Mánesův most

Mánesův most je desátý most přes Vltavu po proudu řeky v Praze. Je 186 m dlouhý a 16 m široký. Vede po něm tramvajová trať. Spojuje staroměstské Palachovo náměstí (u stanice metra Staroměstská a u Josefova) a malostranský Klárov (u stanice metra Malostranská).

Mánesův most
Základní údaje
StátČesko Česko
MěstoPraha
Číslo mostuV-014
Řekařeka Vltava
ArchitektMečislav Petrů
ProjektantFrantišek Mencl, Alois Nový
Otevřen1916
Souřadnice50°5′22,28″ s. š., 14°24′45,82″ v. d.
Parametry
Délka186 m
Šířka16 m
Mapa
Další data
Kód památky41443/1-2106 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mánesův most v Praze
Pohled z Mánesova mostu na Malou Stranu, Hradčany a Pražský hrad v zimě, 2016
Jedna z plastik na Mánesově mostě v Praze

Stavební vývoj

Za předchůdce mostu můžeme považovat Rudolfovu lávku, která byla postavena v těchto místech v letech 18681869.

Nový most projektovali inženýři František Mencl, Alois Nový a architekt Mečislav Petrů. Zprvu se o něm psalo jako o „mostu u Rudolfina“. V únoru 1914, měsíc před otevřením, získal rozhodnutím městské rady název Most arcivévody Františka Ferdinanda (německy Erzherzog Franz Ferdinand-Brücke), „k trvalé upomínce na padesáté narozeniny pana arcivévody“, slavené v prosinci předchozího roku.[1]

Do užívání byl slavnostně předán 11. března 1914 za přítomnosti významných představitelů města, státu i církve;[2] další zaslali pozdravné telegramy.[3] Náměstek starosty MUDr. František Kašpar, předseda stavebního dozoru, v projevu zdůraznil potřebnost a naléhavost této stavby pro zachování do té doby velmi zatěžovaného Karlova mostu. Starosta Karel Groš vzdal hold císaři Františku Josefovi i následníku Františku Ferdinandovi a poděkoval kardinálu Lvu Skrbenskému za vysvěcení, místodržiteli Františku Thunovi za budování „spravedlivého míru v Čechách“ a všem, kteří se zasloužili o zdárný výsledek. Po krátkém proslovu místodržitele, sborovém zpěvu rakouské i české hymny a společném průchodu účastníků na druhý břeh byl most otevřen pro veřejnost.[4] Úplného dokončení se však dočkal až v průběhu 1. světové války v roce 1916. Po válce byl krátce (neoficiálně?) označován znovu jako most u Rudolfina, ale již koncem dubna 1920 získal definitivní název Mánesův most (most Josefa Mánesa).[5]

V 60. letech 20. století byla původní dlažba vozovky a mozaiková dlažba chodníku nahrazena asfaltem. Ten však přinášel různé problémy, a tak byl při rekonstrukci v letech 19921994 odstraněn.

Již v roce 1923 se počítalo s vybudováním pěší rampy, které na levém břehu pod Mánesovým mostem propojí oblast Kampy a Strakovy akademie. Po roce 2000 byla myšlenka oživena v rámci programu rozvoje cyklistické dopravy v Praze. V roce 2008 se město uchází o podporu tohoto projektu, jehož náklady jsou odhadovány na 15 milionů Kč, z fondů EU v rámci programu Konkurenceschopnost. Pokud na podzim 2008 bude projektu přislíbena finanční podpora, výstavba měla být zahájena v roce 2009.[6] Nakonec však plán realizován nebyl.

Stavební a architektonické řešení

Celý most je betonový a má čtyři vylehčená klenební pole. Částečně byl na tomto mostě již použit železobeton.

Most je vystaven v uměleckém slohu, odpovídajícím moderně po roce 1910, s několika detaily ve stylu českého kubismu (kašny sochaře Emanuela Halmana a dnes již neexistující budky výběrčích poplatků). Na pilířích je ozdoben figurálními vlysy s náměty ze života vltavských plavců, na stranách staroměstského nájezdu na most jsou fontánky s chrliči a na stranách malostranského nájezdu znaky města a země. Na staroměstském předmostí na pokraji Náměstí Jana Palacha stojí socha malíře Josefa Mánesa od Bohumila Kafky z roku 1951.

Změny pojmenování

Reference

  • Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Academia, Praha 1985, s. 64–68, 105–111.
  1. Most u Rudolfina nazván „Mostem arcivévody Františka Ferdinanda“. Národní listy. 1914-02-11, roč. 54, čís. 40, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-01-09].
  2. Most arcivévody Františka Ferdinanda. Národní listy. 1914-03-08, roč. 54, čís. 65, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-11-22].
  3. Slavnostní otevření mostu arcivévody Františka Ferdinanda. Národní listy. 1914-03-12, roč. 54, čís. 69, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-11-22].
  4. Slavnostní otevření „Mostu arciknížete Františka Ferdinanda“. Národní politika. 1914-03-12, roč. 32, čís. 69, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-11-22].
  5. Zastupitelstvo hlav. města Prahy. Národní politika. 1920-04-29, roč. 38, čís. 118, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-11-22].
  6. Jitka Eisenhammerová: Město má dluhy vůči cyklostezkám na severu Prahy, Pražský deník, 27. 6. 2008

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.