Vladimír Kruba

Vladimír Kruba se narodil 12. července[1] 1950,[4] bydlel ve Veletržní ulici v Praze 7 a živil se jako elektrikář[2] v podniku Československé automobilové opravny (ČSAO).[6][3]

V Praze na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava se scházeli lidé každý den v podvečer a to již od 16. srpna 1969 a každý den jich bylo více.[7] Dne 20. srpna 1969 jejich množství kulminovalo a posléze vyústilo v centru Prahy v mohutné střety mezi demonstranty a zasahujícími pořádkovými jednotkami.[7] [p 1] [p 2] [p 3]

K první střelbě ostrou municí do demonstrantů došlo v Králodvorské ulici, která se nachází za Prašnou branou, spojuje severní část náměstí Republiky, přetíná křižovatku ulic U Obecního domu a U Prašné brány, aby nakonec skončila v Celetné ulicí.[7] Jednotky Lidových milicí byly rozmístěny v prostoru na rohu ulice U Obecního domu, odkud jejich ozbrojení příslušníci začali samopaly střílet z nákladního automobilu do davu.[7] V prostoru křižovatky ulic Králodvorská a „U Prašné brány“ byl střelbou (nejspíše se jednalo o „nepovedené varovné výstřely“[6]) smrtelně zasažen osmnáctiletý zednický učeň František Kohout (průstřel hlavy a následné masivní poranění mozku) a o několik kroků dál (směrem do Rybné ulice, přesněji: na křižovatce ulic Rybná a Králodvorská; nejspíše odraženými střelami) devatenáctiletý elektrikář[7] Vladimír Kruba.[7] Vladimír Kruba utrpěl průstřel hrudníku, při němž byly zasaženy obě plíce, jícen i krajina srdeční.[2] Byl odvezen co nejrychleji ochotným řidičem do nemocnice Na Františku, ale zdejší lékařská pomoc již byla marná.[2] Tehdejší velitel zásahu nevydal pokyn k palbě, jednalo se nejspíše o vlastní iniciativu střelce / střelců, jehož / jejichž identita nebyla ani tehdy ani později odhalena.[8] [p 4]

Jméno Vladimíra Kruby připomíná pamětní deska,[5] která vznikla díky občanskému spolku „Pomníky obětem bezpráví“ v rámci iniciativy „Srpen 1969“[2] a projektu „Černé šeříky“.[8] [p 5] Iniciátorem projektu byl předseda[2] spolku „Pomníky obětem bezpráví“ – historik a genealog Lukáš Cvrček.[8][2] Pamětní deska byla financována členy spolku „Pomníky obětem bezpráví“ z darů soukromých osob.[8] [p 6]

Pamětní deska se nachází na fasádě (vnější zdi) Grand Hotelu Bohemia[9][5] [p 7] Byla slavnostně odhalena dne 21. srpna 2019[5] za přítomnosti starosty Pavla Čižinského, radních a dalších zástupců radnice Prahy 1.[2] Slavnostního odhalení pamětní desky se účastnil také Tomáš Klepek, bývalý spolužák[6] a tehdy nejlepší kamarád zastřeleného Vladimíra Kruby.[2]

S kamarády jsme si říkali, že Láďa je člověk, který má štěstí. Všechno mu vycházelo. Byl poctivý, s dobrou povahou a z ničeho si nic nedělal. Byl to skvělý parťák a měli jsme se rádi.[6]

—Tomáš Klepek, vzpomínka na Vladimíra Krubu, [6]

Autorem výtvarného návrhu pamětní desky je sochař Jakub Grec,[5] který (bez nároku na honorář) desku vytvořil a rovněž zajistil její instalaci.[2] Horní část pamětní desky je tvořena betonovým reliéfem.[2] Ten znázorňuje motiv pražské dlažby.[2][5] Kompaktní povrch dlažby je narušen dvěma chybějícími dlažebními kostkami, které symbolizují dva zbytečně zmařené mladé lidské životy.[2][5] (Deska je společná jak pro Vladimíra Krubu, tak i pro Františka Kohouta.)[2][5] Dolní část pamětní desky doplňuje kovová tabulka s českým a anglickým textem.[2]

• Český text na pamětní desce:

Vladimír Kruba / František Kohout/ byli v těchto místech 20. srpna 1969 / zastřeleni příslušníky komunistických / Lidových milicí během potlačování protestů / proti sovětské okupaci Československa[2][5]

• Anglický text na pamětní desce:

Vladimír Kruba / František Kohout / were shot dead by members of the Communist / security forces during the suppression / of protests against the Soviet occupation / of Czechoslovakia on August 20–th, 1969[9][5]

V roce 2009 mu byla in memoriam udělena Cena Václava Bendy.[4] Cenu převzala jeho matka Jarmila Krubová.[4]