Žlutice (zámek)

Žlutický hrad byl založen pány z Rýzmburka nejspíše v osmdesátých letech čtrnáctého století, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1442, kdy město patřilo husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic. Z obranného hlediska se však nacházel v nevýhodné poloze, a proto Jakoubek nároží města zabezpečil novým opevněním, ze kterého se vyvinul hrad Mazanec a sám sídlil na novém hradě Nevděku.[2]

V roce 1537 koupili město páni z Plavna, od kterých je roku 1563 získali Hasištejnští z Lobkovic. V letech 1575–1872 potom město patřilo Kokořovcům z Kokořova. Ti nechali starý hrad v letech 1602–1623 přestavět a poté ještě jednou v letech 1680–1700. Nový zámek byl postaven v barokním slohu a kolem něj se nacházela zámecká zahrada. Kokořovci však v roce 1723 přesídlili na zámek ve Štědré, a zdejší zámek začal upadat. V roce 1761 vyhořel, a postupně byl rozebrán na stavební materiál.[3] Ve dvacátém století byly zbytky zámku ještě patrné, ale později byly na jejich místě postaveny panelové domy.[2]

Viditelnou dochovanou částí zámku je brána na severozápadní straně náměstí, která vedla do zámeckého areálu. Vznikla v roce 1680 během přestavby za Ferdinanda Hroznaty z Kokořova. Brána je trojdílná. Po stranách průjezdu se nachází zdvojené pilastry s volutovými hlavicemi a maskarony. Nad bránou je zespodu prolomený štít se znakovou kartuší.[3]

Dalším dochovaným pozůstatkem zámeckého areálu je torzo bývalé zámecké zahrady, z níž stojí část ohradní zdi z lomového kamene, a opěrné zídky teras, které sloužily k vyrovnání svažitého terénu. Součástí ohradní zdi je barokní iluzivní brána v na západní straně. Z podobné brány na východní straně zahrady se dochoval jen fragment.[4] Dne 9. května 1973 byl v zahradě otevřen areál přírodního divadla, v němž se v následujících letech odehrávaly mimo jiné Vladařské slavnosti.[5] Později byl v severní části zahrady zřízen autokemp, který fungoval do roku 2011.[6]

Podobu původního hradu, ze kterého se dochoval pouze jeden gotický portál, neznáme. Vzhledem k jeho poloze v nároží pravidelné městské zástavby však můžeme předpokládat, že měl také pravidelný čtverhranný půdorys.[2] Barokní zámek byl dvoupatrový se dvěma kratšími křídly a strmými štíty v průčelích.[3]