Vladimír Bárta (judista)

Je odchovancem havířovského juda, kde se v klubu TJ Slavia připravoval pod vedením Zdeňka Frenštátského.[1] Na vysokoškolská studia se přesunul do Prahy, kde se v univerzitním sportovním klubu Slavia VŠ (dnes USK) připravoval pod vedením bratrů Jáklových. V československé reprezentaci se pohyboval od roku 1977 ve váze do 78 kg.

V červenci 1980 startoval na olympijských hrách v Moskvě, kde v úvodním kole porazil za devět sekund Zambijce Sichalweho na ippon. Ve druhém kole mu však porážku z květnového mistrovství Evropy vrátil Bulhar Georgi Petrov, ke kterému se za nerozhodného stavu praporky (tzv. hantei) přiklonili rozhodčí. V září téhož roku zvítězil na akademickém mistrovství světa v polské Vratislavi.

V roce 1981 přerušil sportovní kariéru kvůli dokončení studia VŠE. Do reprezentace se vrátil s blížícím se olympijským rokem 1984. Figuroval v plánové nominaci na olympijské hry v Los Angeles, o které nakonec přišel kvůli bojkotu. Vzápětí ukončil sportovní kariéru a věnoval se trenérské a funkcionářské práci. Jeho manželkou je bývalá reprezentantka ve skocích do vody Heidemarie Bártová (roz. Grécká).

Olympijské hry a mistrovství světa

Olympijské hry a mistrovství světa
Kolo	Výsledek	Bilance	Soupeř	Výsledek	Datum	Turnaj	Místo
1980 Olympijské hry do 78 kg
1/16	prohra	1-2	Georgi Petrov (BUL)	jusei-gači	29. července 1980	Olympijské hry	Moskva, Sovětský svaz
1/32	vítězství	1-1	Henry Sichalwe (ZAM)	0:09 / ?
1979 Mistrovství světa do 78 kg
1/32	prohra	0-1	António Roquete (POR)	ippon	8. prosince 1979	Mistrovství světa	Paříž, Francie

Od roku 1989 převzal po Michalu Vachunovi pozici šéftrenéra (tehdy ústřední trenér) československé judistické reprezentace. K jeho největším úspěchům patří úspěšné mistrovství Evropy v Helsinkách v roce 1989 nebo organizačně zvládnuté mistrovství Evropy v Praze v roce 1991 a 2. místo Josefa Věnska.

Od roku 1993 se věnuje funkcionářské činnosti. V roce 2007 převzal po Josefu Letošníkovi funkci předsedy Českého svazu juda, kterého se vzdal v roce 2009 ve prospěch Jiřího Dolejše, kvůli vedoucí práci v Mezinárodní judistické federaci (IJF) — V roce 2005 převzal po Italu Franco Capellettim funkci sportovního komisaře pro Evropu a od roku 2008 zastává po Francouzi Françoisu Bessonovi funkci sportovního ředitele IJF.[2] V období 2008-2009 byl krátce ve funkci viceprezidenta Evropské judistické unie.