Vratislav Pasovský

Vratislav Pasovský pocházel ze stavitelské rodiny.[3] Studoval v letech 1871–1878 na ČVUT pod vedením Josefa Niklase. Poté absolvoval v letech 1879–1881 u Theophila von Hansena Akademii výtvarných umění ve Vídni.[2]

Přes 20 let působil jako člen pražského obecního zastupitelstva. Jako stavební inspektor se podílel např. na pomníku Františka Palackého, na Obecním domě, na Mánesově mostě nebo na systému pražské kanalizace. V roce 1901 byl jmenován císařským a královským stavebním radou.[3]

Roku 1899 byl Pasovský vyznamenán důstojnickým křížem Řádu knížete Danila I. za nezávislost Černé Hory, protože vedl roku 1897 a 1899 dvě výpravy českých turistů do Černé Hory.

Stal se čestným občanem obcí Postřekov a Benecko.[3] Po smrti byl pohřben v Ústí nad Orlicí.

Vratislav Pasovský je autorem mnoha staveb, a to nejen obytných:[2]

• Nájemní dům Čeňka Bubeníčka, Náplavní, Záhořanského čp. 1618/II., Praha – Nové Město (1882)[4]
• Rodinný dům továrníka F. Klazara, Dvůr Králové nad Labem (1885–1886)
• Nájemní dům, Havlíčkova čp. 1680/II., Praha (1886)
• Petřínská rozhledna (ve spolupráci s Františkem Prášilem a Juliem Součkem, kteří navrhli železnou konstrukci věže), Praha (1891)[5]
• Stýblův dům (spolupráce s F. Kindlem), Václavské náměstí čp. 788/II., Praha – Nové Město (1892)
• Měšťanská škola, Dobruška (1892–1893)
• Rozhledna Svatobor I., Svatobor u Sušice (1894, později zbořeno)
• Obecná a měšťanská škola, Kostelec nad Orlicí (1895–1897)
• Chlapecká škola, Chlum u Třeboně (1896)
• Škola v Chlumci nad Cidlinou (1898–1899)
• Pedagogium, Polička (1899–1900)
• Dům U Zlatého hroznu, Na Perštýně čp. 349/I., Praha – Staré Město (1901–1902)[6]
• Rozhledna, Čerchov (1905)

• 
  Petřínská rozhledna
• 
  Dům U Zlatého hroznu
• 
  Palác škol v Chlumci nad Cidlinou

Vratislav Pasovský byl jedním ze zakládajících členů Klubu českých turistů a od roku 1890 jeho předsedou, funkci převzal po Vojtovi Náprstkovi. Aktivně se účastnil přednáškových a společenských aktivit klubu.

V sobotu 11. května 1889 zahájil Pasovský a jeho "první označovací družstvo" značení první turistické stezky na našem území. Jednalo se o značku vedoucí ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Červená značka, která tehdy vznikala, se od současné lišila: zatímco dnes jsou všechny tři pruhy (dva krajní bílé a prostřední barevný) stejně široké, tehdy byl barevný pruh silnější. Tato první červená turistická trasa je nyní pod hladinou Štěchovické přehrady. V roce 1901 pak Pasovský vytvořil jednotná pravidla pro všechna značení Klubu českých turistů.[7]

V roce 1903 byl Pasovský jmenován čestným členem domažlického Klubu českých turistů.[3]

Svoji činnost v KČT ukončil kvůli nemoci v roce 1915.[8]

KČT dnes oceňuje dlouholetou činnost pro klub Medailí Vratislava Pasovského.[8]