Kostel svatého Gotharda (Vysoké Chvojno)

Římskokatolický kostel svatého Gotharda postavený v letech 1733 až 1735 je spolu s nedalekou budovou bývalé fary dominantou Vysokého Chvojna, zdaleka viditelnou nad polabskou rovinou. Kostel i fara jsou chráněny jako kulturní památky České republiky.[1][2]

Kostel svatého Gotharda
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	50°6′29,88″ s. š., 15°58′14,88″ v. d.
Další informace
Kód památky	29917/6-2175 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bývalá fara

Původní dřevěný farní kostel ve Vysokém Chvojně je poprvé zmiňován ve 14. století, za husitských válek však byl zbořen a území farnosti připadlo k holické farnosti. Později byl znovu postaven, a to opět jako dřevěný, ten však musel být pro svou zchátralost po čase zbourán. Na jeho místě se podle projektu Tomáše Haffeneckera z roku 1729 začal v roce 1733 stavět kostel zděný, dokončený v roce 1735 podle projektu upraveného Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem a počátkem září 1735 vysvěcený. Téměř severojižně orientovaný kostel je na severní straně zakončen věží čtvercového půdorysu, kněžiště se nachází na jižním konci chrámové lodi. Větší opravy kostela se uskutečnily v letech 1898 a 1928, v roce 1968 byla opravena fasáda a v roce 1993 provedena nová elektroinstalace a kostel nově vymalován.

Jediný z původních pěti kostelní zvonů pochází z roku 1590, druhý zvon je z roku 1935. Cenná renesanční cínová křtitelnice je z roku 1615. Součástí areálu je i barokní objekt bývalé fary (čp. 1) s mansardovou střechou z roku 1786, který se nachází cca 70 metrů západně od kostela a od v 80. letech 20. století je v soukromých rukou. V malém parčíku před kostelem stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Kostem kostela se rozprostírá nepříliš rozlehlý hřbitov. V poslední době je farnost spravována excurrendo z Holic.

Kostel je původně již z první poloviny 12 století, kdy je písemná zpráva probošta Vyšehradského kláštera z r.1139: Na tvrzi Chwogne onemocněl vládnoucí kníže český Soběslav. Byl přenesen na Hostin Hradec, kde v únoru 1140 zemřel. František Palacký to vysvětlil tak, že se jedná o Chvojno – předměstí Dvora Králové a Hostin Hradec je dnešní Hostinné. Současní nejuznávanější historici prof. Žemlička z UK a prof. Wolf z Univerzity Hradec Králové (UHK)jednoznačně identifikují Chwogno jako dnešní Vysoké Chvojno a Hostin Hradec jako Hradec Králové. Mimo uvedený zápis to potvrzuje průzkum katedry historie UHK v roce 1996, kdy bylo nalezeno více než 2000 různých pozůstatků osídlení identifikovaných do první poloviny 12. století. Ještě ke stávajícímu kostelu: Rozhodnutí o obnovení kostela jako farního bylo v roce 1710, skutečné obnovení činnosti(první zápis do matriky)1711. Vlastní stavbu potom provedl stavitel Roček z nedalekých Dašic, dle návrhu K.I.Dientzenhofera. T.Haffenecker předložil návrh stavby, ale realizace byla dle Dientzenhofera 1733-35. Cena 5200zl. selský grunt v té době 80-100zl.(doklady Depozitář Pražského hradu).