PZL W-3 Sokół

PZL W-3 Sokół je polský dvoumotorový víceúčelový vrtulník střední váhové kategorie s čtyřlistým nosným a třílistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Vrtulník vyrábí společnost PZL-Świdnik (nyní AgustaWestland Świdnik).

PZL W-3 Sokoł
Český armádní vrtulník W-3A Sokoł, verze pro službu SAR
Určenívíceúčelový užitkový vrtulník
VýrobcePZL-Świdnik
První let16. listopadu 1979
Zařazeno1985
UživatelPolsko Polsko
Česko Česko
Myanmar (Barma) Myanmar (Barma)
a další
Výrobave výrobě
Vyrobeno kusů~150
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj
Čtvrtý prototyp

Vrtulník W-3 Sokół je první vrtulník, který byl vyvinut a sériově vyráběn výhradně v Polsku. Jeho vývoj započal v roce 1973. Poprvé vzlétnul 16. listopadu 1979, ovšem ukázaly se jeho nedostatky.[1] Proto došlo k dalšímu vývoji a 6. května 1982 vzlétl další prototyp, který měl zásadní konstrukční změny.[1] Od tohoto data byl také certifikován v Polsku, Rusku, Spojených státech a Německu. Vývoj vrtulníku vycházel ze sovětského lehkého modelu Mil Mi-2, který byl licenčně v Polsku od roku 1962 vyráběn. Vrtulník se začal vyrábět v roce 1985, ale produkce byla zpočátku nízká. Certifikaci FAR-29 (Federal Aviation Regulations) získal vrtulník v USA v květnu 1993. V prosinci téhož roku byla stejná certifikace udělena také v Německu.

W-3 Sokół je vrtulník klasické koncepce, který využívá dva turbohřídelové motory PZL-10W. Je využíván pro vojenské účely, pro potřeby letecké záchranné služby, služby SAR, jako civilní dopravní vrtulník, pro VIP lety a další účely. V pořadí stý kus byl dokončen v červnu 1996.

Varianty
W-3WA Sokół
W-3RL Sokół (verze SAR)
W-3RM Anakonda (verze SAR) polského námořnictva

Civilní verze
  • W-3 Sokół : Základní civilní víceúčelová verze.
  • W-3A Sokół : Verze s certifikací FAR-29.
  • W-3AS Sokół
  • W-3A2 Sokół
  • W-3AM Sokół

Vojenské verze
  • W-3T Sokół: Základní transportní verze
  • W-3P Sokół : Vojenská transportní verze pro přepravu pasažérů užívaná polským námořnictvem.
  • W-3S Sokół : Verze pro VIP transport užívaná polskými vzdušnými silami.
  • W-3W / W-3WA Sokół : Vojenská verze vybavená 23 mm kanonem užívaná pro podporu pozemních sil. Verze W-3SA má certifikaci FAR-29.
  • W-3R Sokół : Verze ve zdravotnické konfiguraci určená pro potřeby letecké záchranné služby.
  • W-3RL Sokół : Verze pro službu SAR užívaná polskými vzdušnými silami.
  • W-3RM / W-3WARM Anakonda : SAR verze, varianta W-3WARM má certifikaci FAR-29.
  • W-3PSOT / W-3PPD Gipsówka
  • W-3RR Procjon: Verze pro radioelektronický boj.
  • W-3PL Głuszec

Prototypy
  • W-3B Jastrząb : Bitevní verze.
  • W-3K Huzar
  • W-3L Sokół Long
  • W-3MS Sokół
  • W-3U Salamandra: Vojenská verze vybavená avionikou stroje Mil Mi-24. Byl vyroben pouze jeden kus, který byl později přestavěn na transportní verzi a prodán do Myanmaru.
  • W-3U-1 Aligator : Verze pro protiponorkový boj.
  • W-3WB Huzar
  • W-3WS Sokół

Vrtulníky W-3A Sokół v Česku
Související informace naleznete také v článku Kryštof 07.
Český armádní W-3A Sokół v antikamuflážním zbarvení s bambi vakem

Poprvé se vrtulník W-3A Sokół objevil v Československu 14. srpna 1989, ale létal pouze ve zkušebním provozu.[2] Česku bylo roku 1996 dodáno 11 strojů výměnou za 10 stíhacích letounů MiG-29, které zdědilo po rozpadu Československa. Jeden vrtulník byl nasazen pro potřeby letecké záchranné služby na stanici Kryštof 07.[2] Armáda ČR zajišťuje s vrtulníkem W-3A Sokół leteckou záchrannou službu pro oblast Plzeňského a Karlovarského kraje.[3] Netypické je zajištění zdravotnické části osádky - jak lékař, tak zdravotnický záchranář jsou také armádní zaměstnanci. Zdravotnická část osádky není tedy zajištěna Zdravotnickou záchrannou službou Plzeňského kraje.[3]

Do konce roku 2008 zajišťovala Armáda ČR na letišti v Plzni-Líních také službu SAR (pátrání a záchrana), pro kterou měla připravený ke vzletu další vrtulník W-3A Sokół. Třetí vrtulník, rovněž určen pro službu SAR, sloužil na letišti v Praze-Kbelích. Služba SAR zajišťovaná Armádou ČR se z Plzně přesunula do Přerova. Na letišti v Přerově sloužil do roku 2010 také jeden vrtulník W-3A Sokół, avšak došlo k dalšímu přesunu. Dnes je služba SAR zajišťována z letiště Praha-Kbely (vrtulníkem W-3A Sokół) a z letiště Náměšť nad Oslavou (vrtulníkem Mil-Mi 24).[4] Pro službu SAR jsou vrtulníky užívány také v Polsku.

V současné době (2016) vlastní Armáda ČR 10 těchto strojů, jeden kus byl ztracen při nehodě 12. února 2001.[2] Dne 3. listopadu 2015 podepsali zástupci ministerstva obrany a společnosti PZL-Świdnik smlouvu o servisní podpoře všech deseti vrtulníků (včetně provedení generální opravy osmi strojů) s platností do roku 2021 v celkové hodnotě do 991 milionů Kč, která umožní provoz Sokolů podle potřeb armády po dobu až 10 let.[5]

Zajímavost
W-3A Sokół vzdušných sil Armády ČR

I přesto, že se jedná o vrtulník provozovaný armádou, má barevné značení jako civilní letouny (červeno-bílé). Není tedy v typických vojenských barvách. Takzvaná antikamufláž má umožnit lepší viditelnost vrtulníku v terénu při zásahu, čímž se zlepšuje úroveň bezpečnosti zasahujícího personálu Letecké záchranné služby. V současné době v tomto zbarvení létají již šest vrtulníků Sokol.[2]

Kontroverze

Podle poslance Evropského parlamentu za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského vrtulníky W-3A Sokół ve zdravotnické konfiguraci nesplňují podmínky pro provoz letecké záchranné služby v Česku. I přesto, že vrtulník ve službách LZS slouží, odporuje provoz předpisům Evropské unie. Vrtulníky užívané pro LZS v Evropské unii musí být dvoumotorové vrtulníky výkonnostní třídy A a hmotnostní kategorie do 7000 liber. Rovněž provoz LZS zajišťován armádou je kontroverzní. Letecká záchranná služba je v Evropě zajišťována výhradně provozovateli, kteří splňují předpis JAR 29 OPS 3. Armáda tyto předpisy podle Zdechovského nesplňuje.[6]

Za kontroverzní je pak převážně považován provoz vojenského vrtulníku v LZS, která je považovaná za druh komerční (výdělečné) činnosti. Předpis JAR 29 OPS 3 v současnosti (2020) již neplatí, byl nahrazen. Vrtulníky W-3A jsou provozovány v kategorii A, první třídě výkonnosti tak, aby splňovaly požadavek na provoz v nehostinném prostředí. Vrtulníky W-3A Sokol svým přístrojovým vybavením, sestavou posádky a přepravní kapacitou převyšují výkonnost běžně používaných vrtulníků v LZS. Umožňují provoz v podmínkách IFR, umožňují LZS v noci a přepravu dvou pacientů. Jsou také vybaveny jeřábem.

Specifikace (W-3A)

Technické údaje
W-3A Sokół ve službách letecké záchranné služby v Polsku (Lotnicze Pogotowie Ratunkowe)
  • Posádka: 2 piloti a palubní technik (minimálně jeden pilot a palubní technik)
  • Užitečná zátěž: 12 cestujících
  • Průměr rotoru: 15,70 m
  • Délka trupu: 14,21 m
  • Výška: 5,14 m
  • Plocha rotoru: 193,6 m²
  • Prázdná hmotnost: 3850 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 6400 kg
  • Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor WSKPZL Rzeszów PZL-10W, každý o výkonu 670 kW

Výkony
  • Maximální rychlost: 260 km/h
  • Cestovní rychlost: 234 km/h
  • Stoupavost u země: 10 m/s
  • Praktický dostup: 5100 m
  • Dolet: 745 km

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku PZL W-3A Sokół na anglické Wikipedii.

  1. PZL-Swidnik W-3A Sokol [online]. LZS Líně [cit. 2011-07-06]. Dostupné online.
  2. PZL-Swidnik W-3A Sokol [online]. Vrtulnik.cz [cit. 2011-07-06]. Dostupné online.
  3. Současnost letecké záchranné služby v Západočeském kraji [online]. LZS Líně [cit. 2011-07-06]. Dostupné online.
  4. SAR [online]. LZS Líně [cit. 2011-07-06]. Dostupné online.
  5. Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu o servisní podpoře vrtulníků Sokol [online]. mocr.army.cz, 2015-11-04 [cit. 2016-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-22.
  6. http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-protipravni-rozhodnuti-vlady-cr-fi7-/p_politika.aspx?c=A160322_215627_p_politika_wag

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.