Definice

Podle Aristotela je definice specifickým soudem, který má strukturu trojčlenného soudu (subjekt – kopula – predikát). Tvar definice je tedy "definiendum je definiens" [1]. V symbolických zápisech se pro významovou rovnost definovaného výrazu s výrazem definujícím užívá znak ${\displaystyle =_{def}}$ nebo ${\displaystyle =_{df}}$ (čte se "definičně rovno").

V klasické (aristotelovské) definici má definiens dvě části:

1. nejbližší nadřazený pojem čili rod (lat. genus proximum) a
2. druhový rozdíl (differentia specifica) v rámci tohoto rodu.

Tak v definici "čtverec je čtyřúhelník pravoúhlý rovnostranný" je "čtverec" definiendum, "čtyřúhelník" je nejblíže nadřazený rod a "pravoúhlý rovnostranný" je druhový rozdíl, který čtverec odlišuje od jiných čtyřúhelníků.[2]

[3] [4]

• předdefinitorní formy - nedostatečně precizní definice používané např. tehdy, když by bylo přesné definování zbytečné nebo kontraproduktivní (např. definování laikům nebo v případě, že význam definovaného pojmu je všem účastníkům komunikace dostatečně jasný apod.); např.:
  • pojmenování (Pes je toto. ...a ukážu prstem na psa)
  • vypočítávání (Zvířata jsou např. slon, kůň, pes, had, ...)
  • popis (Psychologie se zabývá vnímání, vztahy mezi lidmi, testováním schopností a působením reklamy na člověka. Při popisu tedy není rozlišeno, které vlastnosti jsou podstatné a které ne.)
  • porovnání se známým (Projekce v psychologii, to je jako když se obrázky z filmového pásu promítají na plátno. Podobně může někdo promítat svoje pocity a úmysly na jiného člověka - jako by je ten druhý měl.)
  • definování pomocí rozdílů (Projekce není totéž, co regrese, ani to není racionalizace.)

• nominální definice - význam definienda charakterizujeme definiensem, jehož význam je nám známý; je to řečení téhož jinými slovy, definiens nezachycuje charakteristické vlastnosti definienda (Inteligence je rozumové nadání.).
• reálné definice
  • existenciální definice - definiendum je na rozdíl od nominálních definicí vysvětlováno pro něj charakteristickými vlastnostmi a vztahy mezi nimi (Inteligence je schopnost chápání, samostatného myšlení, řešení situací, v nichž nelze použít návykového chování.)
  • genetické definice - definiendum je vysvětleno tím, že se vymezí jeho vznik (Frustrace je emocionální stav vznikající zablokováním uspokojování potřeb.). Často používaná podskupina genetických definic jsou operacionální definice, u nichž je definiens tvořen postupy (operacemi), jejichž provedením získáme definovaný pojem. Rozeznávají se:

    měrné operacionální definice - definiens tvoří popis postupů, po jejichž vykonání můžeme definiendum identifikovat (Inteligence je to, co je měřeno inteligenčními testy.)

    experimentální operacionální definice - definiens tvoří popis postupů, jejichž vykonáním definiendum vytvoříme nebo navodíme (např. recept jak upéct ovocný koláč).

Dále můžeme rozlišovat:

• analytické definice - vychází z obsahového rozboru již existujícího pojmu či výrazu, který se snaží objasnit. Užívá se zvláště v pedagogické praxi. U analytických definic má smysl hovořit o pravdivosti definice - definice je pravdivá tehdy, když správně a přesně vystihují skutečný význam, který definiendum v jazyce má. Z hlediska obsahové přiměřenosti musíme dávat pozor, aby definice nebyla[2][5] :
  • úzká definice - rozsah definiens je vlastní podmnožinou rozsahu definienda (Motorové vozidlo je dopravní prostředek poháněný benzínovým motorem.)
  • široká definice – rozsah definienda je vlastní podmnožinou rozsahu definiens (Lékař je člověk pracující ve zdravotnictví.)
  • posunutá definice (neboli křížová definice) - definice úzká i široká zároveň. Rozsahy definiens a definienda mají průnik, ale ani jeden není podmnožinou druhého (Lékař je člověk pracující v nemocnici. - ne všichni lékaři pracují v nemocnici a ne každý, kdo pracuje v nemocnici je lékař).
  • disjunktní definice - rozsahy definiens a definienda nemají žádný průnik (Molekula je nedělitelná částice hmoty.)
• syntetické definice (=definiční dohoda) - zavádí pomocí pojmů základních nebo dříve definovaných nový pojem nebo upřesňuje, popř. jej podle potřeby vědy modifikuje. Smyslem je tedy stanovit, v jakém významu se bude termín nyní užívat. U syntetických definic nemá smysl uvažovat o pravdivosti neboť jde o konvenci, takže rozsahy definiens a definienda se přesně kryjí - jsou sobě nevlastními podmnožinami.

• definice (programování)
• definice ukázáním
• definice výčtem
• extenzionální a intenzionální definice
• matematická definice
• ostenzivní definice
• verbální definice

• definice kruhem
• pojem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu definice na Wikimedia Commons
• Téma Definice ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo definice ve Wikislovníku