Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1971

Šlo o součást voleb do zastupitelských orgánů ČSSR, v nichž se volili poslanci na místní, okresní, krajské, republikové (ČNR, SNR) i federální úrovni. Šlo zároveň o první volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění pro provedení federalizace Československa (dosavadní členové obou komor Federálního shromáždění v letech 1969-1971 byli na své posty kooptováni bez voleb). Byly to zároveň první volby konané v Československu po invazi vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 a nástupu normalizace.

Volby skončily jednoznačným vítězstvím jednotné kandidátní listiny Národní fronty, která získala do Sněmovny národů 99,77 % hlasů.[1][2]

• Federální shromáždění - celkem 350 členů (poslanců), z toho:
  • Sněmovna národů - 150 volebních obvodů, 1 obvod = 1 poslanec (75 ČSR a 75 SSR)

Ve volbách mohlo volit celkem 10 253 796 oprávněných voličů. Z nich se voleb zúčastnilo 10 197 234 voličů (v České socialistické republice 7 250 848 oprávněných voličů a 7 207 961 voličů, v Slovenské socialistické republice 3 002 946 oprávněných voličů a 2 989 273 voličů). Ze všech odevzdaných hlasů bylo pro kandidáty Národní fronty do Sněmovny národů odevzdáno 10 144 464 (99,77 %), z toho v České socialistické republice 7 170 889 (99,71 % hlasů) a v Slovenské socialistické republice 2 973 575 (99,91 % hlasů).[4]

Ze 150 členů (poslanců) bylo ve Sněmovně národů:

Podle pohlaví:

• 37 žen
• 113 mužů

Podle věku:

• 34 do 35 let
• 86 mezi 36 a 50 lety
• 30 nad 50 let

Podle profese:

• více než polovina poslanců pracovala v průmyslové a zemědělské výrobě