Kuang-si

Kuang-si leží na jihu Číny v oblasti Jihočínské hornatiny. Na západě hraničí s provincií Jün-nan, na severu s provincií Kuej-čou, na severovýchodě s provincií Chu-nan, na východě a jihovýchodě s provincií Kuang-tung. Z jihu je Kuang-si omývána Jihočínským mořem, konkrétně vodami Tonkinského zálivu, a na jihozápadě Kuang-si hraničí s Vietnamem. Regionálně spadá do středojižní Číny.

Krasové útvary u řeky Li.

Kuang-si se rozkládá ve velmi rozmanitém pásu Jihočínské hornatiny, konkrétně v její části Liangkuangské hornatině (čínsky 两广丘陵, pchin-jinem liǎngguǎng qiūlíng; název odkazuje na dva administrativní celky, Kuang-tung a Kuang-si, kde se hornatina nachází). Povrch oblasti samotné je částečně hornatý, především na severozápadě, kde se vyskytuje Jünnansko-kuejčouská vysočina, a na severovýchodě, kde hranici oblasti tvoří pohoří Nan-ling.

37,8% povrchu Kuang-si pokrývají krasové oblasti.[1]

Nejvyšším vrcholem je Kočičí hora (2141 m n. m.).

Jihozápadní krajině dominuje pohoří Š'-wan (čínsky 十万大山, pchin-jinem Shíwàn Dàshān) táhnoucí se od města Čchin-čou k hranici s Vietnamem.[2]

V západní a severozápadní části Kuang-si se nachází okraj Jünnansko-kuejčouské vysočiny, z níž v jihovýchodním směru vystupuje množství pohoří a horských hřbetů. Mezi nejvýraznější patří například pohoří Ťiou-wan (čínsky 九万大山, pchin-jinem Jiǔ Wàn Dàshān), rozkládající se na pomezí městských prefektur Che-čch' a Liou-čou[3], pohoří Feng-chuang (čínsky 凤凰山, pchin-jinem Fènghuáng Shān), ležící západě od města Che-čch'[4], a pohoří Tu-jang (čínsky 都阳山, pchin-jinem Dūyáng shān), nacházející se v oblasti horního toku řeky Chung-šuej.

Do severovýchodu Kuang-si zasahuje pohoří Nan-ling (čínsky 南岭, pchin-jinem Nánlǐng; doslova Jižní pohoří) a součásti jeho horského systému: hřbet Jüe-čcheng (čínsky 越城岭, pchin-jinem Yuèchéng Lǐng), ve kterém se nachází Kočičí hora, nejvyšší vrchol celé oblasti[5], pohoří Chaj-jang (čínsky 海洋山, pchin-jinem Hǎiyáng Shān) ležící mezi hřbety Jüe-čchen a Tu-pchang[6], hřbet Tu-pchang (čínsky 都庞岭, pchin-jinem Dūpàng Lǐng), východně od pohoří Chaj-jang[7] a hřbet Meng-ču (čínsky 萌渚岭, pchin-jinem Méngzhǔ Lǐng), táhnoucí se od města Che-čou k hranici s provincií Chu-nan.[8] Tato dílčí pohoří se táhnou v severojižním směru a vymezují hranici mezi Kuang-si a provincií Chu-nan.

Východě Kuang-si vévodí pohoří Jün-kchaj (čínsky 云开大山, pchin-jinem Yúnkāi Dàshān), ležící jižně od města Wu-čou a východně od města Jü-lin. Tvoří hranici s provincií Kuang-tung.

Kuang-si leží v subtropickém podnebném pásu. V létě je podnebí horké a vlhké, ovlivňované monzuny, zimy jsou mírné. Průměrná roční teplota ve většině Kuang-si přesahuje 20 °C, především díky vyrovnaným letním a zimním teplotám.[9]

Řeka Jü-lung, přítok řeky Li.

Kuang-si protíná množství řek, z nichž většina jsou přítoky do povodí Si-ťiang, neboli Západní řeky.

• Si-ťiang je u města Wu-čou tvořena soutokem řek Kuej (Kuej-ťiang) a Sün (Sün-ťiang)
  • Kuej-ťiang přitéká ze severu, kde je u města Pching-le tvořena soutokem řek Li, Lipu a Čcha.
    • Řeka Li protéká městem Kuej-lin a pramení v pohoří Jüe-čcheng severně od něj.
  • Sün-ťiang je sice dlouhá jen necelých 150 km, nicméně odvodňuje většinu oblasti Kuang-si. Vzniká soutokem řek Jü (Jü-ťiang) a Čchien (Čchien-ťiang) u města Kuej-pching.
    • Jü-ťiang vzniká soutokem řek Jou a Cuo západně od Nan-ningu, hlavního města Kuang-si, kterým protéká pod jménem Jung-ťiang.
      • Jou-ťiang teče na jihovýchod od svých zdrojnic poblíž města Paj-se.
      • Cuo-ťiang teče na severovýchod od svých zdrojnic ve Vietnamu
    • Čchien-ťiang, severnější ze dvou řek, vzniká soutokem řeky Liou a objemnější řeky Chung-šuej (Chung-šuej-che).
      • Liou-ťiang protéká městem Liou-čou, je tvořena soutokem řek Žung a Lung u města Feng-šan.
        • Žung-ťiang pramení v provincii Kuej-čou, protéká městem Che-čch' pod jménem Ťin-čcheng-ťiang.
        • Lung-ťiang protéká městem Žung-šuej, pramení v horách na severu Kuang-si
      • Chung-šuej-che, dlouhá 638 km, je jednou z nejvýznamnějších řek v Kuang-si. Je zde vybudováno množství přehradních nádrží s vodními elektrárnami. Vzniká soutokem řek Pej-pchan a Nan-pchan na hranici s provincií Kuej-čou

Mezi další řeky, které nejsou součástí povodí řeky Si-ťiang, patří například Nan-liou-ťiang či Čchin-ťiang.

• Nan-liou-ťiang pramení severně od města Jü-lin, kterým také protéká. Teče na jih a ústí do Jihočínského moře u města Pej-chaj.
• Čchin-ťiang protéká městem Čchin-čou a ústí do Jihočínského moře.

Velkou část území pokrývají lesy, kde roste vzácná reliktní dřevina Cathaya argyrophylla.

• Dálnice G59 Chöch chot – Pej-chaj (vede z Chu-nanu na jih, přes Kuej-lin a Jü-lin do Pej-chaje)
• Dálnice G65 Pao-tchou – Mao-ming (vede z Chu-nanu na jih, přes Kuej-lin a Wu-čou do Mao-mingu v sousední provincii Kuang-tung)
• Dálnice G69 Jin-čchuan – Paj-se (vede z Kuej-čou na jih, přes okresy Le-jie a Ling-jün do Paj-se)
• Dálnice G72 Čchüan-čou – Nan-ning (vede z Chu-nanu na jihozápad, přes Kuej-lin a Che-čou do Nan-ningu, hlavního města Kuang-si)
• Dálnice G75 Lan-čou – Chaj-kchou (vede z Kuej-čou na jih, přes Che-čch' do Nan-ningu, dále na východ přes Čchin-čou a Pej-chaj do prefektury Čan-ťiang v Kuang-tungu)
• Dálnice G76 Sia-men – Čcheng-tu (vede z Chu-nanu na západ přes prefekturu Kuej-lin do autonomního kraje Čchien-tung-nan v provincii Kuej-čou)
• Dálnice G78 Šan-tchou – Kchun-ming (vede z Kuang-tungu na západ přes Che-čou, Liou-čou, Che-čch' a Paj-se do autonomního kraje Čchien-nan v provincii Kuej-čou)
• Dálnice G80 Kanton – Kchun-ming (vede z Kuang-tungu na západ přes Jü-lin, Nan-ning a Paj-se do autonomního kraje Wen-šan v provincii Jün-nan)
• Dálnice G7211 Nan-ning – Jou-ji-kuan (vede z Nan-ningu na jihozápad, přes Čchung-cuo k čínsko-vietnamské hranici)
• Dálnice G7511 Čchin-čou – Tung-sing (vede z Čchin-čou na jihozápad, přes Fang-čcheng-kang k čínsko-vietnamské hranici)

Nejrušnějším letištěm v Kuang-si je Mezinárodní letiště Nan-ning Wu-sü, obsluhující oblast hlavního města Nan-ningu. V roce 2021 bylo 28. nejrušnějším letištěm v Číně.[10] Druhým mezinárodním letištěm v Kuang-si je Mezinárodní letiště Kuej-lin Liang-ťiang, nacházející se na severu autonomní oblasti u města Kuej-lin. Letiště bylo otevřeno v roce 1996, aby nahradilo Letiště Kuej-lin Čchi-feng-ling. To nadále slouží výhradně jako letecká základna Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády.

V Kuang-si se dále nachází Letiště Paj-se Pa-ma, Letiště Pej-chaj Fu-čcheng, Letiště Che-čch' Ťin-čcheng-ťiang, Letiště Liou-čou Paj-lien, Letiště Jü-lin Fu-mien a Letiště Wu-čou Si-ťiang, které v roce 2019 nahradilo starší Letiště Wu-čou Čchang-čou-tao.

Od roku 2014 je v provozu vysokorychlostní trať Kuej-jang – Kanton, která vede z Jün-nanu do Kuang-tungu a prochází severovýchodem Kuang-si. V roce 2014 byla také uvedena do provozu vysokorychlostní trať Nan-ning – Kanton, zajišťující spojení Nan-ningu s metropolí Kuang-tungu, Kantonem. V letech 2015 a 2016 byla ve dvou fázích uvedena do provozu vysokorychlostní trať Nan-ning – Kchun-ming, spojující hlavní města Kuang-si a Jün-nanu.

Ve výstavbě je také vysokorychlostní trať Nan-ning – Pching-siang, směřující k hranici s Vietnamem na jihozápadě provincie.

Systém metra je od roku 2016 je v provozu v Nan-ningu, hlavním městě autonomní oblasti Kuang-si. V roce 2021 bylo na pěti linkách o celkové délce 128 km obsluhováno 101 stanic.