Jízdní pruh pro cyklisty

Jízdní pruh pro cyklisty, zkráceně cyklopruh je typ liniového dopravního opatření sloužícího k integraci cyklistů do hlavního dopravního prostoru. V České republice jej lze vyznačit jako vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty a nebo ochranný jízdní pruh pro cyklisty.[1]

Vyhrazený jízdní pruh v Praze v Počernické ulici v Praze 10
Ochranný jízdní pruh pro cyklisty v Praze v ulici Na Poříčí
Piktokoridor v Mimoni
Jízdní pás v Poděbradech určený pro obousměrný provoz cyklistů. Dopravním uspořádáním jde spíše o stezku pro cyklisty, na svislé dopravní značce je však značena jako dvojice navzájem protisměrných vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty
Společný vyhrazený jízdní pruh pro autobusy, taxislužbu a cyklisty v Mannheimu v Německu
Cykloobousměrka v Hrádku nad Nisou

Cyklistický jízdní pruh se z hlediska způsobu vyznačení i z hlediska pravidel provozu zásadně liší od jízdního pásu v přidruženém prostoru, který je označen jako stezka pro cyklisty a zpravidla od vozovky oddělený výškově (obrubníkem) nebo pásem zeleně podobně jako chodník. Za vyhrazený cyklistický jízdní pruh se nepovažuje ani pruh pro cyklisty vyznačený na stezce pro chodce a cyklisty.

Dopravní řešení
Obousměrný provoz cyklistů v jednosměrné ulici. Štýrský Hradec, Rakousko.
Cyklobox v Liverpoolu

Jízdní pruh pro cyklisty se obvykle zřizuje tam, kde není možné nebo vhodné zřídit oddělenou stezku pro cyklisty a/nebo kde by se cyklista zpravidla pohyboval automaticky v případě společného provozu (tedy i bez jejich realizace). Zpravidla je značen při pravém okraji vozovky. V některých městech je cyklistům povoleno užívání jízdního pruhu vyhrazeného pro hromadnou dopravu (autobusy, případně trolejbusy).[2] Z hlediska prostorového řešení by rovněž bylo výhodné zřizovat společné jízdní pruhy pro cyklisty a motocyklisty, avšak protože v současné době je cyklistická doprava podporována především v rámci zklidňování dopravy, nebývají motocyklisté do opatření zahrnováni.

Zvláštním použitím cyklistického jízdního pruhu je jednosměrná komunikace s obousměrným provozem cyklistů, t. j. komunikace, v níž pro jeden směr je jízdní pruh standardní šířky sdílený cyklisty i motorovými vozidly a v druhém směru může být užší jízdní pruh pro cyklisty (tzv. cykloobousměrky).

Na křižovatkách může být pro cyklisty zřízen tzv. cyklobox, vyčkávací prostor pro cyklisty vytvořený předsunoutou stopčárou pro ostatní vozidla. Odbočování z vyhrazeného jízdního pruhu je na některých místech řešeno tzv. nepřímým odbočením (tzv. tah koněm), tedy buď společným odbočovacím pruhem pro cyklisty (cyklista se pak nemusí řadit do levé části vozovky) nebo tak, že odbočovací pruh pro odbočení cyklistů vlevo se nachází vpravo od průběžného cyklistického pruhu. Pravidla silničního provozu s takovým řešením nepočítají a neupravují je.

Výhody a nevýhody

Z hlediska psychologického působení na jednotlivé účastníky provozu integrační opatření především napomáhají lepšímu vzájemnému vnímání cyklistů a řidičů motorových vozidel, předvídatelnějšímu chování, lepšímu vnímání společného dopravního prostoru a orientaci, vizuálním přerozdělením prostoru zklidňují provoz a v mnoha situacích tím usnadňují průjezd všem účastníkům silničního provozu. Z hlediska prostorového je při správné realizaci vhodně vybraných integračních opatření zaručen bezpečný a plynulý průjezd cyklistů a oproti běžnému společnému provozu jsou jasně garantovány nezbytné návrhové parametry, především šířkovým uspořádáním průjezdných profilů a bočních bezpečnostních odstupů.[1]

Při špatném provedení hrozí kolize s kanálovými vpustmi a štěrkem při okraji vozovky. Potenciálně nebezpečný může být souběh s parkovacím pruhem a narušování průjezdu překážkami (neoprávněné parkující vozidla, odpadové kontejnery, skládky materiálu atd.).

Historie

Pro zřizování vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty vytvořila legislativní prostor vyhláška č. 30/2001 Sb. tím, že s účinností od 31. ledna 2001 umožnila vyznačit vyhrazený jízdní pruh pro jiný druh vozidla (než autobus MHD nebo trolejbus, což byla do té doby jediná možnost) nebo pro určitý účel. Na Slovensku ještě vyhláška č. 225/2004 Z. z. z 29. března 2004 v příloze, díl II. článek 4 odst. 41, neumožňovala vyhradit jízdní pruh pro jiná vozidla než autobusy MHD a trolejbusy. Ochranný pruh pro cyklisty (z hlediska zákona jen jako „jízdní pruh pro cyklisty“) byl v české legislativě zaveden 20. února 2016 novelou zákona č. 361/2000Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Provedení jednotlivých opatření řeší Technické podmínky TP179, které nabyly platnosti dnem 1. června 2017.

Značení

Vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty
Vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty je pojem odlišný od stezky pro cyklisty. Dopravní značka IP 20a „Vyhrazený jízdní pruh“ je doplněna dopravní značkou C 9b „Konec stezky pro chodce a cyklisty“. Praha, Libeňský most.

Vyhrazené jízdní pruhy se označují svislou dopravní značkou IP 20a a vodorovným dopravním značením se symbolem jízdního kola V14 a od ostatního provozu se oddělují podélnou čárou souvislou nebo přerušovanou šířky 0,25m. Platnost svislé dopravní značky vyhrazující jízdní pruh končí na vzdálenější hranici nejbližší následující křižovatky, pokud není dříve ukončena dopravní značkou IP 20b „Konec vyhrazeného jízdního pruhu“, IP 16 nebo IP 17 „Uspořádání jízdních pruhů“, IP 18a „Zvýšení počtu jízdních pruhů“, IP 18b „Snížení počtu jízdních pruhů“, IP 18c „Jízdní pruh pro pomalá vozidla“ nebo IP 19 „Řadicí pruhy“. Provoz v jízdním pruhu lze omezit nebo vyhradit také například dopravní značkou „omezení v jízdním pruhu“. Podobně lze určení jízdních pruhů vyznačit také na dopravních značkách, které určují uspořádání jízdních pruhů před křižovatkou. V prostoru křižovatky se vyhrazené jízdní pruhy značí jen vodorovným značením. V rizikových úsecích se pro zvýraznění mohou podbarvit červenou barvou.

Ze všech liniových opatření jsou vyhrazené pruhy pro cyklisty prostorově nejnáročnější. Nelze zde počítat s pojížděním jinými vozidly a základní šířka je 1,5 m pro cyklopruh a 3,25 m pro přilehlý jízdní pruh.

Ochranné jízdní pruhy pro cyklisty

Ochranné jízdní pruhy pro cyklisty se označují pouze vodorovným dopravním značením se symbolem jízdního kola V14 a od ostatního provozu se oddělují podélnou čárou přerušovanou šířky 0,125 m. Barevně se zpravidla nepodbarvují. Jsou prostorově úspornější, počítá se zde s pojížděním jinými vozidly, které se nevejdou do přilehlého jízdního pruhu. Základní šířka je 1,5 m pro cyklopruh a 2,5 m pro přilehlý jízdní pruh. Zákon č. 361/2000 Sb hovoří o ochranném jízdním pruhu pro cyklisty jen jako o „jízdním pruhu pro cyklisty“.

Kilometry těchto pruhů byly od zavedení vyznačeny v Praze, nebo například v Břeclavi a Brně.

Piktogramový koridor
Cyklopiktokoridor na Vršovické ulici v Praze

Kromě jízdních pruhů pro cyklisty začaly být (například v Praze roku 2009) značeny na vozovkách i tzv. piktogramové koridory pro cyklisty. Ty mají pouze doporučující a výstražný charakter, cyklisté nemají povinnost je využívat a ostatní řidiči nemají zakázáno na ně vjíždět. Cyklisté nemají přednost před vozidly, která při odbočení koridor přejíždějí. Používají se v případech, kdy pro zřízení řádného pruhu pro cyklisty není na vozovce dostatek místa, avšak šířka jízdního pruhu umožňuje souběžnou jízdu automobilů a cyklistů, popřípadě jako doplňkové značení propojující jízdní pruhy pro cyklisty nebo vyznačující způsob jízdy cyklistů ve společném vyhrazeném pruhu pro cyklisty a autobusy. Vyhláška č. 247/2010 Sb. toto značení oficiálně zavedla s účinností od 15. září 2010 pod názvem V 20 Piktogramový koridor pro cyklisty (do té doby bylo toto značení považováno za variantu značky V 15 Nápisy na vozovce).[3]

První pražský cyklopiktokoridor byl vyznačen ve Vršovické ulici mezi ulicemi U Vršovického nádraží a Sportovní v květnu 2009, v letech 2009 a 2010 byly vyznačeny další v ulicích Vršovická a V Olšinách, Vinohradská, Černokostelecká, Terronská, Koněvova, Jugoslávských partyzánů, Milady Horákové, Dukelských hrdinů a nábřeží Kapitána Jaroše, Střešovická, Na Petřinách, Tupolevova, Českomoravská, Rohanské nábřeží a Vrbova.[4]

Po zavedení ochranného pruhu pro cyklisty se počítá s postupným nahrazováním piktokoridorů v mimokřižovatkových úsecích ochrannými cyklopruhy.

Provoz

Podle § 14 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, mohou ostatní vozidla na vyhrazený jízdní pruh vjíždět nebo jej přejíždět jen ve vyjmenovaných případech a jejich řidiči přitom nesmí ohrozit ani omezit v jízdě vozidlo jedoucí ve vyhrazeném jízdním pruhu. Na ochranný jízdní pruh pro cyklisty mohou řidiči v podélném směru vjíždět i tehdy, není-li přilehlý jízdní pruh pro toto vozidlo dostatečně široký. Při vjíždění na jízdní pruh pro cyklisty nesmí řidič ohrozit cyklistu jedoucího v tomto pruhu. Podle § 21 odst. 5 musí odbočující řidič dát přednost vozidlům ve vyhrazeném jízdním pruhu a cyklistům v jízdním pruhu pro cyklisty. V tom je zásadní rozdíl mezi jízdním pruhem pro cyklisty a světelnými signály neřízeným přejezdem pro cyklisty , protože na takovém přejezdu pro cyklisty cyklisté tímto způsobem chráněni nejsou.

Přejíždí-li řidič z vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu, jsou řidiči v tomto jízdním pruhu povinni mu to umožnit, on je však nesmí ohrozit. Kdyby byl vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty vyznačen na tramvajovém pásu (což by ovšem v praxi bylo nevhodné), měl by i cyklista, který by z takového jízdního pruhu odbočoval, přednost před souběžně jedoucími vozidly za obdobných podmínek jako tramvaj.

Pravidla silničního provozu obecně předpokládají, že souběžně jedoucí vozidla při odbočování nekříží svoje směry jízdy. Proto není stanovena pro tyto případy přednost v jízdě. Jedinou výjimkou je, že nesmí být zleva předjížděno vozidlo, které při odbočování vlevo musí zajet k pravém okraji vozovky: pokud však v obci jedou vozidla v jednom z vyznačených jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu, nepovažuje se to za předjíždění, takže na odbočování z vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty se tato úprava nevztahuje.

Provoz ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty a jízdním pruhu pro cyklisty může být řízen buď běžnou světelnou signalizací pro silniční vozidla, nebo speciálními světelnými signály pro cyklisty. Mohou být použita také plná kruhová světla s dodatkovou tabulkou s vyobrazením cyklisty.

Ve vyhrazeném jízdním pruhu a jízdním pruhu pro cyklisty je podle § 27 odst. 1 písm. i) zák. č. 361/2000 Sb. zakázáno zastavení a stání (a to všem, tedy jak cyklistům, tak i motoristům).

Vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty mohou, podobně jako stezku pro cyklisty, užívat kromě cyklistů (za něž jsou považováni i jezdci na koloběžce) podle § 57 odst. 7 zákona č. 361/2000 Sb. také osoby na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení. Může být ale výkladově sporné, zda i na ně se v plném rozsahu vztahuje právo přednosti před odbočujícími vozidly přejíždějícími vyhrazený jízdní pruh a právo nebýt vozidly vjíždějícími na vyhrazený jízdní pruh omezeni v jízdě ani ohroženi. Jízdní pruh pro cyklisty mohou užívat pouze cyklisté.

Situace v Česku
Dlážděný cyklopruh ve středočeských Neratovicích

V Praze začaly být intenzivněji zřizovány jízdní pruhy pro cyklisty kolem roku 2007.

Od května 2009 bylo v Praze určení vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy Pražské integrované dopravy rozšířeno i na jízdní kola a taxi například v ulicích Českobrodská, Duškova, Horňátecká, Vrchlického, Vysočanská a Zálesí. Vodorovné značení těchto pruhů bylo upraveno léta 2009.[5]

Související články

Reference
  1. TP179, navrhovaní komunikací pro cyklisty
  2. Základní termíny cyklistické infrastruktury Archivováno 25. 4. 2009 na Wayback Machine, Informační server hlavního města Praha, Praha cyklistická
  3. Základní termíny cyklistické infrastruktury - cyklopiktokoridor Archivováno 21. 6. 2020 na Wayback Machine, Informační server hlavního města Prahy, Praha cyklistická, Tomáš Prousek, 14. 5. 2009
  4. Přehled pražských cyklopiktokoridorů[nedostupný zdroj], Informační server hl. m. Prahy, Praha cyklistická
  5. Cyklisté v (některých) buspruzích Archivováno 16. 6. 2009 na Wayback Machine, Praha cyklistická, Informační server hlavního města Prahy, Aktuality, 19. 5. 2009

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.