Mikroplasty

Primární mikroplasty se přidávají do nátěrových barev nebo zcela běžné kosmetiky (zubní pasty, mýdla, šampony, čisticí mléka a jiné). Přidávají se jako abrazivum či pro zlepšení viskozity či vzhledu.[7] Sekundární vznikají zejména mechanickým otěrem pneumatik a opotřebováním plastových tkanin.[8]

Sedimenty na dně oceánů ukazují, že míra usazování mikroplastů se zdvojnásobuje přibližně každých 15 let (podobně jako výroba plastů) již od poloviny 20. století.[9] Od té doby jsou také mikroplasty nacházeny v rybách.[10] Hlavním zdrojem plastů v oceánech jsou patrně řeky,[11] ale jejich role se i přeceňuje.[12]

V ČR je průměrná koncentrace mikroplastů v povrchové vodě necelé 4 částice na litr.[13] Temže v Londýně obsahuje přes 80 mikroplastů na litr.[14] Významným znečišťovatelem je zubní pasta.[15] Jedna dávka zubní pasty (1,6 gramu) obsahuje 4000 plastových částic, ale čistírny odpadních vod jsou schopny zadržet až 99,9 % mikroplastů.[16] Dle zjištění společnosti Orb Media je „přes 80 procent kohoutkové vody ve světě kontaminováno mikročásticemi plastů“.[17] Nicméně pokud se konzumuje balená voda, tak se v USA zkonzumuje o 90 000 mikroplastických částic více než z kohoutové vody.[18] Například i plastové nádoby pro kojence uvolňují mikroplasty a to více s teplotou.[19] Plastový čajový sáček uvolňuje ještě více mikroplastů. Dle vědců z univerzity v belgickém Gentu jsou dále mikroplasty přítomné i v mořských plodech, či rybách.[20] Mikroplasty menší než mikrometr efektivně kumulují i plodiny.[21]

Legislativní zákaz používání mikrokuliček (státy vyznačeny zeleně)

USA zakázaly používání plastových mikrokuliček.[22] Ve Velké Británie od roku 2018 platí zákon, zakazující prodej kosmetických přípravků, obsahujících mikroplasty.[23] Roku 2019 byl navržen zákaz přidávaných mikroplastů i pro EU.[24]

Mikroplasty nejsou zamořeny jen oceány, ale i ovzduší. Například v Londýně, jenž je evropským městem s vůbec největší koncentrací mikroplastů v ovzduší, na jeden metr čtvereční dopadlo v průběhu 24 hodin 575–1008 mikroplastových částeček.[25] Důkazem toho, že mikroplasty cirkulují v ovzduší po celém světě je i fakt, že byly nalezeny dokonce i ve sněhu v arktidě.[26]

Zásadním problémem je tedy také jejich vdechování. Existuje řada studií poukazujících na to, že mikroplasty při vniknutí do plic vyvolávají zánětlivé reakce, projevující se dušností a kašlem a v případě dlouhodobě vysoké expozice mohou způsobit až zjizvení plic.[27]

Mikroplasty byly nalezeny v lidské krvi.[28] Hematoencefalická bariéra nezabrání malým mikroplastům, aby se z potravy nedostaly do mozku a tam působit neurotoxicky.[29]

• Velká tichomořská odpadková skvrna

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikroplasty na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo mikroplast ve Wikislovníku