Vodní dílo

Vodní dílo je v české a slovenské legislativě obecně používaný termín pro každou stavbu sloužící k zadržování, jímání, vedení, nebo jinému nakládání s povrchovou či podzemní vodou. Taková vodohospodářská stavba slouží také např. k zamezení záplav a jiných škodlivých účinků vod.

Vodní dílo Morávka

Právní definice

Z hlediska práva je výraz vodní dílo definován ustanovením § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (též vodní zákon). Odstavec 1[1] tohoto paragrafu definuje pojem a demonstrativně vyjmenovává stavby, které vodním dílem jsou. Odstavec 3[2] naopak říká, co vodní dílo není. Že ani zákonná definice a příkladný pozitivní a negativní výčet nestačí pro exaktní popis tohoto termínu, říká odstavec 4.[3]

Ustanovení § 61 zákona č. 254/2001 Sb. ještě rozděluje vodní díla z hlediska technickobezpečnostního dohledu do I. až IV. kategorie v závislosti na nebezpečí ohrožení lidských životů, možných škod na majetku a dalších méně podstatných kritériích. Přesná kritéria pro rozdělení vodních děl do těchto kategorií jsou dána přílohou č. 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Charakteristika

Vodní díla jsou stavby speciálního druhu pro zajištění úkolů vodního hospodářství, což je soubor technických oborů, které se zabývají využíváním vodních zdrojů a jejich ochranou. Do vodního hospodářství patří například vodárenství, stokování a čištění odpadních vod, hydrotechnika, hydromeliorace, vodní doprava nebo rybníkářství. Při jejich navrhování se projektant musí zaobírat základními inženýrskými disciplínami (stavební mechanikou, pružností a pevností, mechanikou zemin, zakládáním staveb apod.) a speciálními inženýrskými disciplínami (hydraulika, hydrologie, hospodaření s vodou v nádržích).

Vodohospodářské stavby lze rozdělit na:

Derivační vodní dílo

Derivační vodní dílo je takové vodní dílo, které stojí mimo hlavní vodní tok. Vodu z tohoto hlavního toku odebírá v potřebném množství pomocí náhonu. Využitá voda je potom zpět do hlavního toku odváděna odpadním kanálem. Aby bylo dosaženo potřebného výškového rozdílu mezi hladinami náhonu a odpadního kanálu, je hlavní vodní tok přehražen jezem. Tím pádem, kromě jezu, není potřeba dělat na hlavním toku žádné zásahy. Na principu derivačního vodního díla byla již v minulosti stavěna převážná část vodních mlýnů, tj. malých vodních děl.

Kromě uvedeného základního principu je možno budovat i komplikovanější systémy, kdy např. jeden náhon s jedněmi česly slouží několika derivačním vodním dílům, řazených v kaskádě.

Reference

§ 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách:

  1. (1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména
    a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
    b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
    c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
    d) stavby na ochranu před povodněmi,
    e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
    f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
    g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
    h) stavby odkališť,
    i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
    j) studny,
    k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon25) nestanoví jinak,
    l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.
  2. (2) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.33) Za vodní díla se také nepovažují průzkumné hydrogeologické vrty a další zařízení realizovaná v rámci geologických prací.20)
  3. (3) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.