Vzpírání na Letních olympijských hrách 2008

Vzpěračské soutěže na Letních olympijských hrách 2008 probíhaly od 9. do 19. srpna. Závodilo se v Pekingu v tělocvičně Pejchangské univerzity (北京航空航天大学; Pekingská univerzita letectví a kosmonautiky) s kapacitou 5 400 diváků. Poprvé v historii bylo na olympijských hrách uplatněno tzv. „kilové pravidlo“, praktikované na světových vzpěračských soutěžích od roku 2005.

Vzpírání
na Letních olympijských hrách 2008
Základní údaje
PořadatelMezinárodní vzpěračská federace
Mezinárodní olympijský výbor
DějištěPejchangská univerzita
Datum9.19. srpna 2008
Soutěže15 (8 muži, 7 ženy)
Startující255
Soutěže
MužiŽeny
do 56 kgdo 48 kg
do 62 kgdo 53 kg
do 69 kgdo 58 kg
do 77 kgdo 63 kg
do 85 kgdo 69 kg
do 94 kgdo 75 kg
do 105 kgnad 75 kg
nad 105 kg

<< 2004seznam medailistů2012 >>

Ve vzpírání soutěžili reprezentanti 84 zemí, přičemž 5 zemí bylo ve vzpírání zastoupeno vůbec poprvé v historii (byly to Jihoafrická republika, Kypr, Tádžikistán, Tuvalu a Vietnam). Celkový počet zemí, které se kdy účastnily vzpěračských soutěží na Olympijských hrách, tak v roce 2008 vzrostl na 142.[1] Česká republika na hry vyslala 1 reprezentanta, Libora Wälzera, který obdržel divokou kartu Mezinárodní vzpěračské federace[2] a v kategorii do 105 kg obsadil čtrnácté místo.

Nejúspěšnější zemí ve vzpírání byla domácí Čína, která z 10 startovních míst dokázala vytěžit 5 zlatých a 1 stříbrnou medaili.

Při soutěžích byly používány činky domácích značek. Muži používaly činky značky Zhangkong, ženy činky Double Happiness Sports.

Soutěže

Ve vzpírání bylo rozděleno 15 sad medailí, z toho o 8 bojovali muži a o 7 ženy. Medaile byly udělovány v následujících váhových kategoriích:

  • Muži
    • do 56 kg
    • do 62 kg
    • do 69 kg
    • do 77 kg
    • do 85 kg
    • do 94 kg
    • do 105 kg
    • nad 105 kg
  • Ženy
    • do 48 kg
    • do 53 kg
    • do 58 kg
    • do 63 kg
    • do 69 kg
    • do 75 kg
    • nad 75 kg

Medaile byly udělovány pouze za výsledek v dvojboji (součet výkonů z trhu a nadhozu). V jedné váhové kategorii mohli startovat maximálně dva reprezentanti jedné země.

Kalendář soutěží

Kalendář her 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
Vzpírání 1222221111
      Závody       Finále


Den Disciplína Skupina Místní čas
sobota 9. srpna ženy do 48 kg A 10.00 – 12.00
neděle 10. srpna muži do 56 kg B 10.00 – 12.00
ženy do 53 kg A 15.30 – 17.30
muži do 56 kg A 19.00 – 21.00
pondělí 11. srpna muži do 62 kg B 10.00 – 12.00
muži do 69 kg C 12.30 – 14.30
ženy do 58 kg A 15.30 – 17.30
muži do 62 kg A 19.00 – 21.00
úterý 12. srpna muži do 69 kg B 10.00 – 12.00
ženy do 63 kg B 12.30 – 14.30
ženy do 63 kg A 15.30 – 17.30
muži do 69 kg A 19.00 – 21.00
středa 13. srpna muži do 77 kg B 10.00 – 12.00
ženy do 69 kg A 15.30 – 17.30
muži do 77 kg A 19.00 – 21.00
pátek 15. srpna muži do 85 kg B 10.00 – 12.00
ženy do 75 kg A 15.30 – 17.30
muži do 85 kg A 19.00 – 21.00
sobota 16. srpna ženy nad 75 kg A 19.00 – 21.00
neděle 17. srpna muži do 94 kg B 15.30 – 17.30
muži do 94 kg A 19.00 – 21.00
pondělí 18. srpna muži do 105 kg B 15.30 – 17.30
muži do 105 kg A 19.00 – 21.00
úterý 19. srpna muži nad 105 kg B 15.30 – 17.30
muži nad 105 kg A 19.00 – 21.00

Kvalifikace

Podrobnější informace naleznete v článku Vzpírání na Letních olympijských hrách 2008/Kvalifikace.

Startovní místa na OH mohly jednotlivé reprezentace získat na základě předvedených výkonů na mistrovství světa v letech 2006 a 2007, v menší míře pak také na kontinentálních mistrovstvích v roce 2008. V obou případech byla startovní místa přidělena na základě týmového hodnocení národnímu olympijskému výboru, který je mohl následně využít podle svého uvážení. Kromě toho mohli být sportovci na hry pozváni na základě vysokého postavení ve výkonnostním žebříčku nebo obdržením divoké karty.

Mezinárodní olympijský výbor přidělil vzpírání celkem 260 startovních míst, z nichž 170 připadlo mužům a 90 ženám. Jeden stát mohl vybojovat až 10 účastnických míst (pro 6 mužů a 4 ženy). Čína, jako hostitelská země, automaticky získala možnost nominovat 10 reprezentantů.

Medailisté

Muži

Kategorie Zlato Stříbro Bronz
Do 56 kg  Lung Čching-čchüan
Čína (CHN)
 Hoàng Anh Tuấn
Vietnam (VIE)
 Eko Yuli Irawan
Indonésie (INA)
Do 62 kg  Čang Siang-siang
Čína (CHN)
 Diego Salazar
Kolumbie (COL)
 Triyatno
Indonésie (INA)
Do 69 kg  Liao Chuej
Čína (CHN)
 Vencelas Dabaya
Francie (FRA)
 Yordanis Borrero
Kuba (CUB)
Do 77 kg  Sa Džä-hjuk
Jižní Korea (KOR)
 Li Chung-li
Čína (CHN)
 Gevorg Davtjan
Arménie (ARM)
Do 85 kg  Lu Jung
Čína (CHN)
 Tigran Varban Martirosjan
Arménie (ARM)
 Jadier Valladares
Kuba (CUB)
Do 94 kg  Szymon Kołecki
Polsko (POL)
 Arsen Kasabiev
Gruzie (GEO)
 Yohandrys Hernández
Kuba (CUB)
Do 105 kg  Andrej Aramnau
Bělorusko (BLR)
 Dmitrij Klokov
Rusko (RUS)
 Marcin Dołęga
Polsko (POL)
Nad 105 kg  Matthias Steiner
Německo (GER)
 Jevgenij Čigišev
Rusko (RUS)
 Viktors Ščerbatihs
Lotyšsko (LAT)

Ženy

Kategorie Zlato Stříbro Bronz
Do 48 kg  Čchen Wej-ling
Tchaj-wan (TPE)
 Im Džjung-hwa
Jižní Korea (KOR)
 Pensiri Laosirikulová
Thajsko (THA)
Do 53 kg  Praphávadí
Thajsko (THA)
 Jun Čin-he
Jižní Korea (KOR)
 Raema Lisa Rumbewasová
Indonésie (INA)
Do 58 kg  Čchen Jen-čching
Čína (CHN)
 O Džong-ä
Severní Korea (PRK)
 Wandi Khámiamová
Thajsko (THA)
Do 63 kg  Pak Hjon-suk
Severní Korea (PRK)
 Lu Jing-čchi
Tchaj-wan (TPE)
 Christine Girardová
Kanada (CAN)
Do 69 kg  Oxana Slivenková
Rusko (RUS)
 Leidy Solísová
Kolumbie (COL)
 Abír Abdelrahmánová
Egypt (EGY)
Do 75 kg  Alla Važeninová
Kazachstán (KAZ)
 Lidia Valentínová
Španělsko (ESP)
 Damaris Aguirreová
Mexiko (MEX)
Nad 75 kg  Džang Mi-ran
Jižní Korea (KOR)
 Ele Opelogeová
Samoa (SAM)
 Maryam Usmanová
Nigérie (NGR)

Doping

Vzpěračské soutěže bezprostředně po skončení olympijských soutěží nezasáhly skandály spojené s dopingem. Jediným pozitivně testovaným sportovcem byl Ukrajinec Ihor Razoronov, 38letý stříbrný medailista z předchozích Olympijských her, který ve hmotnostní kategorii do 105 kilogramů obsadil šesté místo.

V roce 2009 se objevily informace o pozitivním testu Yuderqui Contrerasové z Dominikánské republiky, která v kategorii do 53 kilogramů obsadila páté místo. Sportovkyně nicméně byla po analýze „B“ vzorku očištěna a zůstala na svém místě v oficiálních výsledcích.[3]

Již v roce 2008 bylo avizováno, že odebrané kontrolní vzorky pro zkoumání přítomnosti zakázaných látek v tělech sportovců budou uchovány a opětovně testovány po dobu osmi let.[4] Na konci tohoto období, 6. června 2016, bylo oznámeno, že první vlnou opakovaných testů neprošlo dalších 10 závodníků.[5]. O dvanáct dní později, v souladu s antidopingovou politikou Mezinárodní vzpěračské federace, bylo zveřejněno 7 jmen pozitivně testovaných sportovců:[6]

  • olympijský vítěz v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Kazach Ilja Ilin; jeho jméno se objevilo o tři dny dříve rovněž v seznamu pozitivně testovaných sportovců na Olympijských hrách 2012, kde taktéž vybojoval zlatou medaili[7]
  • stříbrná medailistka v hmotnostní kategorii do 58 kilogramů: Ruska Marina Šajnovová
  • bronzová medailistka v hmotnostní kategorii do 75 kilogramů: Ruska Nadězda Jevsťjuchinová
  • devátý v hmotnostní kategorii do 69 kilogramů: Moldavan Alexandru Dudoglo
  • devátý v hmotnostní kategorii do 85 kilogramů: Azer İntiqam Zairov
  • jedenáctá v hmotnostní kategorii do 75 kilogramů: Arménka Hripsimé Churšudjanová
  • neklasifikovaná v hmotnostní kategorii do 48 kilogramů: Turkyně Nurcan Taylanová

7. července 2016 byla zveřejněna zbylá tři jména:[8]

  • stříbrná medailistka v hmotnostní kategorii do 48 kilogramů: Turkyně Sibel Özkanová
  • bronzový medailista v hmotnostní kategorii do 69 kilogramů: Armén Tigran Gevorg Martirosjan
  • neklasifikovaný v hmotnostní kategorii do 62 kilogramů: Azer Sərdar Həsənov

Po ukončení první vlny opakovaných analýz zadal Mezinárodní olympijský výbor k opětovné analýze další vzorky. Z nich vzešlo dalších 15 jmen pozitivně testovaných závodníků, jež byla zveřejněna 24. srpna 2016, krátce po skončení Her v Riu de Janeiru:[9]

  • olympijská vítězka v hmotnostní kategorii do 48 kilogramů: Číňanka Čchen Sie-sia
  • olympijská vítězka v hmotnostní kategorii do 69 kilogramů: Číňanka Liou Čchun-chung
  • olympijská vítězka v hmotnostní kategorii do 75 kilogramů: Číňanka Cchao Lej
  • stříbrný medailista v hmotnostní kategorii do 85 kilogramů: Bělorus Andrej Rybakou
  • stříbrná medailistka v hmotnostní kategorii do 63 kilogramů: Kazaška Irina Někrasovová
  • stříbrná medailistka v hmotnostní kategorii nad 75 kilogramů: Ukrajinka Olha Korobková
  • bronzový medailista v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Rus Chadžimurat Akkajev
  • bronzový medailista v hmotnostní kategorii do 105 kilogramů: Rus Dmitrij Lapikov
  • bronzová medailistka v hmotnostní kategorii do 53 kilogramů: Běloruska Nastassja Novikavová
  • bronzová medailistka v hmotnostní kategorii do 69 kilogramů: Ukrajinka Natalja Davydovová
  • bronzová medailistka v hmotnostní kategorii nad 75 kilogramů: Kazaška Marija Grabovecká
  • čtvrtý v hmotnostní kategorii do 85 kilogramů: Kazach Vladimir Sedov
  • čtvrtá v hmotnostní kategorii do 75 kilogramů: Běloruska Iryna Kulešaová
  • pátý v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Azer Nizami Paşayev
  • neklasifikovaná v hmotnostní kategorii do 63 kilogramů: reprezentantka Kazachstánu Majja Manezová

Všech 25 uvedených případů odhalených v roce 2016 bylo s konečnou platností uzavřeno diskvalifikací.[10]

Medailová tabulka

Pořadí Země Zlato Stříbro Bronz
1.Čína Čína51-
2.Jižní Korea Jižní Korea22-
3.Rusko Rusko12-
T4Severní Korea Severní Korea11-
Tchaj-wan11-
6.Thajsko Thajsko1-2
7.Polsko Polsko1-1
T8Bělorusko Bělorusko1--
Kazachstán Kazachstán1--
Německo Německo1--
11.Kolumbie Kolumbie-2-
12.Arménie Arménie-11
T13Francie Francie-1-
Gruzie Gruzie-1-
Samoa Samoa-1-
Španělsko Španělsko-1-
Vietnam Vietnam-1-
T18Indonésie Indonésie--3
Kuba Kuba--3
T20Egypt Egypt--1
Kanada Kanada--1
Lotyšsko Lotyšsko--1
Mexiko Mexiko--1
Nigérie Nigérie--1

Odkazy

Související články

Reference a poznámky

  1. 87 countries' lifters to compete in Beijing; IWF.net, 30. července 2008 Archivováno 6. 10. 2011 na Wayback Machine; nakonec však nestartovali závodníci z Indie, Kataru, Saúdské Arábie a Ugandy.
  2. Velký diplomatický úspěch Českého svazu vzpírání; Vzpírání.cz, 27. června 2008
  3. ASSOCIATED PRESS. Negative 'B' sample clears weightlifter. ESPN.go.com [online]. 2009-06-17 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (EN)
  4. ŽEHANOVÁ, Barbora. Doping v Pekingu: testy neprošlo jen šest sportovců. iDNES.cz [online]. 2008-08-26 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (CS)
  5. ROZGONYI, Lilla. IWF statement on the reanalyzes. IWF.net [online]. 2016-06-06 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (EN)
  6. ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-06-18 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (EN)
  7. ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-06-15 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (EN)
  8. ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-07-07 [cit. 2016-07-07]. Dostupné online. (EN)
  9. VERES, Zoltán. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-08-24 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (EN)
  10. Reanalysis. IWF.net [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (EN)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.