Volby do Knesetu 1992

Volby do 13. Knesetu se v Izraeli konaly 23. června 1992. Výsledkem bylo vítězství levice vedené Stranou práce Jicchaka Rabina, ačkoliv jejich úspěch lze také přičíst skutečnosti, že množství malých pravicových stran nepřekročilo volební práh a tím propadly hlasy pravice. Voličská účast byla 76,8 %.

Izrael


Součást seriálu:

Politický systém Státu Izrael






Výsledky

strana hlasů % hlasů křesel na začátku
funkčního období
křesel na konci
funkčního období
Strana práce 1906 81034,7%4441
Likud 2651 22924,9%3229
Merec250 6679,6%1212
Comet 3166 3666,4%85
Národní náboženská strana129 6635,0%66
Šas 4129 3474,9%65
Sjednocený judaismus Tóry 586 1673,3%40
Chadaš62 5452,4%33
Moledet 662 2692,4%31
Arabská demokratická strana40 7881,6%22
Neúspěšní130 9905,0%00
Celkem2 616 841100%120120
Agudat Jisra'el 502
Degel ha-Tora 502
Třetí cesta 102
Gešer 202
Atid 302
Ji'ud 301
Jamin Jisra'e 601
Josef Azran 401
Efrajim Gur 201
Nava Arad 101
Josef Bagad 601

1Od Strany práce se vyčlenila Třetí cesta a Nava Arad
2 Od Likudu se vyčlenili Gešer a Efrajim Gur
3 Ze strany Comet se vyčlenil Ji'ud a poté se od Ji'udu vyčlenil Atid
4 Josef Azran opustil Šas
5 Jednotný judaismus Tóry se rozdělil na Agudat Jisra'el a Degel ha-Tora
6 Jamin Jisra'el a Josef Bagad opustili stranu Moledet

Neúspěšní

Následující strany, které se zúčastnily voleb nepřekročily volební práh 1,5 %:

Třináctý Kneset

Jicchak Rabin ze Strany práce sestavil 13. června 1992 v pořadí 25. vládu složenou ze Strany práce a stran Merec a Šas, která měla 17 ministrů. Vládu podporovaly i strany Chadaš a Arabská demokratická strana a to přesto, že nebyly součástí koalice. Šas opustil koalici v září 1993 a Jiud do ní vstoupil v lednu 1995.

Rabinova vláda dělala v mírovém procesu mimořádné pokroky. V roce 1993 došlo k podepsání mírových dohod z Osla s předsedou OOP Jásirem Arafatem a v roce 1994 byla podepsána Izraelsko-jordánská mírová smlouva. Ochota vlády k uzavření míru se Sýrií výměnou za vzdání se Golanských výšin vedla Avigdora Kahalaniho a Emanuela Zismana k odchodu ze strany a vytvoření strany Nová cesta.

Po Rabinově vraždě 4. listopadu 1995 se stal premiérem Šimon Peres, který 22. listopadu sestavil novou vládu. Jeho koalice se stejně jako ta předešlá sestávala ze Strany práce a stran Merec a Ji'ud. Na rok 1996 vyvolal Peres předčasné volby, aby získal mandát k pokračování mírového procesu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1992 na anglické Wikipedii.

Bibliografie

  • ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9.
  • ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.