaženým covidem-19.[35] V květnu 2021 ale The Wall Street Journal zveřejnil zjištění amerických tajných služeb, že tři zaměstnanci Wuchanského virologického institutu onemocněli v listopadu 2019 s příznaky podobnými covid-19 a byli léčeni v místní nemocnici.[36]

O úniku viru z laboratoře je přesvědčena i čínská viroložka Jen Li-meng. Utvrdila ji v tom jak debata s některými kolegy z laboratoří, tak její vlastní analýza genetického kódu viru, který byl dostupný ve sdílené databázi. Došla k závěru, že SARS-CoV-2 je produktem tzv. gain-of-function výzkumu, přičemž jako předloha zřejmě posloužily koronaviry ZC45 a/nebo ZXC21. Tyto příbuzné koronaviry byly svého času izolovány vědci z čínské vojenské virologické laboratoře. Svá tvrzení o laboratorním původu viru podložila argumenty ve své odborné práci, kterou zveřejnila na nezávislém serveru Zenodo 14. září 2020.[37] Jen Li-meng to nahlásila svým nadřízeným, kteří jsou vyhlášenými koronavirovými experty a konzultanty Světové zdravotnické organizace. Doufala, že to povede k tlaku na čínskou vládu, aby začala adekvátně jednat. Místo toho se jí dostalo varování, že může „zmizet“ podobně, jako se to stalo v roce 2019 tisícům mladých protestujících z Hongkongu. Nakonec koncem dubna 2020 odletěla z Hongkongu do USA, kde se skrývá na neznámém místě.[38]

Názor, že covid-19 pochází přímo z Wuchanského institutu virologie, kde byl uměle vyvinut, zastává například francouzský virolog Luc Montagnier, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství v roce 2008.[39] Podle International Business Times také profesor Petr Chumakov, mikrobiolog a hlavní výzkumník v Engelhardt Institute of Molecular Biology v Moskvě, prohlásil, že Wuchanský virologický institut dělal "zcela šílené experimenty". Podle něj se tamní vědci zabývali patogenicitou netopýřích koronavirů a v rámci výzkumu vytvořili jejich různé umělé varianty, mimo jiné vložením sekvencí, které jim umožnily infikovat lidské buňky.[40] Také česká molekulární bioložka Soňa Peková, která se podrobně zabývala studiem koronavirů, usuzuje že genom SARS-CoV-2 nemohl vzniknout přirozenou rekombinací. Jeho počáteční přepisovaná sekvence na 5´konci RNA, která zahrnuje jen 265 nukleotidů, obsahuje 26–27 unikátních záměn nukleotidů, které lze jen stěží považovat za kumulaci přirozených mutací.[41]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wuhan Institute of Virology na anglické Wikipedii.

• Oficiální stránky