František Kohout (zednický učeň)

František Kohout se narodil 7. dubna 1951[1] František Kohout bydlel v Jeruzalémské ulici v Praze a v roce 1969 byl zednickým učněm u Pražského stavebního podniku.[1]

V Praze na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava se scházeli lidé každý den v podvečer a to již od 16. srpna 1969 a každý den jich bylo více.[3] Dne 20. srpna 1969 jejich množství kulminovalo a posléze vyústilo v centru Prahy v mohutné střety mezi demonstranty a zasahujícími pořádkovými jednotkami.[3] [p 1] [p 2] [p 3]

K první střelbě ostrou municí do demonstrantů došlo v Králodvorské ulici, která se nachází za Prašnou branou, spojuje severní část náměstí Republiky, přetíná křižovatku ulic U Obecního domu a U Prašné brány, aby nakonec skončila v Celetné ulicí.[3] Jednotky Lidových milicí byly rozmístěny v prostoru na rohu ulice U Obecního domu, odkud jejich ozbrojení příslušníci začali samopaly střílet z nákladního automobilu do davu.[3] V prostoru křižovatky ulic Králodvorská a „U Prašné brány“ byl kolem (22. hodiny večerní)[1] střelbou z větší vzdálenosti[1] (nejspíše se jednalo o „nepovedené varovné výstřely“[6]) smrtelně zasažen osmnáctiletý zednický učeň František Kohout (průstřel hlavy a následné masivní poranění mozku) a o několik kroků dál (směrem do Rybné ulice, přesněji: na křižovatce ulic Rybná a Králodvorská; nejspíše odraženými střelami) devatenáctiletý elektrikář[3] Vladimír Kruba.[3]

Okamžiky předcházející i ty bezprostředně následující po smrtelném zranění Františka Kohouta popsal na policii svědek – pan Zdeněk Kubík.[1]

Již z rohu Celetné ulice jsem viděl, že u Prašné brány je nějaký dav lidí, že je tam velký křik a nějací lidé házejí dlažební kostky směrem k Prašné bráně, kde stála obrněná vozidla Veřejné bezpečnosti. Já jsem se až k tomuto davu nedostal. Zůstal jsem stát opodál mezi menšími hloučky. Najednou se dav obrátil a dal se do pohybu směrem ke Staroměstskému náměstí. Otočil jsem se, abych šel ve stejném směru. V tu chvíli jsem zaslechl výstřely. Zdálo se mi, že jich bylo několik rychle za sebou jako dávka ze samopalu. Ohlédl jsem se a najednou vidím, jak po mé pravé ruce padá k zemi nějaký kluk. Viděl jsem, že mu z hlavy teče krev. Jak padal, tak jsem ho nestačil zachytit, upadl na zem, ani nic neříkal. Vzal jsem ho za ruku a nějací lidé ho chytli za druhou ruku a za nohy. Někdo volal, že je třeba ho odvézt do nemocnice a tak jsme ho táhli k automobilu, který v ulici stál. Ten automobil stál u chodníku před obchodem se starožitnostmi, měl otevřené dveře a byl otočen směrem k Staroměstskému náměstí. Stál u něj nějaký muž, oblečen v oblek a bílou košili. Naložili jsme toho kluka do auta a on odjel ...

—Zdeněk Kubík, protokol z vyšetřování smrti Františka Kohouta, [1]

František Kohout utrpěl devastující zranění mozku a byl odvezen co nejrychleji ochotným řidičem do nemocnice Na Františku, ale zdejší lékařská pomoc (okamžitá operace)[1] již byla marná.[7][1] Policie během svého vyšetřování objevila stanoviště střelce.[1] Dokonce bylo nalezeno i několik vystřelených nábojnic ze samopalu.[1] Navíc byla k dispozici i střela vyjmutá při pitvě z hlavy oběti.[1] Tehdejší velitel zásahu nevydal pokyn k palbě, jednalo se nejspíše o vlastní iniciativu střelce / střelců, jehož / jejichž identita nebyla ani tehdy ani později odhalena.[4] [p 4]

Jméno Františka Kohouta připomíná pamětní deska,[2] která vznikla díky občanskému spolku „Pomníky obětem bezpráví“ v rámci iniciativy „Srpen 1969“[7] a projektu „Černé šeříky“.[4] [p 5] Iniciátorem projektu byl předseda[7] spolku „Pomníky obětem bezpráví“ – historik a genealog Lukáš Cvrček.[4][7] Pamětní deska byla financována členy spolku „Pomníky obětem bezpráví“ z darů soukromých osob.[4] [p 6]

Pamětní deska se nachází na fasádě (vnější zdi) Grand Hotelu Bohemia[8][2] [p 7] Byla slavnostně odhalena dne 21. srpna 2019[2] za přítomnosti starosty Pavla Čižinského, radních a dalších zástupců radnice Prahy 1.[7]

Autorem výtvarného návrhu pamětní desky je sochař Jakub Grec,[2] který (bez nároku na honorář) desku vytvořil a rovněž zajistil její instalaci.[7] Horní část pamětní desky je tvořena betonovým reliéfem.[7][2] Ten znázorňuje motiv pražské dlažby.[7][2] Kompaktní povrch dlažby je narušen dvěma chybějícími dlažebními kostkami, které symbolizují dva zbytečně zmařené mladé lidské životy.[7][2] (Deska je společná jak pro Františka Kohouta, tak i pro Vladimíra Krubu.)[7][2] Dolní část pamětní desky doplňuje kovová tabulka s českým a anglickým textem.[7]

• Český text na pamětní desce: Vladimír Kruba / František Kohout / byli v těchto místech 20. srpna 1969 / zastřeleni příslušníky komunistických / Lidových milicí během potlačování protestů / proti sovětské okupaci Československa[7][2]
• Anglický text na pamětní desce: Vladimír Kruba / František Kohout / were shot dead by members of the Communist / security forces during the suppression / of protests against the Soviet occupation / of Czechoslovakia on August 20–th, 1969[8][2]

V roce 2009 mu byla in memoriam udělena Cena Václava Bendy.[9] Medaile zůstala uložena v Ústavu pro studium totalitních režimů, protože se nepodařilo vyhledat žádného z příbuzných Františka Kohouta ani nikoho z jeho přátel či známých.[9][1]