Vlastnost
Vlastnost je označení pro prvek z množiny informací, které tuto entitu charakterizují. Za vlastnost se obvykle nepovažuje základní klasifikace entity (její druh), ale okolnost, která tuto entitu ztotožňuje s některými jinými entitami téhož druhu, či ji od nich odlišuje. Vlastnost je dále příznačná tím, že v dané třídě objektů není unikátní (z principu nelze použít jako identifikátor); to je zohledněno v její definici.
Informatika
Informatika je vědní obor zabývající se informacemi. To vyžaduje jejich formální vyjádření, které z principu nemůže postrádat striktní hierarchii. Obecně lze konstatovat, že vlastnosti, v řeči informatiků „užitečné údaje“, se nacházejí v koncových uzlech těchto organizačních struktur, zatímco kontejnerové jednotky zajišťují jejich samotnou existenci.
Databáze
Pokud jde o relační databázový model, je možné zhruba říct, že na soudržnosti dat v databázi se podílejí klíče. Zbylá pole (též sloupce) nesou uživatelská data.
Programování
Ve vyspělých programovacích jazycích podporujících objektově orientované programování, které implikuje uspořádání zdrojového kódu podle dat, lze u atributů objektů rozlišovat úrovně viditelnosti. Úroveň (též třída) viditelnosti, jež je parametrem každého atributu, určuje, z jakých částí zdrojového kódu je možno k atributu přistoupit — moderní modely jsou daleko propracovanější, avšak základem všech je možné omezení přístupu na přístup pouze zvnitřku objektu. Veřejnými metodami potom nad atributy třídy, které jsou „hmatatelnými daty“ objektu (jen a pouze ty jsou uloženy v paměti u každé instance třídy zvlášť), lze vytvořit abstraktní vrstvu. Vymoženost programovacího jazyka zvaná vlastnost (anglicky property) je pak alternativou k těmto veřejným metodám. Jedná se o prostředek zpřehlednění zdrojového kódu. Dostupný je například v jazyku C# — getter a setter.
Mírně odlišný význam v oblasti programování má pojem vlastnost ve vývojových prostředích s podporou rychlého vývoje aplikací, kde vývojář neprogramuje pouze tvorbou a úpravou textu, nýbrž také grafickým sestavováním vizuální podoby aplikace. Jednotlivé ovládací prvky, například textová pole, rozbalovací seznamy nebo tlačítka, jsou pak vnitřně reprezentovány objekty, ale za vlastnosti jsou považovány jejich konfigurační možnosti ve vizuálním editoru. Jako příklad lze uvést prostředí Delphi nebo Visual Basic.
