Jaroslav Lonek

Narodil se roku 1904 v rodině poštovního kontrolora Josefa Lonka a Marie Lonkové, rozené Šelové. Záhy se však přestěhoval do Pardubic, kde vystudoval tři ročníky vyšší státní reálky v Pardubicích, z prospěchových důvodů ale odešel a vyučil se jemným mechanikem.[1] V letech 1924–1926 absolvoval vojenskou službu u leteckého pluku č. 1. Po absolvování elementární pilotní školy a úspěšném složení pilotní zkoušky I. stupně setrval jeden rok dobrovolně v další činné službě přes zákonnou presenční dobu. Po absolvování zmíněné zkoušky byl Lonek 22. října jmenován pilotem - letcem prvního stupně (pilotní průkaz FAI č. 192).[1] Poté odešel do zálohy. Na konci 20. let (1929/30) byl jedním ze zakládajících členů Východočeského aeroklubu v Pardubicích, kde pak působil i jako instruktor a letecký konstruktér. Postavil zde několik letadel vlastní konstrukce, například L-1 Lump, L-5 a L-8 Ginette.[2]

Jeho první letoun Lonek L-1 Lump měl mít přidělenu imatrikulaci OK-VAF, avšak zůstal nedokončen a proto imatrikulace OK-VAF byla použita až pro letoun Lonek L-5.[3] S letounem typu L-5 (a motorem Walter Polaris), který byl registrován pod imatrikulační značkou OK-VAF, se zúčastnil Memoriálu ing. Kašpara při Leteckém dnu Východočeského Aeroklubu, kde však 9. října 1932 havaroval a jeho spolu-letkyně Ginette Ferron zahynula.[4] Při letu nad Chrudimí se totiž letadlo vzňalo, Lonek s ním stačil rychle přistát, ale jeho spolucestující se přitom vzňaly šaty a utrpěla popáleniny, kterým v nemocnici podlehla. Ve vlastním Memoriálu ing. Kašpara pro dvoumístní letadla s maximálním motorickým výkonem 44 kW (60 HP) prvá tři místa obsadila letadla Avia BH-9, Avia BH-11 a Aero A-34 Kos, všechna vybavena motorem Walter NZ-60.[5]

Na podzim 1934 bylo představeno v časopisu Letectví čtyřmístné letadlo Lonek L-8 Ginette, které bezpochyby patří mezi nejzajímavější československá letadla, kterým vyvrcholila řada „volnočasových“ konstrukcí Jaroslava Lonka.[6] Byl to dolnokřídlý jednoplošník, kde zdvojené řízení bylo umístěno před zadními sedadly.[7] Letoun byl poháněn pětiválcovým hvězdicovým motorem Walter NZ-60, který byl zakrytován prstencem typu NACA. Letoun s tímto motorem dosahoval maximální rychlosti 205 km/h.[8] Tento letoun byl zapsán do leteckého rejstříku s imatrikulací OK-LON[9] dne 3.9.1935 a vymazán byl po necelém roce 4.7.1936 (zrušen po havárii).[10]

Jaroslav Lonek nastoupil do nové společnosti v únoru 1934. Ve zlínské letecké akciové společnosti, založené v roce 1934 a vlastněné koncernem Baťa (ZLAS, Zlínská letecká společnost, a. s., pozdější Moravan Otrokovice, současný ZLIN Aircraft) byl v letech 1935-1938 byl šéfkonstruktérem.[11] V koncepci jeho L-8 Ginette zpracoval projekt svého prvního letounu pro ZLAS, dvousedadlový dolnoplošník Zlín Z-XII. Zlín-XII poprvé vzlétl v dubnu 1935 a celkem bylo vyrobeno dvě stě jedna letadel. Z-XII byl dvoumístný jednomotorový samonosný dolnoplošník s pevným záďovým podvozkem s otevřenými nebo uzavřenými prostory osádky.[12] Pokračováním tohoto nejúspěšnějšího, předválečného zlínského letadla byl typ Z-212 ("nultý" prototyp 1935, výroba 1938-1939), kterých bylo vyrobeno 51. Zlínská firma jej vyvážela do řady zemí světa, například do Velké Británie, Egypta, Jugoslávie, Brazílie, Japonska a dalších.[11]

Československý válečný kříž 1939

Podle jeho projektu byly ještě postaveny sportovní letoun Zlín Z-IX, větroň Zlín Z-X a rychlý cestovní a kurýrní dolnoplošník Zlín Z-XIII, což byl vrchol jeho konstruktérské práce ve Zlíně.[10] Pro určité neshody s vedením závodu společnost v dubnu 1938 opustil a vrátil se do Pardubic.[2]

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava Lonek odešel do Polska, kde byl po vypuknutí války a okupaci jeho východní části SSSR internován Rudou armádou (spolu s částí čs. vojenské skupiny v Polsku pod vedením pplk. Svobody). Zde si ho v internačním táboře v Jarmolincích vytipovala sovětská tajná služba GRU a v únoru 1940 ho poslala zpět do Protektorátu se zpravodajskými úkoly spolu s dalším čtyřmi bývalými letci. Vycpálek a Selucký působili v Praze, Bobák vedl zpravodajskou síť v Brně, Hůla v Ostravě a Lonek v Pardubicích.[11]

Vytvořili zde špionážní síť s jádrem v Pardubicích, pokrývající však téměř celé území protektorátu. Ta ovšem byla počátkem roku 1941 odhalena a zlikvidována. Lonek byl v březnu 1941 zatčen, roku 1943 odsouzen k trestu smrti a 26. ledna 1945 zavražděn nacistickou justicí v Drážďanech.[4]

Za své hrdinství v odboji byl po válce vyznamenán In memoriam Československým válečným křížem 1939.[2] Na jeho paměť je v Pardubicích - Polabinách od roku 1991 Lonkova ulice.[13] V Leteckém muzeu Metoděje Vlacha byla 10. září 2020 pokřtěna replika meziválečného sportovního a cvičného letounu Zlín XII. Na projektu a stavbě repliky Zlínu XII se podílelo zhruba deset lidí. Stavbu financoval mladoboleslavský Historical Flying Club, náklady dosáhly 1,2 milionu korun.[14]

• 
  Letadlo Lonek L-5 s motorem Walter Polaris (1932)
• 
  Letadlo Lonek L-8 Ginette s motorem Walter NZ-60 (1934)
• 
  Sportovní letoun Zlín Z-XII (1935)
• 
  Sportovní letoun Zlín Z-XIII (1937)
• 
  Zlín Z-XIII a pilot Ján Ambruš (1937)
• 
  Cvičný a sportovní letoun Zlín-212 s motorem Walter Mikron (1938)