Vladimír Čobrda

Absolvoval studium teologie v Prešově, Bratislavě a Erlangenu. Čestný doktorát získal na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v roce 1935. Působil jako farář v rodných Smrečanech a v Ružomberoku. Od roku 1930 byl biskupem Východního distriktu a od roku 1934 generálním biskupem. Této funkce se vzdal roku 1951 a roku 1953 i funkce biskupa.[3]

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění[4] za slovenskou reprezentaci (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů). Byl profesí evangelickým farářem.[5] Později se přiklonil k Republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu (agrárníkům).[6] V roce 1930 ho ale na post biskupa Východního distriktu evangelické církve podpořil i předseda Slovenské národní strany Martin Rázus.[7]

V roce 1944 byl vězněn. V roce 1962 se stal předsedou Hurbanovy společnosti. Působil i jako překladatel Žalmů a Nového zákona.[3] Roku 1992 se stal in memoriam nositelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka.