Račínové z Račína

Račínové z Račína byl český rytířský (od roku 1655 šlechtický) rod, který svůj predikát odvozoval od Račína u Toužimi.

Historie

Prvními známými příslušníky rodu byli Racek a Příbram Račínové z Račína, kteří jsou roku 1437 uváděni jako majitelé Vlkošova a ten v majetku rodu zůstal do roku 1623. Na konci patnáctého století získali Račínové také Brložec a v obou obcích (Vlkošově a Brložci) založili tvrze. Protože se však Adam Ondřej Račín zúčastnil stavovského povstání, během něhož zabral klášter v Teplé, přišli Račínové po bitvě na Bílé hoře o tyto statky, přičemž Vlkošov byl začleněn pod Toužim a Brložec ke Žluticím.

Na počátku šestnáctého století patřil Janu Kryštofu Račínovi z Račína po krátkou dobu zámek Ježovy.[1]

V šestnáctém a sedmnáctém století se na Sušicku objevuje druhá rodová větev, jejíž příslušníci získali v roce 1538 Čejkovy (odtud název větve – čejkovská větev či čejkovská pošlost). V letech 1575–1683 vlastnili i Hrádek u Sušice. Z této větve pocházel nejvýznamnější člen rodu, Humprecht Račín.

Rod Račínů z Račína vymřel roku 1816 smrtí Františka Račína. V té době se již jednalo o chudý rod.

Významní členové
  • Humprecht Račín z Račína – purkrabí Pražského hradu (1630–1633), královský rada, zemský soudce
  • Kryštof František Leopold Račín z Račína, † 1672 pán na Hluboši, hejtman Podbrdského kraje, donátor poutního místa Svatá Hora, kde financoval stavbu kaple Nanebevzetí Panny Marie, zvané Račínská[2].

Odkazy

Reference
  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Ježovy – zámek, s. 119.
  2. Kopeček, Josef: Svatá Hora, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2006, s. 71–72

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.