Vlkošov (tvrz)

Vlkošov je tvrz ve stejnojmenné vesnici u Bezvěrova v okrese Plzeň-sever. Postavena byla v patnáctém století a až do poloviny sedmnáctého století sloužila jako panské sídlo. Dochovala se z ní dvoukřídlá budova a část opevnění. Areál tvrze je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Vlkošov
Základní informace
Slohgotický, barokní
Výstavba15. století
Přestavba17. století
StavebníkRačínové z Račína
Kokořovcové z Kokořova
Poloha
AdresaVlkošov, Bezvěrov, Česko Česko
Souřadnice50°0′43,46″ s. š., 13°6′42,34″ v. d.
Vlkošov
Další informace
Rejstříkové číslo památky23918/4-1159 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Tvrz ve Vlkošově stála nejspíše již ve čtrnáctém století, kdy vesnice patřila Bušku Caltovi z Kamenné Hory,[2] ale první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1437. Po roce 1390 od něj panství koupil Jetřich Hošťálek z Hojnestu a po něm se majitelem stal zeman Půta z Vetlé[2] připomínaný roku 1406. Jemu tvrz patřila nejspíše až do období husitských válek, během kterých zanikla.[3]

V roce 1437 vesnici získali Racek a Příbram z Račína. Některý z příslušníků jejich rodu nechal ještě v patnáctém[4] nebo na přelomu patnáctého a šestnáctého století postavit novou tvrz.[3] Bratři Mikuláš a Lorenc z Račína si ji v letech 1545 a 1550 nechali vložit do desk zemských. Časem se Lorenc z Račína stal jediným majitelem a sídlil na tvrzi až do své smrti roku 1590, kdy po něm panství zdědil syn Bohuslav z Račína. Ten zemřel někdy v letech 1602–1603 a vlkošovskou část panství po něm převzal syn Adam Ondřej z Račína. Druhou část, Brložec, zdědil Bohuslavův bratr Mikuláš z Račína.[2] Adam Ondřej z Račína se zúčastnil stavovského povstání, při kterém obsadil Klášter Teplá, za což byl potrestán konfiskací Vlkošova.[3]

Roku 1623 panství od královské komory získal Jiří Kokořovec z Kokořova, který sídlil na žlutickém zámku. Když Jiří Kokořovec roku 1651 zemřel, jeho syn Adam Václav Kokořovec Vlkošov připojil k nečtinskému panství. V šedesátých letech sedmnáctého století nechal tvrz barokně upravit. Sám však sídlil ve Žluticích a tvrz sloužila jen vrchnostenským úředníkům. V roce 1788 byla upravena na sýpku.

Stavební podoba

Severní strana severního křídla částečně zakrytá vnějším valem

Budovu tvrze tvoří dvě křídla, z nichž delší severní má nároží armovaná kamennými kvádry. Severozápadní nároží obou křídel je zpevněné opěrnými pilíři. Dovnitř se vchází z terasy podklenuté několika poli novodobé valené klenby.[4] Obě křídla mají hrázděné štíty.[5] Ve sklepích severního křídla se dochovaly pozůstatky gotických kleneb. Do sklepení se vcházelo portálkem se skoseným ostěním,[3] ale při novodobých úpravách byl portál odstraněn.[4]

Tvrz byla opevněná valy a příkopy. Vnitřní příkop byl částečně zasypán, ale vnější opevnění se dochovalo v celém obvodu. Tvoří je mohutný val, za kterým se nachází vodní příkop, do kterého se napouští voda z rybníka na severním okraji areálu.[4]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-19]. Identifikátor záznamu 134948 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Nečtin, s. 205.
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Vlkošov – tvrz, s. 388.
  4. Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vlkošov, s. 249.
  5. Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-19]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.