Vygozero

Vygozero (rusky Выгозеро; finsky Uikujärvi), známé též jako Vyg (rusky Выг) nebo Bobrovoje (rusky Бобровое), je jezero v Karelské republice v severozápadním Rusku. V rámci ruské Karélie jde o třetí největší jezero; celková rozloha vodní plochy je 1250 km² (rozloha vlastního Vygozera je 560 km²) a objem 6,5 km³. Jeho délka je 89,2 km a šířka 23,5 km. Jeho průměrná hloubka je 6 m a maximální 40 m. Leží v nadmořské výšce 29 m.

Vygozero
satelitní snímek
Poloha
SvětadílEvropa
StátRusko Rusko
RepublikaKarelská
Zeměpisné souřadnice63°33′12″ s. š., 34°53′14″ v. d.
Rozměry
Rozloha1250 km²
Délka89,2 km
Šířka23,5 km
Objem6,5 km³
Max. hloubka40 m
Ostatní
Nadm. výška29 m n. m.
Přítok vodyHorní Vyg, Vožma, Segeža, Uroksa, Onda
Odtok vodyDolní Vyg
OstrovySigovec
SídlaSegeža, Nadvoicy, Valdaj
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pobřeží

Pobřeží je členité, především kamenito-písčité a kamenité, pokryté lesy, zvýšené na severní a nízké na jižní straně.

Ostrovy

Nachází se na něm 529 ostrovů. Největší je ostrov Sigovec.

Vodní režim

Zdroj vody je sněhový a dešťový. Rozsah kolísání hladiny je 0,5-1,3 m. Zamrzá na konci října nebo na začátku listopadu a rozmrzá uprostřed května. Do jezera ústí řeky Horní Vyg, Vožma, Segeža, Uroksa (17 km dlouhá přitékající z Urosozera a ústící do jihozápadního konce 8 km dlouhé zátoky), Onda (přitékající z Ondozera). Odtok do Bílého moře zajišťuje Dolní Vyg, na kterém je několik zdymadel. Zajišťuje sezónní regulaci toku, kvůli lodní dopravě a energetice.

Využití

Od r 1933 je zapojeno do systému Bělomořsko-baltského kanálu. Přehrazením řeky Dolní Vyg a Vygozera tak vznikla vodní nádrž tzv. Vygozerská přehrada (rusky Выгозерское водохранилище), přičemž vodní hladina se zvedla asi o 7 m.

Západně od jezera prochází mezinárodní silnice M18 ze Sankt Petěrburgu do Murmansku a rovněž železniční trať Sankt Petěrburg-Murmansk. Na západním břehu leží město Segeža a vesnice Nadvoicy. Na východním konci jezera leží obec Valdaj.

Je zde rozvinutý lov ryb (síh malý, cejn velký, síh severní maréna, okoun říční, jelec jesen, štika obecná aj.).

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.