Vladislav Bobák

Vladislav Bobák se narodil 4. února 1912 v Horní Lhotě v okrese Zlín v rodině Františka Bobáka a Juliany rozené Kovaříkové. Pracoval jako číšník, zároveň byl amatérským sportovním pilotem. Po německé okupaci v březnu 1939 přešel hranice do Polska. Po zahájení druhé světové války a porážce Polska skončil v sovětské internaci. Zde patřil mezi tzv. Hvězdáře tzn. obdivovatele a podporovatele komunistické sovětské moci. Byl zverbován vojenskou zpravodajskou službou GRU a společně s Radoslavem Seluckým, Janem Vycpálkem, Jaroslavem Lonkem a Miloslavem Hůlou v únoru 1940 odeslán pozemní cestou přes Podkarpatskou Rus a Slovensko zpět do protektorátu s úkolem zřídit zpravodajskou síť získávající informace o německém válečném průmyslu a přesunech vojsk. Nejprve se Vladislav Bobák usídlil v Praze, posléze se ale přesunul do Pardubic, kde získával informace např. z místní Explosie nebo o transportech v prostoru Hradce Králové. V období nejintenzivnější činnosti pobýval v Brně a spolupracoval s letištním mechanikem Vladimírem Volejníkem, který dodával informace z brněnského letiště, ale třeba i o dislokaci německých policejních jednotek. Telegrafistou skupiny byl inspektor amatérských radiostanic Gustav Košulič, vysílačku sestrojil Jan Habrda, součástí technické podpory byl radioamatér Alois Horký, jako kurýr sloužila rovněž pilotka Marta Delamová. Postupně se zpravodajská skupina rozšiřovala o další jména. Prostřednictvím Františka Havelky, kterého přivedl jeho bratr Ladislav Havelka, pronikla i do brněnské zbrojovky. Celá síť byla rozkryta poté, co se Radoslav Selucký sešel v Praze se svým kamrádem Jaroslavem Bednářem, který byl konfidentem gestapa. Vladislav Bobák byl zatčen 6. března 1941, dne 12. listopadu 1942 odsouzen lidovým soudem k trestu smrti a 12. července 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.