Volná myšlenka

Volná myšlenka je antiklerikální a ateistické hnutí.

Volná myšlenka byla výrazem liberálního myšlení konce 19. a počátku 20. století. Jejím programem byla odluka státu od církve. Nejznámějším volnomyšlenkářem byl anarchista Francisco Ferrer Guardia.

Česká sekce Volné myšlenky byla založena v roce 1904 a od roku 1909 byl jejím předsedou básník Josef Svatopluk Machar. V roce 1910 se předsedou stal Theodor Bartošek a vykonával tuto funkci až do roku 1925[1] (s přerušením v době války). V roce 1915 byla česká sekce Volné myšlenky rozpuštěna. Poněvadž ji úřady považovaly za podvratnou organizaci, bylo dne 2. května 1916 několik předních funkcionářů Volné myšlenky zatčeno. Po několikatýdenním věznění v Praze byli dopraveni do různých internačních táborů v Dolních Rakousích; na svobodu se dostali až na jaře 1917 po všeobecné amnestii.[2]

Činnost organizace byla obnovena po vzniku Československa, ovšem v letech 1924–1926 od Volné myšlenky odpadlo komunistické křídlo, jež se nadále označovalo Svaz proletářských bezvěrců. V listopadu 1925 byl předsedou Volné myšlenky zvolen Julius Myslík.[3] Za okupace byla Volná myšlenka rozpuštěna podruhé. V roce 1945 byla obnovena jako Svaz občanů bez vyznání, který byl nicméně rozpuštěn už v roce 1952, a to pod záminkou, že „jitří city nábožensky založených spoluobčanů“.

Volná myšlenka byla obnovena v lednu 1990, nemá však právní kontinuitu s prvorepublikovou Volnou myšlenkou, rovněž faktická kontinuita je pochybná.