Vladimir Alexandrovič Fok
Vladimir Alexandrovič Fok (rusky Владимир Александрович Фок; 10.jul./ 22. prosince 1898greg. – 27. prosince 1974) byl sovětský fyzik, známý díky své práci na základech kvantové mechaniky a kvantové teorii pole.
| Vladimir Alexandrovič Fok | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Владимир Александрович Фок |
| Narození | 22. prosince 1898 Petrohrad |
| Úmrtí | 27. prosince 1974 (ve věku 76 let) Petrohrad |
| Místo pohřbení | Hřbitov Komarovo (60°12′16″ s. š., 29°48′ v. d.) |
| Bydliště | Rusko Petrohrad |
| Alma mater | Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity (1916–1922) |
| Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Státní optický institut (1919–1923) Fyzicko-technický institut Ruské akademie věd A. F. Ioffeho (1924–1936) Státní optický institut (1928–1941) Petrohradská státní univerzita (1932–1974) Lebeděvův fyzikální institut (1934–1941) Lebeděvův fyzikální institut (1944–1953) Charkovský institut fyzikálních problémů (1954–1964) |
| Ocenění | Mendeleev Medal (1936) Lobačevského cena (1937) Medaile Za obranu Leningradu (1944) Leninův řád (1945, 1953, 1958 a 1968) Stalinova cena (1946) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Alexander Alexandrovich Fock |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se v Petrohradě v Rusku. V roce 1922 promoval na Petrohradské státní univerzitě a poté na téže univerzitě pokračoval v postgraduálním studiu. V roce 1932 se na této univerzitě stal profesorem. Později pracoval pro Vavilovův státní optický institut, Leningradský ústav optiky a technologií a Lebeděvův fyzikální ústav.
Významně přispěl k oblastem optiky, mechaniky nebo teorií gravitace. Nejznámější jsou ale jeho práce z kvantové mechaniky. V roce 1926 nezávisle na Oskaru Kleinovi a Walteru Gordonovi odvodil Kleinovu–Gordonovu rovnici, jmenují se po něm Fokův prostor, Fokova reprezentace a Fokův stav. V roce 1930 vyvinul Hartreeovu–Fokovu metodu. Dále vyvinul elektromagnetické metody pro geofyzikální průzkum, které představil se své knize "The theory of the study of the rocks resistance by the carottage method" z roku 1933. Zabýval se také problémem mnoha těles v obecné teorii relativity.
V Leningradě vytvořil Fok vědeckou školu teoretické fyziky a podařilo se mu zlepšit úroveň výuky fyziky prostřednictvím knih, které napsal. Zejména šlo o učebnici základů kvantové mechaniky z roku 1931 a monografii „Teorie prostoru, času a gravitace“ z roku 1955.
Historikové vědy jako Loren Graham zdůrazňují, že Fok byl zastáncem teorie relativity v Sovětském svazu. V době, kdy většina marxistických filozofů měla proti teorii relativity námitky, zdůrazňoval Fok její materialistické chápání, které se filozoficky shodovalo s marxismem.
V roce 1939 byl zvolen členem Sovětské akademie věd.
Literatura
- Graham, L. (1982). "The reception of Einstein's ideas: Two examples from contrasting political cultures." In Holton, G. and Elkana, Y. (Eds.) Albert Einstein: Historical and cultural perspectives. Princeton, NJ: Princeton UP, pp. 107–136
- Fock, V. A. (1964). "The Theory of Space, Time and Gravitation". Macmillan.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Alexandrovič Fok na Wikimedia Commons
Autoritní data  |
|
|---|