Vojtěch Zikmund

Narodil se v Poděbradech v Polabí, brzy v dětství osiřel. Vyrostl v Brně, kde získal vzdělání. Posléze založil vlastní podnik Vojtěch Kulhánek ve Vysokém Mýtě, který se zabýval mj. zpracováváním minerálních olejů. Roku 1901 se stal předsedou První akciové společnosti pro rafinování petroleje, první takové firmy kryté ryze českým kapitálem, která téhož roku otevřela rafinerii v Sendražicích na předměstí Kolína. V té bylo zapojeno několik místních podnikatelů, včetně místního stavitele a pozdějšího starosty Čeňka Křičky. Nadále rozvíjel vlastní firmu, postupně se s rozvíjejícím se odvětvím automobilismu začala zaměřovat na prodej benzinu do motorových vozidel. Své ústředí měla v Karlíně, své pobočky měla také v Brně a dalších městech, včetně zahraničí.

Natrvalo s rodinou přesídlil do Prahy, kde roku 1916 zakoupil Lannovu vilu v Bubenči[2], od jejího původního majitele, průmyslníka Vojtěcha Lanny mladšího, pro kterého ji roku 1868 navrhl architekt Vojtěch Ignác Ullmann.

Lannova vila v pražské Bubenči

Pravděpodobně záhy po skončení první světové války a vzniku Československa přepsal firmu na své syny Rudolfa a Oldřicha, ta následně změnila název na Bratři Zikmundové. Ta se výrazně podílela na zajištění pohonných hmot do Československa, kterých byl po válce nedostatek. Díky své pobočce v New Yorku bylo jejím prostřednictvím uskutečněno dopravení několik dodávek benzinu do Evropy tankerem Darden s kapacitou 700 vagonů paliva, a následný transport po železnici do ČSR[3].